puškinie ladňkovitá

 Včera jsme chtěli vyrazit na procházku, ale nakonec jsem venku jen dosypala krmítka. V patách mi byl totiž náš nový kocour, ten vánoční, co si nás vybral zrovna na Štědrý den. Čekala jsem, že se po chvíli vrátí,  ale nedal se odradit, a tak jsme se raději vrátili, aby se Kubovi něco nepřihodilo. Přece jen jsem klidnější, když nás nesleduje. 

Místo procházky jsem se pustila do háčkování síťovky, a tak jsem začínala a pak zase párala, nakonec to snad nějak půjde, ale jestli bude síťovka někdy dodělaná a jestli bude funkční, to je zatím ve hvězdách.

Na skalce jsem vyfotila puškinii ladoňkovitou - Puschkinia libanotica, snad se jich ukáže ještě víc, ono to počasí je tak zvláštní, že to mají rostlinky asi popletené. Touhle dobou jsem každoročně vídala už podběl lékařský, a i když jsem hledala opravdu poctivě, nenašla jsem ani kvítek. 

Našla jsem v trávě dvě sněženky, asi už poslední...

mrazivé ráno

 Tak jsme si včera užili  fičák, odpoledne po 14 hod jsme vyrazili s manželem na procházku a občas to s námi pěkně mávalo. Nebrala jsem si proto ani foťák, i když byly překrásné mraky.

Tyhle mraky, které jsem vyfotila ráno,  nás obklopovaly ze všech stran až do odpoledne, bylo to úchvatné, fascinující. Vítr byl jen při zemi, nahoře se mraky téměř nehýbaly.

Dnes ráno mrzne, sice ne moc, ale je to nepříjemné. Měla jsem venku kytičky, uklidila jsem jen muškáty, protože jsem počítala s tím, že bude tepleji, než předevčírem a ono zrovna jako na potvoru je to jinak.

nevydařená procházka

 Už je zase šílené sucho. Vydali jsme se na delší procházku k lesu, ale když projížděly po cestě fekální vozy k nové čističce, tak se zvedal prach.  Suchá, rozdrcená jílovitá zemina byla jako rozsypaný pudr, a dlouho se držela ve vzduchu, tak že to vypadalo jako když procházíme nejhustější mlhou, nebo kouřem. Než se vzduch stačil pročistit, projel další a celé se to opakovalo, takže jsme se radši vrátili domů.

Tady jsem udělala snímek, než projel první fekální vůz, líbilo se mi to osamocené staveníčko, je to focené zoomem, byla jsem zvědavá, jak vypadá zblízka. Jelikož jsou to soukromé pozemky, tak jsem to musela respektovat.

Doma jsem vlezla ze všeho nejdřív pod sprchu a pak jsem se šla podívat, co je nového na zahradě.

Nic zatím nekvete, kromě sněženek, našla jsem jen dva žluté krokusy, ty ostatní zatím čekají. A vyfotila jsem si rozkvetlý muškát, už je zkouším dávat přes den ven, aby se otužily. 

Tenhle se mi moc líbí, řízky muškátů  jsem si kdysi dovezla, když jsem byla navštívit hřbitov v Praze - Řepích, kde mám pochované rodiče. Šla jsem vyhodit odpadky a v kontejneru na hřbitovní odpad tam byly vysypané truhlíky. Nemohla jsem odolat, nejradši bych si vzala všechny, ale byla jsem tam autobusem, a tak jsem si odlomila od každé barvy řízek, a všechny se ujaly.

komunisté ztratili naše hlasy

Čtyřikrát po sobě jsme volili KSČM, ale co v poslední době provádí tato strana se mi vůbec nelíbí. Ještě na počátku týdne to vypadalo, že prodloužení nouzového stavu nepodpoří, a dnes se dočítám, že zase podlehli Babišovi, prý aby měla vláda klid na vládnutí a už zřejmě neplatí, že je Babiš několikrát podrazil. Člověka to nutí ke spekulacím a úvahám, co asi za tu podporu nouzáku komunisté od Babiše dostali...

Včera jsme se dívali na záznam Velkého svátečního koncertu z Ruska a skutečně bylo vidět, že lidé neměli nasazené roušky, nebo respirátory a můžou normálně fungovat a žít - Большой праздничный концерт в честь семилетия воссоединения Крыма с РФ, 18.03.2021

My jsme už od října nepřetržitě v lockdownu a máme denně nakažených víc, než v celém Rusku, přitom Rusko je rozvolněné. Takže je vidět, že náš nekonečný nouzový stav je k ničemu. Získala jsem pocit, že až na pár slušných komunistů, je současná KSČM něco jako ČSSD. Jen se tváří, že chtějí lidem pomáhat, a ve finále jim škodí. 

Peníze, které vyhodím za nákup nesedících a nevyhovujících respirátorů, které nařídila vláda s podporou KSČM, jsem jako důchodkyně mohla využít jinak, a z mého pohledu lépe. Stačily by na nákup ovoce a zeleniny, stačily by na nákup vitamínů, které by nám jistě víc prospěly, než podělanej respirátor. 

Když si vzpomenu, jak před rokem všichni meldovali, že musí rouška, či respirátor sedět, jinak nepomáhá. Poznáme to prý podle toho, že se nám nezapotí brýle. Že nesmíme na roušku, či respirátor sahat, protože budeme mít infikované ruce a co dělají poslanci a ministři? V jednom kuse si natahují nesedící pomůcky a myslí si, že na to, co bylo před rokem lidé dávno zapomněli. 

Stačí se teď podívat na lidi v supermarketech, nikomu ten respirátor nesedí, ale hlavně že se v něm musíme kolektivně dusit i na ulicích. Určitě by stejnou službu udělala i ta šitá rouška, kterou pan Babiš sliboval, ba sliboval dokonce dvě šité roušky a říkal, že jsou lepší, než ty kupované!

A mám poznatek i ke školám, které jsou stále zavřené. Každý den na procházkách potkávám skupiny dětí a nedrží žádné rozestupy, nemají nasazené respirátory, ba ani roušky. Z mého pohledu vláda vůbec netuší, jak to v reálu funguje, a nebo tuší, ale je jim to jedno, hlavně že se hrnou peníze za nefunkční, údajně zdravotní pomůcky.

procházkou ke zdraví

 Konečně se probouzí skutečné jaro. Včera jsem já hlava děravá odklopila kameny na miniskalce. Dumala jsem chvíli  nad tím, proč jsem tam ty nevzhledné kusy opuky vůbec dala, a úplně jsem zapomněla, že to bylo kvůli naší Fanynce, která mi tam v jednom kuse hrabala nejen ty rozkošné sasanky, ale i hyacinty. Fanynku už od 11. srpna loňského roku nemáme, moc mi schází, i to věčné hrabání v záhonech a na skalce jsem jí odpustila. Co bych dala za jednu její vlhkou pusinku a olíznutí tváře.

Chudinky sasanky dostaly asi zabrat, včera to bylo vybledlé a nažloutlé cosi ale dneska, když jsem se na ně byla podívat, spatřila jsem u některých rostlinek i poupata. Tak snad už nepřijde  silný mráz. 

Když už jsem byla venku, přesadila jsem smrček,  úplně se mu rozpadl hliněný květináč. Tu a tam jsem zkusila odstranit plevel ze skalky, a šlo to docela dobře. 

Podrobně jsem zkoumala místo, na které jsem předloni zasadila bledule. Loni se neukázaly, dneska jsem viděla cosi se klubat ze země, kdyby to byly bledule, bylo by to něco, jako malý zázrak. Zatím to nepoznám.

Ze včerejší větrné procházky mám tuhle fotku, musím přidat pohyb, protože jsem nějak podezřele přibrala. S hrůzou jsem zjistila, že vážim tolik, kolik jsem vážila po vánocích. 😵

SUCHO

 Napínavá detektivka Sucho, od autorky Jane Harperové se mi četla opravdu dobře. Chytla mě hned na první stránce a měla jsem problém knížku odložit.
Líbil se mi i překlad, jak je vidět, jde to i bez "nicméně", v celé knize jsem na něj narazila jen jednou a to z úst ne moc příjemné osoby, takže je možné, že bylo nicméně použito záměrně.

anotace z internetu -
Australské městečko Kiewarra sužuje dlouhé sucho, které si vybírá daň nejen na přírodě a dobytku, ale i na psychice místních obyvatel. Na jedné z farem najdou mrtvou ženu a jejího syna. O kus dál stojí auto otce rodiny Luka Hadlera, který pravděpodobně svou manželku i syna zastřelil a pak spáchal sebevraždu.

Na pohřeb přijíždí Lukův dávný kamarád, federální policista Aaron Falk, který v městečku prožil dětství. Vrací se nerad, počítá hodiny, kdy bude moct zase odjet. Od začátku je jasné, že tady není vítán.

Na nátlak rodiny Hadlerových Falk spolu s místním policistou Racem znovu neformálně otevřou vyšetřování zdánlivě jasného případu. Postupně vycházejí najevo různé maličkosti, které nahlodávají zpočátku nezpochybnitelnou verzi o dvojnásobné vraždě a následné sebevraždě. Jak Falk proniká do okolností úmrtí, otevírají se staré rány a vznikají nové. Falk a Luke totiž měli tajemství. Tajemství, o kterém si Falk myslel, že je dávno pohřbené. Tajemství, které po Lukově smrti opět vyplouvá na povrch…

trnová koruna

 Včera jsem naříkala, že namrzly všechny sněženky, a dnes odpoledne to vypadalo, že se vzpřimují, postavují. Oproti včerejšku, kdy úplně ležely to byl trochu pokrok. Uvidím, co přinesou další dny. 

Začíná mi kvést fialka, ta zachráněná z Pennymarketu, zatím má málo kvítků, tak s focením ještě počkám, ale vypadá už celkem dobře. 

A takhle vypadá trnová koruna, neboli pryšec, latinsky též euphorbia. Kvete celoročně, její kvítky mi dělají každý den radost, a tak přemýšlím, že bych si ještě pořídila  zářivě červenou.

prymula zase otočil

 Není to tak dávno, co bývalý, krátkodobý ministr zdravotnictví prymula zastával názor na vakcínu Sputnik V stejný, jako pan prezident Miloš Zeman. Dnes nevěřím pomalu svým očím, protože prymula mění své názory asi tak rychle, jako košile. Omlouvám se, ale nemohu psát velká písmena u jmen lidí, kterých si absolutně pro jejich názory nevážím.

Prymula současně v neděli doporučil, aby Česko nyní začalo nakupovat vakcínu AstraZeneca od států, které s jejím očkování přestaly. Česká republika by podle něj neměla přestat používat látku kvůli několika případům komplikací, které po jejím užití nastaly.

Hmmm, tak ať se tou Astrou Zenecou nechá naočkovat  prymula i s celou svojí familií sám!! Lidé by měli mít podle mne možnost si vybrat, jakou vakcínou chtějí být naočkováni. Podle prymuly jsme něco jako odpadkový koš. Ještě dodám, že by se klidně mohlo stát, že Česko sice vakcínu Astra Zeneca nakoupí, ale lidé jí nebudou chtít, okolní státy určitě nezastavily očkování Astrou Zenecou jen tak. Potom se s ní prymula a spol můžou tak akorát nechat vyfotit. 

Stejný názor, jako prymula zastává i petr smejkal. Podle něho je zbytečné, aby ruskou vakcínu prověřovali čeští vědci a dali naší vládě doporučení. „Ve chvíli, kdy bychom neměli žádné vakcíny, tak bych byl pro. V tuto chvíli je to zanedbatelná věc. Jsem teď jednoznačně na straně těch, kteří říkají, proč bychom používali neschválenou vakcínu, když není stav nouze. Ale tím neříkám, že není dobrá,“ uvedl na Primě Smejkal.

Tak já nevím, proč máme tedy všechno uzavřené, proč děti už pomalu rok nechodí do školy, proč se nesmíme navštěvovat, proč jsou uzavřeny všechny obchody a restaurace, když nemáme stav nouze!! A že by vakcín bylo dost, to ani omylem. Vím, že po Praze praktičtí lékaři musí o vakcíny škemrat, v mnoha poliklinikách dostali do každé ordinace jen 2, slovy dvě lahvičky vakcíny, a tu šestou dávku z každé lahvičky museli zlikvidovat!

první jarní den

 Dneska byl u nás silný mráz, kolem 7 hod bylo ještě -8°C a sněženky, které byly včera tak krásně rozvité dnes leží do jedné na zemi. Je mi to moc líto, ale takový už je život. Pravděpodobně mi namrzla i josta, ta byla už na květ. Namrzá mi teď pravidelně každé jaro, kde jsou ty časy, kdy v pohodě vykvetla a plodila velké množství chutných plodů...

Takhle vypadaly sněženky ještě včera. Dnes jsem je nefotila, byl by to smutný pohled.

A ze včerejší procházky mám vyfocený tenhle velký strom. Metr nad zemí se kmen rozdělil na dvě části a každá z nich by vydala na pořádného velikána.

Až se mi zatočila hlava, když jsem se pokoušela vyfotit, jak to vypadá v koruně. Netuším, o jaký strom se jedná, snad to poznám podle listů, pokud tedy neuschl, jako spousta jeho sousedů.

Když jsme se vraceli, chytla nás pořádná vánice, napřed jen malé sněhové krupky, ale pak padaly, jak říkávala moje babička sedláci...

falešná gulášová polévka

 Potřebovali bysme udělat větší nákup, ale ani jednomu se na nákup nechtělo. Dlouho mi seděla v hlavě tahle polévka, kdysi jsem našla recept ve vyluštěné křížovce. Přesně jsem si ho nepamatovala, ale tak nějak jsem to nakonec dala dohromady. 

ingredience - olej, nebo sádlo, 1 cibule, větší hrst ovesných vloček, sladká i pálivá paprika, masox, majoránka, česnek, voda

Nakrájenou cibulku na oleji, nebo na sádle zpěníme, přidáme vločky a necháme trochu opražit. Přidáme papriku, necháme jí rozvonět a mícháme, aby se paprika nepřismahla, protože by pak byla hořká. Stačí opravu jen pár vteřin a hned zalejeme připravenou vodou. Já jsem dala vody 3/4 litru. Přidala jsem masox a nechala tak 10 minut povařit. 

poznámka - v receptu nebyla uvedená jíška, a já, když chci hubnout jsem nechtěla jíšku na tuku dělat, ale zase jsem nechtěla, aby byla polévka jen taková vodová. V malém hrnečku jsem rozmíchala lžíci hladké mouky s troškou vody, vlila do vařící se polévky a ještě asi 5 minut povařila. 👍

Nakonec jsem polévku dochutila - což znamenalo v mém případě, trošinku dosolit, mírně opepřit, přidat podle chuti magi, jeden rozetřený stroužek česneku a trochu rozemnuté majoránky. 

Výsledek mě i manžela, (který zprvu o takové polévce nechtěl ani slyšet) opravdu mile překvapil. Přitom tři talíře této polévky by nestály dohromady snad ani 10 korun.

není to lepší a asi už nikdy nebude

 Politické dění mi dává zabrat, a nejen to, kolem koronaviru. Kroutím jen nevěřícně hlavou, nad tím, co dnes a denně na politiky vyplouvá na povrch. Nikdo nenese za nic odpovědnost. Nic se neděje. Nikdo se nehájí, když o něm druhý napíše, že je např. zloděj, nebo, že přijímá úplatky. Dokonce ani nevysvětlí, jak to je s těmi předraženými nákupy roušek, respirátorů a testů, které jsou prostě nefunkční.

Od Hamáčka se dozvídáme, že ty tvrdé uzávěry fungují, ale ne tak rychle, jak předpokládal. Takže dál musíme ještě nějakou tu dobu vydržet zavření. On nám zato předloží nového, poupraveného PSA. S tím dosavadním není zase spokojený, zřejmě se na tom ještě musí zapracovat, aby byli lidé ještě víc vystrašení.

Podle mne drastické uzávěry absolutně nefungují a ten slavný lockdown je abych byla slušná, i když se mi chce napsat  něco úplně jiného je zkrátka nanic.  Takže se zase totální uzávěra prodlouží, pan Hamáček, tentokrát v černé mikině vzdychne, a dodá, že to ještě musíme zkrátka vydržet, protože o nějakém rozvolňování nemůže být ani řeč, to teď zrovna není na stole. 

Jenže už to trvá moc dlouho, a kdy se situace zlepší, to nám nikdo nesdělí. Vypadá to tak, že jestli někdo nepoloží vládu, tak budeme mít lockdown do léta, pak nastane rozvolnění a s podzimem se to zase všechno uzavře. Je to hrozná představa, ale klidně by se to mohlo stát. 

Včera mi dcera poslala fotky dětí, vnuka jsem málem nepoznala, je v pubertě a tak se rychle mění z chlapce na mladíka. Díky vládě o tyhle krásné okamžiky přicházím. 

Nejhorší je, jak se lidé začínají mezi sebou hádat, nebála bych se říct, že jde až o nenávist. Jedni by byli snad schopni udávat, nebo pomalu vraždit, druzí naopak všechno zlehčují, což taky není dobře.

My jsme byli včera na procházce, šli jsme k lesu, samozřejmě bez roušky, abychom se nadýchali čerstvého vzduchu. Docela na mě zapůsobilo chování asi tří  lidí, které jsme za celou dobu potkali. Dva měli respirátor i v lese, třetí paní, když nás na dálku viděla, tak se zastavila a začala téměř zuřivě po kapsách hledat zmuchlanou roušku, když jí našla, tak si jí honem nasadila, skoro až do očí. Přes roušku omotala ještě šálu, na hlavu nasadila kapuci, zkrátka koukaly jí jen oči, asi se k ní nedoneslo, že se se nákaza může šířit i přes oči a když se tak bojí, měla by mít třeba potápěčské brýle.

Nevím, asi mi zapracovaly nervy, ale bylo mi skoro do pláče a připadala jsem si, jako bych snad měla ebolu, nebo lepru. Nechtěla jsem jí děsit, šli jsme spořádaně po druhé straně cesty, jeden za druhým, abychom nezabírali moc místa, od paní jsme měli téměř čtyřmetrový rozestup...

sebevražd přibývá

Minulý týden spáchal sebevraždu před ministerstvem zdravotnictví  padesátiletý muž, zastřelil se. Bohužel nenechal dopis na rozloučenou, takže se to hodnotí tak, že měl nějaké psychické problémy. 

Dnes se z Blesku dovídám, že sebevraždu zvolil další a ještě mladší člověk, absolvent právnické fakulty pan Václav (†34), který se pro změnu upálil.  Též u něho se spekuluje o tom, že mohl mít problémy, a dodává se v témže odstavci, že covid-19 poškozuje mozek.

V České republice se za posledních dvacet let prý upálilo přibližně dvacet lidí, jsou to takové vlny, několik let nikdo a pak se to rozjede. O žádném z těch lidí se téměř nikdy veřejně nemluvilo. Například si vzpomínám na pána, který se upálil na Václaváku, bylo u článku i video, jak onen muž hoří  a nikdy nezapomenu na zpověď mladé ženy, která tu hrůzu viděla, ale psalo se o té sebevraždě jen krátce a v souvislosti s tím, že to neměl v hlavě tak docela úplně v pořádku.  

Tři  případy mi evidentně unikly, protože v článku z 18. ledna 2019 se píše toto -  Incident v Praze je osmnáctý pokus o sebevraždu upálením v Česku za 20 let, čtvrtý na Václavském náměstí
  V Praze na Václavském náměstí před sochou svatého Václava se v pátek polil hořlavinou a zapálil čtyřiapadesátiletý muž. Zůstává v péči lékařů. Za posledních dvacet let se přitom jedná už o osmnáctý případ veřejné sebevraždy upálení nebo pokusu o ně. Jenom v blízkosti pražského Václavského náměstí jde už o čtvrtý takový případ.

 V roce 2003 spáchalo sebevraždu upálením za jeden měsíc hned pět mladých lidí.
a malý úryvek z jednoho  článku, kdy se ptají psychologa na sebevraždu upálením -
 Jak si vysvětlujete že si tito lidé zvolili smrt ohněm?

"Z kulturního hlediska je vyhroceně symbolistická smrt, která v evropské kultuře není zdaleka tak typická jako v kultuře asijské, kde upálení dává nějakou výzvu, apel. Nám se nějak analogicky vybavuje spíš trest ohněm ze středověku. Určitě to vypovídá o snaze hodně, výrazně získat, stáhnout pozornost na to, co dělám."
 

téměř aprílové počasí

 Zase tak nepříjemně fouká, už mi z toho počasí začíná hrabat. Včera jsme vyrazili na procházku, jemně poprchávalo. Rozvěsila jsem kolem cesty krmítka se slunečnicí a po chvíli jsme se vrátili domu, protože muž říkal, že ho začíná bolet koleno.

Tady je vidět, že fičelo docela dost. 

Nebylo o co stát, ani mně se už nikam nechtělo. Sotva jsem vlezla do předsíně, najednou přifrčel opravdu silný náraz větru, a hned za ním začaly padat kroupy. Kroupy vystřídalo sněžení, pak to přešlo do deště a za deset minut už byl zase klid. Takže jsme měli včera téměř aprílové počasí.

POUSTEVNÍK

 Jak nemusím severské detektivky, tak tahle s názvem Poustevník od autora Jørn Lier Horsta se mi fakt líbila. Vůbec mi nedělalo problém se začíst, protože čtivá a napínavá byla tahle kniha od začátku do konce. Navíc i překlad byl podle mého gusta, takže jsem si čtení užívala.

anotace z internetu -
Poustevník je zločinec na útěku. Vyhlédne si člověka, kterého nebude nikdo postrádat, ukradne mu identitu a dál žije jeho život. Ani Viggo Hansen, Wistingův soused, nikomu nechybí, a tak už čtyři měsíce sedí mrtvý před televizí. Vzápětí policie najde další tělo. Zatímco Hansenova smrt zaujme jen novinářku Line, Wistingovu dceru, nález druhé oběti spustí největší pátrací akci v dějinách norské kriminalistiky, při které musí pomoci i FBI. Další díl série slavného severského spisovatele a bývalého kriminalisty.

větrná procházka

 Že bude foukat vítr, to jsem věděla, a taky jsem se patřičně bála a bojím se dál, protože na zítřek už hlásí meteorologové výstrahu před silným větrem. Po obědě to ještě tak nevypadalo, sice vítr pěkně svištěl v korunách stromů, ale když jsme vycházeli na procházku, tak se to fučení trošku. 

Tady je vidět, že chvíli byl dokonce klid, i jehnědy jsem mohla vyfotit. Krásně kvetou, ale včeličky jsem neviděla.

O kousek dál jsem se strachovala, že se přelomí vysoká vrba. V zimě ztratila díky silným nárazům větru několik větví a bylo nutné je odstranit.

V noci trošku sprchlo, za dva dny to hodilo dohromady 3 mm. Ráno jsem nachytanou dešťovku roznesla ke stromům, na každý vyšlo cca 5 litrů. Je to málo, ale lepší něco, než nic a stejně jsem měla a mám strach, aby se stromy vlivem větru nějak nevyviklaly, protože nové kořeny hledají vláhu na povrchu, když spodní voda chybí.

staré stromy

 Pěkně modrá obloha, tu a tam mráček, ale dost chladno, tak to vypadalo u nás včera. Vzala jsem si na procházku foťák, ale moc jsem toho nenafotila. Pár fotek jsem měla rozmazaných, některé se mi zase nelíbily, se mnou je to fakt těžký.

Nakonec jsem vybrala staré stromy, protože stromy jsou moje velká láska a čím jsou starší, tím se mi líbí víc. 💜

I dneska jsme byli na procházce, foťák jsem radši nechala doma. Nemám ráda na fotkách jednolité, šedé nebe. Pěkně se otepluje, ale od rána fouká a podle předpovědi bude foukat až do neděle.

sněženek není nikdy dost

 Sněženek není nikdy dost, řekl nedávno jeden můj známý. Vzpomínal, jak kdysi manželce nosil pro radost na ulici koupené kytičky sněženek.  já na tu dobu taky ráda vzpomínám, svazeček stál tuším 5Kčs, babičky si přivydělávaly k důchodu, a mnohé obdarované ženy měly určitě ze sněženek větší radost, než kdyby dostaly předražené kytice z květinářství. 

Nedávno jsme se s manželem zastavili v zahradním centru, tak se to u nás teď jmenuje a tam už byli na MDŽ připravení. Jedna růže se zelenou snítkou stála 99 korun, a za malou kytici chlapi zaplatili pět stovek, jen to fiklo. Nepídila jsem se po tom, kolik stály ty velké, přeplácené pugéty. Já osobně bych brala radši třeba pěkný petrklíč v květináči.

Teď už sněženek hodně ubylo,  u lesa, kam chodíme na procházky bylo touhle dobou ještě tak před deseti lety úplně bílo, bohužel už není. Nevím, jestli je to suchem, nebo sněženky někdo vydloubal, ale zůstalo jen pár trsíčků.

sněženky u lesa

 K obědu byly dnes palačinky s višňovou marmeládou a já snědla čtyři!! Byly moc dobré, napadlo mě, přidat do palačinkového těsta ovesné vločky, které už měly být spotřebovány. Muž nad tím kroutil hlavou, podle nej to nebude k jídlu a pak se olizoval až za ušima. 😉

Jenže bylo potřeba ty kalorie nějak spálit. Ani jednomu se nechtělo jít ven, napřed jsme to omlouvali tím, že venku sněží, a radši jsme si chvilku dáchli, ale já měla moc špatné svědomí. Když se na chvilenku ukázalo sluníčko, tak jsme přece jen vyrazili.

Nechtěla jsem se zdržovat focením, protože už zase padaly takové malé, zmrzlé vločky, ale těmhle sněženkám nešlo odolat. 💚

páté, přes deváté

 Přestávám věřit, že někomu z těch vlivných, ať už z Bruselu, nebo od nás jde při údajné pandemii o zdraví a životy našich lidí. 

Melou prostě páté, přes deváté. Před třemi dny se psalo a mluvilo  na všech médiích, včetně ČT, že nemocnice praskají ve švech, že nejsou lůžka, a proto stát vyjednává umístění našich pacientů v Německu, či v Polsku. 

Včera naopak  Blatný oznámil, že volných lůžek máme dost, ale schází přibližně 300 lékařů a 1000 zdravotních sester, ano, těch lékařů a těch sester, kterým předchozí vláda odmítala zvyšovat platy a nechali je odejít do Německa, tuším za ministra zdravotnictví Hegera z TOP09.  Vzpomínám si, jako by to bylo včera, když Heger oznámil, ať si jdou, že my máme lékařů a sester dost. Teď nám budou asi pomáhat lékaři z Afriky? Už jsem jednoho v televizi viděla. 

Mě by zajímalo, jak to vlastně je ?? Jeden den se něco plácne a druhý den už pro změnu, asi aby nebyla nuda platí něco jiného, vždyť se mezi sebou ústavní činitelé nejsou schopni ani domluvit. 

Blatný varoval před užíváním Ivermektinu, protože může poškodit vnitřní orgány, jako např. ledviny a játra, ale to přeci dělá podle nich hlavně kovid-19. Lék léty osvědčený sice v parazitologii, ale bez vážných vedlejších účinků by mohl pomáhat se nedoporučuje, což znamená, že zřejmě nebude ani k sehnání. Mimochodem jsou známy i případy, kdy zabral lidem Ivermerktin určený pro koně, prostě ho použili v nouzi, když bylo zle a zabralo to.  Okolní státy už mají s Ivermektinem zkušenosti a nemohou si ho vynachválit.  Ministr zdravotnictví ještě dodal, že tenhle týden bude podle něj zničující, čímž tomu nasadil korunu. Netvrdím, že bude líp, pokud je pravda, že je ten koronavir tak nebezpečný, může naopak být mnohem hůř. Já prostě jen nechápu, proč nám budou bránit v tom, co jinde tak zabírá, proč nás každý den tak stresují, (když je známo, že stres zabíjí) a proč umí naše Vláda jen přešlapovat, zakazovat a přihlížet?

Tak co se bude dít? Nechají lidi umírat, protože lepší léky nemají? Stejné je to s očkováním. EU  vakcíny nedodala, a Sputník neschvaluje nějaká EMA,  i když toutou vakcínou očkuje už 40 států světa, dokonce i nejbližší sousedé, Maďarsko a Německo. O Sputniku vyjednává s Ruskem i Merkelová, protože si umí spočítat, že je levnější a kvalitní, a my se stále budeme bát, a proč?  I to Slovensko se chystá Sputnikem očkovat, nebo už s ním možná očkuje a my, co jsme na tom údajně nejhůř budeme stále jen čekat co nám EU a Babiš dovolí? Budeme čekat, až si Amerika oočkuje všechny své občany, až americkými vakcínami oočkují zbytek světa  a potom někdy přijde na řadu konečně i Česká republika?

Děti stále nesmějí do škol a z pana premiéra vypadlo, že maturita vlastně k životu není potřebná, on se svých zaměstnanců neptá, jestli mají a nebo nemají maturitu. No, podle Babiše se ale nedá jít, protože on zaměstnává převážně dělníky a za minimální mzdy, to by se asi dnešním mladým lidem moc dlouho nelíbilo. Jestli jsem kdysi cítila k Babišovi nějaké mizivé sympatie, tak po dnešku už to neplatí.

Dnes ve 12:30 jsme se dozvěděli od Hamáčka, že epidemie zpomaluje, což znamená, že ta nařízení podle něho fungují. A ta hrstka demonstrujících ze včerejška na tom nic nemění, jen by se měli stydět. Tak mě napadá, že když to byla jen hrstka -(já tedy viděla tisíce lidí), tak proč tolik policistů a těžkooděnců proti hrstce lidí...

kocour a stalagmit

 To jsou skoky, včera jsem hrabala trávník a dneska opět sněží. Jsem ráda za každou kapku, nebo vločku, to ano. Zároveň sleduju vítr a ve čtvrtek by se podle meteorologů měl rozfoukat, to budou zase nervy. 

Chtěla jsem ukázat, jaký se nám vytvořil v kbelíku s dešťovkou přes noc z pátku na sobotu zvláštní stalagmit.

Nikdy jsem nic takového neviděla, nevím jak to vzniklo, ve vodě nebyl žádný předmět, napadá mě, že možná hodně foukalo, ale měla jsem vedle ještě starou vaničku a tam nebylo k vidění nic.

Toho stalagmitu si všiml i náš kocour a hned zkoumal o co se jedná.

Nenechal se vyrušit, ani když jsem přišla s foťákem. 

Chtěla jsem jen ukázat, jakej je to hračička.

se sluníčkem

 Konečně jsme se dočkali sluníčka. Sníh zmizel, jako mávnutím proutku, zato máme na střechách i na větvích stromů námrazu. Ráno bylo u nás -5°C.

Pořád vypadá hezky moje vánoční hvězda, ale bude pomalu načase jí razantně ostříhat, aby se příliš nevysilovala tvorbou semínek a pravděpodobně jí i přesadím.

Na okenním parapetu se mi tím pádem udělá místo, protože ty vánoční hvězdy mám tři a jsou už pěkně košaté. Vysadila jsem si semínka z citronu a mandarinky, mají se docela k světu, tak mám co pozorovat.

Včera jsme měli k obědu smažený celer, k tomu domácí hranolky a ve čtvrtek byla žampionová omeleta.

Začínám vařit víc vegetariánských jídel, ale muž si na bezmasá jídla teprve zvyká. Možná se k tomu úplnému vegetariánství jednou dopracujeme.

jaro se zatím odkládá

 V noci nám docela dost pršelo, k ránu přešel déšť ve sněžení. Ryska na srážkoměru ukazovala 12mm. Nerozumím tomu, proč není sud plný. Jindy stačí na zachycení 220 l dešťovky pouhé 3mm ve srážkoměru.Tak nevím, kam se vláha ze střechy dostávala, ale děkuju i za to, co se zachytilo. Bude na zalévání pro kytičky a taky pro kočičky, protože dešťovce dávají přednost před naší tvrdou kohoutkovou vodou.

No a takhle to vypadá u nás teď v 9:40, teploměr na 0°C

už jim nevěřím

 Kdysi byly doby, kdy mi bylo Babiše skoro líto, když vykřikoval "kampááááň" a mluvil o tom, že jsou všichni proti němu, ale brzy bude líp. Věřila jsem, že to AB myslí vážně, že takovému člověku nejde o peníze, že mu jde především o lidi a o naší vlast. Dokonce jsem ještě loni docela vážně uvažovala, že bych jim eventuelně letos u voleb hodila svůj hlas.

Bohužel se ukazuje, že bude naopak po všech stránkách hůř a že pan premiér vůbec není lepší, než opozice, že je úplně stejný, jako oni a že i když to tak nevydá, táhnou všichni za jeden provaz ale pouze ve svůj prospěch.

Včera AB prohlásil, že ani za tři týdny se podle něho nic nerozvolní. Potřebují údajně omezit mobilitu a musí se testovať až do zblbutí.  Jak se ukázalo, tak nic jiného než testovať a omezovať lidi vvláda neumí,  ani ten jejich slavný PES nic neřeší, ba právě naopak. Díky nesmyslným tabulkám, které žádný jiný stát nepoužívá jsme tam, kde jsme.  Místo nesmyslného vyhazování peněz za pochybné testy by měli zodpovědní lidé sehnat kvalitní respirátory, aspoň ty FFP3 a nejchudším lidem je rozdávat. Vládou nařizované respirátory FFP2 nikoho proti kovidu neochrání, protože jak je psáno v příbalovém letáků viry tyto respirátory nezvládají, zachytí pouze větší částice prachu, plísní a pod. 

Výživný článek na parlamentkách zde

plasty, plasty a zase plasty

 Už třetí den nám vládne mlha, mně by ani tak nevadila, přináší aspoň minimální vláhu. Nepříjemné je to navečer, když soused přijde z práce a zatopí. Nahází do kotle pravděpodobně všechno, co hoří, včetně plastů. Z komína se jim valí hustý, černý kouř, který zakrátko zamoří celou ulici. Ostatní lidé topí plynem, ale není to nic platné, když vidím, co dokáže jeden "svědomitý občan". 👎

V pondělí jsme zrovna byli s tříděným odpadem, to až člověk žasne, kolik se za týden nastřádá právě plastů, a to  jsme doma jen dva. Řeší se, že skončí výroba uchošťourů na plastových tyčinkách a neřeší se nadměrné používání plastů úplně všude a zejména v potravinářství. 

Dostává mě do varu například pivo v plastových obalech, minerálky a vody.  Navíc to pivo z plastu je fakt hnusný. Proč se nemůžou na všechno, včetně mléka zase používat aspoň skleněné lahve, jako tomu bylo dřív, je to kvůli pohodlnosti výrobců i kupujících? Nebo proč nám např. v železářství nedají hřebíky do papírového sáčku? Vzpomínám, jak dřív obchodníci uměli v cukuletu ukroutit třeba ze starých novin sáček, mně se to moc líbilo. Přemýšlím o tom, že si takové špičaté sáčky budou doma dělat sama třeba z letáků a v případě potřeby požádám prodejce, aby ho použil.

Fotka je ze sobotní procházky, to bylo ještě nebe modré a bez mráčků.

srážky únor 2021

3. února - 7 mm déšť a sníh
6. února - 12 mm déšť a sníh
7. února - 8 mm sníh
8. února - 4 mm
9. února - 1 mm
10. února - 1 mm
15. února - 5 mm
16. února - 2 mm
27. února - 4 mm mlha a déšť za několik dní
Celkem tedy v únoru spadlo 44 mm

únor 2019 - celkem 27 mm
únor 2020 - celkem 54 mm

procitnutí?

  Mně to připadá, jako když pan premiér a s ním nynější ministr Blatný, ale i bývalí ministři zdravotnictví včetně pana Prymuly spali.  Vymýšleli jen další a další nouzové stavy a nařizovali nám, jaké máme nosit roušky a respirátory. Pro boj s covid -19 nedělali ale lautr nic. Okolní státy mají vakcín dost, jen u nás to očkování stále jaksi vázne. Babiš věčně jen vykřikuje, že musíme testovať, jako kdyby ty testy snad léčily, či co.

Sledovala jsem sněmovní plácání prázdné slámy před schválením nynějšího nouzového stavu, a byl to docela děs, běs, co se tam člověk dověděl. Samé žvanění, jako přes kopírák a skutek jak se říká utek. Připadalo mi to jen jako plané osočování, ze kterého si stejně ani jedna politická strana nic nedělá, protože všichni žvaněj jen za účelem sbírání politických bodů před vobami.

Život do toho pindání vnesl až pan poslanec Lubomír Volný. Nechci aby to vyznělo, že mu nějak fandím, mám jiného favorita, ale jen on dokázal asi svým hřímáním poslance a ministry vzbudit, když neustále a opakovaně řval, že budou mít všichni na rukou krev. Mluvil i o levných a dostupných lécích, které už používají okolní státy, ale naše vláda podle Volného raději zaplatí 25 000 korun za americký Remdesivir, než 150 korun za účinný Ivermektin.

Dneska nestačím zírat, nejenže se na novinkách píše o tom, že brněnská nemocnice dostala 20 000 dávek Ivermektinu, ale..., praštil mě do očí i článek Česko bude opět usilovat o vlastní vakcínu. To mi přijde až komické, protože napřed našim vědcům zakáží dodělat již rozpracovanou českou vakcínu s tím, že jsou dostupné jiné, zahraniční vakcíny a teď najednou začnou o českou vakcínu usilovat? Měla by být funkční i pro různé mutace, což by bylo výborné.

Premiér se plácá přes prsa a my jako máme děkovat jemu a ministerstvu zdravotnictví? Máme jim děkovat, že to nechali dojít tak daleko, že jsme údajně, co se týče kovidu nejhorší na světě? Máme jim děkovat, že už jsme zase na měsíc zavřeni doma. Co dělali doteď?  Já bych věděla, ale ono se dneska nesmí tak úplně psát o všem, co si člověk myslí.

P.S. No a ze Saska k nám doputovalo patnáct tisíc dávek vakcíny AstraZeneca, nejspíš o ně v Německu není až tak velký zájem...