První můj pohled dnes ráno patřil střešnímu oknu, byly na něm vidět nepatrné a už zasychající kapky deště. Letěla jsem dolů, abych zjistila, jak to s tím deštěm v noci bylo, a žádná sláva teda, ve srážkoměru necelý jeden jediný milimetr.

Tohle je fotka ze včerejší pozdně odpolední procházky, zataženo jsme měli, ale navečer spadl 1 mm, i když slibovali podstatně víc.

Pláňku někdo porazil, nevím proč, a ona se chudinka snažila a vykvetla. Podél potoka zase nějaký vandal uřezal koruny všem mladým vrbám, nechal jen kmeny.

Začínají kvést šípkové růže, snad i vlivem sucha je na celém keři jen pár květů, nejsou vidět žádná další poupata, tak nebudou ani šípky pro ptactvo.

srážky květen 2022

 

Letošní květen byl na déšť úplně nejslabší za celou dobu, co si množství srážek zapisuju.

7. května - 10 mm
17. května - 1,5 mm
24. května - 5 mm
25. května - 5 mm
27. května - 4 mm
31. května - 1 mm
celkem 25,5 mm

květen 2018 - celkem 70,5 mm
květen 2019 - celkem 62 mm
květen 2020  celkem 59 mm
květen 2021 - celkem 102 mm

vlčí máky

 Konečně jsem je zahlédla z okna, a byl to krásný trs. Píšu o vlčím máku, protože dlouho všude kolem nás rostly jen kopřivy a tak když jsme se vydali na dopolední procházku, přibalila jsem si do ledvinky foťáček.

Trochu to foukalo a tak jsou máky poněkud rozevláté. 

Za chvíli se nebe zatáhlo, a protože na všech webech bylo, že bude konečně pršet, měla jsem fakt velkou radost. Jenže za deset minut byly mraky pryč a opět nespadla ani kapka, na všech třech webech se psalo, že u nás spadlo celkem  3,5 mm srážek. 

Máky se mi tak líbily, že jsem si udělala snímky dva, snad potěší i někoho, kdo sem zabloudí. 😊

čas kopretin

 Kdysi rostly kopretiny na louce, jen malý kousek od nás, přes cestu. Byla to přímo pastva pro oči a hlavně i pro hmyzáčky. Přešlo pár let a na louce roste jen divná trsovitá tráva, asi díky tomu suchu a taky že louku nikdo neseče.

Minulý rok se objevily kopretiny i u nás na skalce, možná díky ptáčkům, fakt nevím.

Letos se kopretiny objevily i v našem trávníku, tráva usychá, protože zalévat trávník pitnou vodou, to bych se nedoplatila, kopretiny zatím přežívají.

posbírané ze zahrádky

 Všechno u nás rozkvetlo tak rychle a zrovna tak rychle vše odkvétá.

Rododendron, nebo též pěnišník 'Arctic Tern' ani nestačil celý rozkvést a ostré sluneční paprsky ho spálily.

Tady mám detail květu dřevité pivoňky, to už je také jen vzpomínka. 

Opadavá azalka má dnes namále, silný vítr rve květy i poupata. 

 

Na posledním snímku je detail kvetoucího skalníku

DÍVKA BEZE JMÉNA

 Tenhle detektivní román od autorky Lisy Reganové jsem četla poměrně dlouho, hlavně kvůli tomu, že jsem měla často myšlenky někde úplně jinde, díky našim politikům, nebo spíš politickým..., ne, nenapíšu to, v dnešní době není o co stát.

Nakonec jsem se ale začetla a nemohla se od čtení odtrhnout, tak moc jsem byla zvědavá, jak to dopadne mezi Josií a Lukem, a zda se jí podaří najít miminko.

o knize -
Vedle lehátka se válel malý vycpaný slon a zmačkaná zelená deka, dost velká jen na to, aby do ní zabalili novorozeně.
„Tady bylo mimino? Ona měla dítě? Je…?“
„Dítě tu není.“

Když detektiv Josie Quinnová dorazí na místo činu na okraji města Denton, je zděšená brutalitou útoku. Jeho oběť bojuje o život a novorozené dítě zmizelo.

Na jiném místě se snaží ukrýt krásná mladá žena. Vypadá to, že by mohla být Josiiným vodítkem k případu uneseného dítěte, ale záhadná žena neví, kdo je, kde se vzala ani čeho se tak bojí. Jisté je, že je vyděšená k smrti… Nebo je možné, že svou amnézii jen předstírá?

Je dívka beze jména svědkyně, podezřelá, nebo možná budoucí oběť?

Později Josie nachází indicie, které ji utvrzují v přesvědčení, že pohřešované novorozeně a neznámá žena mají něco společného, že ten, kdo je spojuje, je velice nebezpečný a že se jí případ začíná dotýkat velmi osobně.

Měla by Josie riskovat život dítěte, aby zachránila mnoho dalších? Nebo dokáže najít jiný způsob, jak zastavit nelítostného vraha?

rododendron 'Percy Wiseman'

 Včera u nás trochu zapršelo, hodilo to 5 mm a dnes dopoledne přišel další mírný déšť, téměř jako přes kopírák a rovněž jsem zaznamenala ve srážkoměru  5 mm. Nachytala jsem i nějakou  dešťovku, i když z počátku se zase ucpal filtr u okapové roury mechem ze střechy. Manžel se na to chtěl vykašlat, ale já ho uprosila, takže jsme společnými silami zapracovali a odhadem máme  400 l v nádržích.

Chtěla jsem ukázat, jak se vybarvil rododendron 'Percy Wiseman', zpočátku byl narůžovělý, později zesvětlal, ale jeden květ vykvetl později a podle něj můžeme srovnávat, jak byl vybarvený zpočátku a jaký je dnes.

hvozdík skalkový

 Jsem zvědavá, jestli nám konečně taky něco naprší. Už je to sucho u nás opět kritické, v trávníku schne i jetel a to je co říct. 

Na skalce rozkvétá skalkový hvozdík, ale letos to rozhodně není růžový koberec. Vždycky měl těch květů snad stovky..

Jinak jsem bez nálady, sleduju počínání vlády a mozek mi to nebere, tolik špíny vyplavalo napovrch, a nic, ticho po pěšině.  Nikdo z vlády se nenamáhá cokoliv vysvětlit, to, co potřebují si na sílu odhlasují. 

Podle pana premiéra nemáme závidět těm šikovnějším, úspěšnějším, naopak jim ten úspěch máme přát. Já nikomu nic nezávidím, jen mě štve, že kostka másla už stojí u nás 60 korun a margarín skoro stejně, že brutálně zdražuje úplně všechno, a Fijala plácá ty svoje nesmysly dál a dál, jako by bylo všechno v pořádku. Zklamal mě i pan prezident Miloš Zeman, že ke všemu mlčí. Vzpomínám na jeho slova, kdy hlásal, že je prezidentem pro všechny lidi bez výjimky...

citrus

 Déšť nás opět elegantně obešel, jen navečer silně foukalo a hřmělo. Pořád jsem čekala, že se spustí liják, když se objevily postupně tři výstrahy, celou noc jsem se po chvílích budila, abych při přívaláku v případě potřeby mohla zakročit. Minule to dopadlo úplně stejně, všechny známé si libují, jak mají pěkně zalito...

Tulipán a jeho stín...

Kdysi jsem měla z OBI plodící citroník, než se mi na něj dostaly puklice a já s nimi boj prohrála na celé čáře. Když se nedávno objevil citrus v supermarketu za stovku, poprosila jsem manžela, jestli by mi pro něj na kole nezajel. Jaké na mě ale čekalo po otevření pevného papírového obalu (do kterého nebylo při koupi vidět...) překvapení, místo vzrostlejší rostliny se po rozbalení ukázala jedna jediná slabá větévka se šesti listy. V návodu bylo, že by se měla rostlina hned přesadit, tak jsem to udělala, ale kdopak ví, jestli se vůbec nějakého citronu dočkám...

růžové konvalinky

 Stále je u nás sucho, dnes máme opět výstrahu před silnými bouřkami. Tak jen doufám, že nepřijde silný nárazový vítr, z toho mám strach. Máme připravené ve sklepě čerpadlo, kdyby byl přívalák silný, osobně bych ale vítala dlouhý, zahradnický déšť...

 

Právě odkvetly růžové konvalinky, to byla taky rychlost. 

 

V plném květu je kanadská borůvka.  Nevidím ale žádné včeličky, tak nevím, jak to dopadne. Poprvé je takhle obsypaná, protože jsem napodzim použila slepičí granulovaný hnůj. 

 

A do třetice přidávám skalkový šeřík..

dřevitá pivoňka a magnolie

 Zase nás ten déšť minul, vítáme každou kapku, ale sucho se bude dál prohlubovat. Ve srážkoměru za včerejšek a dnešní dopoledne jen 1 mm, a to meteorologové vydali pro náš kraj varování před silnými bouřkami, ze kterých může spadnout až 30 mm srážek.

Včera vykvetla dřevitá pivoňka, večer byly její květy spálené.

Magnolii letos opět namrzla jako už po několikáté všechna poupata, teď se ukázaly dva květy a jedno poupátko, asi pro radost, ono je té radosti dneska tak málo...

neveselo, spíš truchlivo

 Máme snad úplně nejsušší květen, na jaký si pamatuju. Pršelo zatím jen jednou, přitom teploty jsou u nás vyšší, a vítr silnější, než je v předpovědi pro náš kraj uváděno. Vzhledem k tomu, že bude suché léto, tak mám obavy, jestli nám vůbec na zahradě něco přežije.

To, co má jeden den poupata, to druhý den rozkvete a třetí den jsou květy spálené. Těšila jsem se, až nám rozkvetou starodávné a nádherně voňavé narcisy a ani jsem je nestačila vyfotit a u hořce to bylo podobné. I když se snažím aspoň trochu zalévat pitnou vodou, protože je mi líto těch hynoucích rostlin, tak je to prostě málo. Ráno je všechna vláha vyschlá jako troud.  Musíme myslet na vysoké ceny plynu a elektřiny, zdražila i voda a o potravinách snad ani radši nemluvím. Vyplatí se koupit něčeho co je na slevě a nebo v akci víc, protože při příštím nákupu je všechno mnohem dražší.

Tento rododendron s názvem 'Percy Wiseman' musím před nezvykle prudkým a spalujícím slunečním paprskům chránit. 

Ještě že nekvetou všechny rododendrony najednou, ale vykvétají postupně. 

Jinak nevím, co dodat, každý soudný člověk jistě vidí, kam to naše vláda dotáhla např. s těmi Romy. Už jsem kdesi četla, že se dokonce objevily spalničky, tyfus, a objeví se asi i jiná a velmi závažná onemocnění. Najednou už je vše povoleno, zřejmě proto, že by Ukrajinci žádné zákazy nedodržovaly. Tak si říkám, že by možná bylo asi dobré začít třeba zase nosit v MHD aspoň roušky. My jsme je použili při cestě na Kladno a do Rakovníka.

NEJLEPŠÍ PRO VŠECHNY

 Další román Petry Soukupové jsem dočetla večer, chytlo mě to tak, že jsem měla problém knížku odkládat. Zatím vechny knihy od spisovatelky Soukupové na mě působí zvláštním a iritujícím dojmem, ale jsou zároveň psané tak, že konkrétně já se od čtení nemůžu odtrhnout, je to pro mne výborný způsob, jak se odpoutat od fialového šílenství. 

o knize -
Jak můžeme vědět, co je pro ostatní nejlepší, když sami být šťastní neumíme? Desetiletý rozmazlený průšvihář Viktor žije v Praze s matkou, divadelní herečkou, která si s jeho výchovou ani s vlastním životem neví příliš rady. Když jednoho dne Hana dostává nabídku na natáčení seriálu na druhém konci republiky, bere ji jako příležitost, jak všechny své problémy vyřešit. Aby se mohla věnovat natáčení, přestěhuje Viktora přes jeho odpor k babičce na venkov. Namlouvá si přitom, že pro něj bude nejlepší, když změní prostředí, a pro její matku, která nedávno přišla o manžela, bude dobré, když nezůstane sama. Viktor se cítí zrazený a podvedený a jeho zoufalství je tím větší, že dominantní babička má jasnou představu o tom, jak by měl jeho život i život jeho matky vypadat. Kromě dramatického sžívání se s venkovem, sleduje román i další osudy Hany bojující se seriálovou rolí, s Viktorem, se svojí matkou i příležitostnými milenci. A rovněž příběh babičky, která si vedle Viktora začíná uvědomovat své slabosti a neodvratně přicházející stáří. A všichni přitom chtějí jeden pro druhého jen to nejlepší. Petra Soukupová ve své vrcholné formě znovu ukazuje, jak bravurně dokáže zachytit vyhrocené rodinné vztahy a prožívání dětského hrdiny v okamžiku, kdy si uvědomuje svou bezmoc ve světě dospělých. A také bezmoc dospělých vůči svým vlastním představám o štěstí.

kropenaté violky

 Předloni jsem se zamilovala do tečkovaných, nebo pihovatých fialek, teda spíš violek. Dlouho jsem sháněla název a ještě delší dobu jsem pak hledala obchod, kde by je měli.

Nakonec jsem byla úspěšná, a dokonce violky nebyly ani drahé, tak jsem si je ještě s dalšími, žlutými violkami objednala. Rozsadila jsem je na tři různá místa, a malou rostlinku jsem zasadila ještě do malého truhlíku. Loni se už violky ve volné půdě neukázaly. Přežily jen tyhle a krásně se mi rozrůstají. Jejich správný název je Viola sororia Freckles

 Přidám ještě rozkvetlou jabloň, aspoň něco pozitivního, při tom všem zlu, které se na nás den co den valí.

MARTA V ROCE VETŘELCE

 Docela dobře se četl další román Petry Soukupové o dívce Martě,  a jejích problémech. Mockrát jsem se při čtení iritujícího děje musela zamyslet, jak bych se asi v takové tíživé situaci zachovala ke své dceři já,  jako rodič, a jak bych se asi zachovala kdybych se do podobných problému jaké má Marta dostala já sama. To mi šlo však vzhledem k mému vysokému věku těžko. Ono se lehko soudí, ale...

o knize -
Martě je čerstvých devatenáct let, je hezká, chytrá, a v životě jí jde všechno snadno. Právě se dostala na vysokou školu a těší se na nový život. Jediné, co ji trápí, je jizva v obličeji. O prázdninách proto nastoupí na brigádu, aby si vydělala na plastickou operaci a začala svůj dospělý život s novou tváří.

A právě tady začíná řetězec dramatických událostí, které Martě dokonale převrátí život. Na brigádě se bezhlavě zamiluje do Roberta a zcela se na něj upne. Záhy zjišťuje, že je těhotná a Robert je ve skutečnosti ženatý. Rozhodne se pro potrat, ale matka ji přinutí si dítě nechat, aby se o něj sama mohla starat. Martin život je v troskách, představy o budoucnosti, studiu, lásce, rodině se jí hroutí. Ví, že roli, která se od ní očekává, nedokáže zvládnout, a balancuje na hraně deprese a vzpoury. Krizi řeší útěky, alkoholem a sebepoškozováním.

Nová kniha Petry Soukupové je stylizovaná jako deník dospívající dívky, náhle vržené do dospělosti. Soukupová opět dokazuje, že síla jejího vypravěčství spočívá v nečekaném nasvícení existenciálních situací. Sugesci celého příběhu umocňuje jazyk, který přesvědčivě odpovídá myšlení a vyjadřování dospívající dívky.

koláž ze zahrádky

Ze avizovaného deště, který se měl dostavit podle meteorologů na celém území ČR nebylo zase nic. Zrovna byla u nás dcera s rodinou, zeď sledoval nějakou aplikaci na mobilu a říkal, že podle radaru u nás prší. Pršelo však jen na Stochově. 

Přesto se příroda snaží dohánět, co za březen a duben nestihla.

V koláži je část kytiček, které v současné době kvetou. Vlevo nahoře je řebčík perský, začíná kvést dřevitá pivoňka a za zmínku možná stojí krásně modrá azalka...

kvetoucí kamélie

Kamélie u hrobečku Ťapinky mi dělá opravdu radost, je to dojemné, když vidím, že se tam sama od sebe nějak dostala i srdcovka nádherná.  Loni kvetla mnohem déle, než srdcovky na jiných místech a donedávna tam Ťapince kvetly i sněženky.

Kvete toho teď víc, rozkvétají ranné rododendrony, i azalky.

A cestou z procházky jsem si vyfotila u sousedů kvetoucí keř, bohužel neznám název.

Mám radost, že se nachází stále víc a víc lidí, kteří poukazují na to, jak fialová vláda ubližuje nejen občanům, ale celé naší republice. Zvláštní je, že oni nijak nereagují a jedou si stále podle sebe, či podle instrukcí, které dostávají z EU. Přijde mi, jako by se jich kritika netýkala, ba netýká se jich ani varování od lidí, kteří vidí, kam nás vláda žene.👎

bledule letní

 Sucho pokračuje, všechny srážky, které měly na našem území spadnout, jako mávnutím proutku zmizely...

Pro tento den jsem vybrala nádhernou bleduli letní. Měla jsem pět cibulek a vykvetla mi pouze jedna. 

Právě kvetou i botanické tulipánky Tarda. Nevím jak se mohly dostat samy od sebe na skalku, ale protože to ve skutečnosti jsou skalkové tulipány, tak na skalku patří. 👍

jsme prostě velkorysí

 

Audience u krále švédského království Karla XVI. Gustava

Král se živě zajímal o situaci uprchlíků z Ukrajiny a vyjádřil obdiv nad velkorysostí Čechů, kteří jim v nouzi pomáhají.

No já k tomu dodám, že by mě jen zajímalo, co by král Karel XVI Gustav říkal na to, jak je naše vláda velkorysá k českým občanům, a jestli vůbec ví, že my máme z celé Evropy snad nejdražší potraviny a energie, nejnižší mzdy a důchody, to by teprve asi pan král zíral nad  "velkorysostí fialovy vlády", a že ta štědrost je na úkor našich občanů - hlavně těch nejpotřebnějších

POSLEDNÍ DOPIS OD TVÉ LÁSKY

Další příběh od Jojo Moyes - Poslední dopis od tvé lásky mě místy zasáhl a dojal až k slzám. Je to asi tou zlou dobou, která nás provází, a ve které není absolutně nic dobrého, chybí to pomyslné světýlko na konci tunelu. Dřív bych možná řekla, že je tenhle román opět něco, jako novodobá Červená knihovna. Dnes jsem za takové čtení ráda, a opravdu jsem si čtení užívala.

z přebalu -
Mimořádně silný příběh vášně, nevěry a ztráty z pera respektované britské autorky Jojo Moyesové, který získal v roce 2011 prestižní ocenění The Romantic Novel of the Year Award.

Novinářka Elllie při pátrání v archivu narazí na půlstoletí starý dopis, v němž neznámý muž žádá svoji milenku, aby opustila manžela. Elllie příběh, skrývající se za dopisem, okamžitě zaujme – i ona sama má poměr se ženatým mužem.

Rok 1960. Jennifer Stirlingová leží v nemocnici po vážné autonehodě a na nic si nepamatuje – na manžela, na své kamarády, ani na to, jaká byla ona sama. Když se však vrátí z nemocnice domů a najde tajný dopis, pomalu se začíná rozpomínat na milence, kvůli kterému byla kdysi ochotná riskovat úplně všechno.

nemožné sucho

 Několik dní nezapršelo, a už zase všechno vadne. Ten jeden vydatnější déšť přírodě nestačil. Včera jsem jen tak mimoděk zaslechla v zprávách o počasí, že v tomto čase, když všechno raší mnohem více vláhy. 

U nás na náměstí už raší listy některým lípám, dost stromů ale zdá se rašit ani nebude, mám takový pocit, že usychají.

Dnes je šílené dusno, někde prý dokonce bouří, nám se to jistě zase vyhne tak, jako vždycky. Pokud je hlášený vítr, tak dorazí spolehlivě, dokonce v určenou hodinu....

1. Máj

 První Máj, je především mezinárodní svátek pracujících, ale také svátek zamilovaných.

Včera jsem si na procházce vyfotila kvetoucí třešeň a dnes se tam vrátíme, oba tu tradici ctíme, taková pusinka pod rozkvetlou třešní rozhodně stojí i za delší procházku. 💕

Všem, kdo sem zabloudí přeji krásný prvomájový den!

srážky duben 2022

 

2. dubna - 1 mm sníh
4. dubna - 1 mm
7. dubna - 4 mm
8. dubna - 15 mm
9. dubna - 2 mm
10. dubna - 3 mm
14. dubna - 3 mm
21. dubna - 4 mm
24. dubna 23 mm
25. dubna - 1,5 mm

celkem spadlo za duben 57,5 mm

 duben 2019 - celkem 28 m

duben 2020 - celkem - 11 mm

duben 2021 celkem - 19 mm