Dneska máme k obědu kuře s bramborem. Manžel přinesl kilo brambor, které koupil v Penny a z toho kila byly jen tři brambory jakžtakž použitelné.
V poslední době se musí čím dál, víc šetřit. Doma máme chladno, a mě štve, že i za tu zimu musíme platit tolik peněz. Vláda se chlubí, že má republika rekordně nízkou spotřebu plynu, zapomněli ale dodat, že za tu nízkou spotřebu plynu mají oni rekordní zisky.
Bývalý premiér Jiří Paroubek zakládá spolek Nespokojení, a to je moc dobře. Paroubek je chytrý člověk, a čestný člověk, vzpomínám na něj, když byl ve vládě jev dobrém. První jejich demonstrace s názvem Nespokojení občané proti vládě 28.2.2023 Malostranské náměstí od 16:00
Nelíbí se mi Rajchlova strana PRO, údajně plná odborníků, a nelíbí se mi po pravdě ani Rajchl s tím jeho "já vždycky říkám" a jak do toho šel, protože chce České republice pomoct. Docela to vypadá, jako že se třese, až bude premiér. Nelíbí se mi, že by se nespojil s komunisty, i když se KSČM už mnohokrát omluvila, i když současní lidé, jako třeba K. Konečná s bývalou KSČ neměli nikdy nic společného. Už teď je vidět, že PRO bude něco podobného, jako je ANO. Tím ale nechci říct, že nesouhlasím s tou jejich avizovanou demonstrací. Nedokážu však pochopit, že lidé hned jásají, pro mne není Rajch úplně férový člověk, když udělal ten podraz na pana Jaroslava Baštu před prezidentskými volbami. Na vlastní oči jsem viděla, a na vlastní uši jsem slyšela, kterak vyzval občany, ať k volbám nechodí, ať si užijí víkend, a teď říká, že sám Babiše volil, stejně jako Babiš, je proti vystoupení z EU a NATO i Rajchl a to mi stačí k tomu, abych stranu PRO nevolila.
Musím se přiznat, že mi je ze všeho, co se děje strašně moc smutno a zdá se, že upadám do deprese. Toužebně čekám na jaro, protože mám zato, že prací na zahrádce přece jen přijdu na jiné myšlenky. Začala jsem hrabat trávník, ostříhala jsem hortenzie a růže, jde to pomalu, ale za týden jsem naplnila velkou nádobu na bioodpad.
Dnes jsem objevila první poupátko bledule, za což jsem moc ráda a včera jsem objevila poupátka dvou krokusů.
Poslouchám pořad pana Petra Hájka, a právě jsem se dozvěděla, že už nám nepatří ani Říp, neboť je v (amerických) rukou Lobkowiczů, smutné, co?
Už dlouho jsem nečetla tak dobrou detektivku, nebo spíš thriller, jako je tento od Patricie Gibney. Je to místy hodně drsné čtení, ale od samého začátku až do konce čtenáře dá se říct pohltí a nepustí dřív, než dočtete a i po dočtení nejde z hlavy, zvlášť v současné době, kdy se člověk dozvídá, že stejné praktiky se děly a dějí stále.
z přebalu -
Silniční dělník objeví ve výkopu tělo těhotné dívky. Téhož dne se u dveří inspektorky Lottie Parkerové objeví cizinka se synkem a prosí o pomoc při hledání ztracené přítelkyně. Když tentýž kopáč najde další mrtvolu, vyšetřovatelka musí mobilizovat veškeré síly a vypátrat, jak jsou tyto dvě oběti propojeny. Jenže záhy zmizí další dvě dívky… Ukradené životy jsou druhou knihou z celosvětově velmi úspěšné detektivní série s inspektorkou Lottie Parkerovou, která se teď střetne s takovými zrůdnostmi, jako je obchod s bílým masem a lidskými orgány či sebepoškozování, a tento případ je tak snad ještě temnější než ten předchozí, který se u našich čtenářů a čtenářek setkal s velkým ohlasem.
Jen proto, aby nás mohli okrást, si včera večer odhlasovali a vyhlásili stav legislativní nouze? Mám strach, že za ten měsíc, do 22. března stihnou napáchat ještě další podpásovky. Je mi z toho smutno, protože my nejslabší se nemůžeme bránit. Už takhle schází lidem peníze, sedí doma v kabátech, pomalu už ani nevycházejí a večery tráví potmě, aby ušetřili. To musí být ke starším, a nemocným lidem strašná nenávist, jinak si to neumím vysvětlit. Na Ukrajinu se posílají další miliardy, které mizí, jako v černé díře a to je zdá se v pořádku. Docela věřím, že takhle se pan premiér směje, když se mu něco opravdu povede...
Zajímalo by mě, kolik by se ušetřilo, kdyby si nezvyšovali už tak vysoké mzdy. Od 1. ledna 2023 se zvýšil plat řadového poslance z 84 000 rovnou na 102 000 korun!! Mnozí ve vládě berou měsíčně i 250 000 korun. Nestydí se ještě k těm penězům, které si ani nezaslouží udělovat horentní odměny, teď naposled jsem četla o odměně ve výši 750 000 korun.
Často si říkám, jak je možné, že všichni ti koaliční poslanci hlasují proti českým občanům a proti České republice. Jak je možné, že stále mohou vykonávat práci poslance, když...
Poslanci i senátoři skládají tento slib:
„Slibuji věrnost České republice.
Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony.
Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu
a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Tak už jsme se u nás taky dočkali, začínají kvést sněženky. Bohužel chybí sluníčko k tomu, aby se plně rozevřely a zároveň to už druhý den zase hodně fouká.
Udělala jsem před chvílí jen jednu fotku a protože s její kvalitou nejsem spokojená, tak jsem jí hodně zmenšila, jen abych tady měla aspoň něco pozitivního.
Ono nestačí, že mají v Lidlu tak vysoké ceny potravin, i když jak píšou na letácích jsou podle nich ceny trvale nízké, a teď nově ty ceny drtí Lidl na minimum. Mnoho lidí paragon nekontroluje a bohužel jsme k takovým lidem patřili i my. Po předminulém nákupu manžel zaplatil a pořád se mu něco nezdálo, tak si ještě v obchodě, hned za pokladnou položky zkontroloval a pokladní mu namarkovala položku, kterou nekoupil, jednalo se o nějaký energetický drink. Peníze mu byly vráceny. Jenže druhý den se to stalo zase, za pokladnou seděl tentokrát nějaký mladý muž.
Píšu o tom protože se to zřejmě stává často a zlodějíčkům to projde. Lidé po zaplacení paragon okamžitě odhazují do odpadkového koše. My už si teď budeme kontrolovat každý nákup!
Další psychothriller přečtený, za mne poměrně slabší, ale dalo se, kdyby autor Alex Michaelides nepopisoval tak zdlouhavě zabíjení jehňátek a zastřelení psa. Mnozí čtenáři si takové popisování možná užívají, já ne. Hlavní hrdinka je psychoterapeutka, a já nevím, jestli je to od autora záměrné, ale čtenář vidí častěji souvislosti, než Mariana. Víc k tomu nějak nemám co říct, jsem ráda, že za sebou nenechávám další nedočtenou knihu.
z přebalu -
Posedlost nezná hranice. Psychologický thriller od autora bestselleru Mlčící pacientka.
Edward Fosca je vrah. Mariana je o tom přesvědčená. Jenže pohledný a charismatický profesor řecké tragédie je na Cambridgeské univerzitě nedotknutelný. Studenti ho zbožňují, zejména členky tajného studentského spolku nazvaného Panny. A právě z jejich řad vzešla první oběť. Je vážně možné, že by se profesor zaměřil na jednu ze svých studentek? Když se objeví další tělo, Mariana se rozhodne Foscu zastavit – i kdyby ji to mělo stát její vlastní život.
Neuvěřitelné, jak si klidně lžou, nejen Lidl, ale všechny ty německé potravinové řetězce. Drtí tak akorát velký kulový
Vždyť chodíme dvakrát týdně nakupovat a pokaždé jsou ceny potravin vyšší, jak je možné, že si mohou dovolit napsat na leták tak nehoráznou lež!👎
Talovín zimní mi na zahrádce začal kvést těsně před tím, než nastal ten mrazivý týden. Měla jsem strach, že mi květy zmrznou a proto jsem je lehce překryla chvojím.
Mráz u nás nepřekročil -10°C.
Nic už není jako dřív, a týká se to nejen potravin. Že už není šunka, nebo gothajský, lovecký, či šunkový salám to, co býval vím už dávno. Stejné je to i se sýrem Romadúr, či s Olomouckými syrečky taky se sojovým masem.Teď v posledních měsících se změnil už i Hermelín. Měla jsem ho ráda, chutnal mi mnohem víc, než například Camembert a proto jsem si Hermelín občas, dá se říct vyjímečně koupila. Nedávno jsme koupili tofu, údajně s uzenou příchutí a musím říct, že jsem oběd nesnědla, ta uzená chuť zmizela, místo toho jsem cítila odpornou pachuť, podobné, jako kdybych louskala nějaké brouky. Vím o čem mluvím, kdysi se mi brouk dostal nedopatřením do pusy. Přečetla jsem si proto složení a stojí tam, že tofu je obohaceno o proteiny. Určitě je těch potravin mnohem víc, co se tváří jako české, dobré, s originální recepturou.
Včera jsme byli pro mléko v akci a já si dala do košíku ještě jeden velký bílý jogurt a dvě pomazánková másla od firmy Boni. Jogurt byl spíš jako kefírové mléko, ale totálně bez chuti a ehmmm Tradiční pomazánkové máslo, z toho jedno s česnekem jsou rovněž bez chuti a jakési řídké, úplně se na krajíci chleba roztékají. Ještě jsme koupili v akci 500g rajčat, vypadají sice jako rajčata, barvu mají krásnou, jako zralá rajčata, ale to je tak všechno, co mají s normálními rajčaty společného. Jsou tuhá, jakoby vysušená, naprosto bez šťávy a opět bez chuti. Takže jsme utratili dvě stovky. Manžel sice říkal, že to nějak sní, že se to přec e nebude vyhazovat, no já mu v tom pomáhat nemůžu, mně je z toho fakt šoufl.
Kdysi mi přišel jeden přeposílací email - video a na něm nějací lídé, zahalení od hlavy až k patě, na sobě oblek jako nosí lékaři při epidemiích, na hlavách ty kukly, na rukou rukavice a stáli venku u nějakých pultů. Byla tam vyložená zelenina, maso, drůbež, ryby a už si nevzpomínám co všechno. Zakuklenci do všeho píchali injekčně nějakou látku. Co to asi mohlo být? Určitě to nebyla voda, aby byly potraviny těžší, prodejci ví, jak zdražit všechno, co si zamanou a bez námahy, zbytečných výdajů za mzdy pro takové pracovníky.
Konečně jsem vybrala pár fotek, z toho mála, co jsem nacvakala ve středu v Rakovníku.
Chtěla jsem si vyfotit Pražskou bránu, ale nebylo pořádné světlo a tak mám jen dvě fotky.
Zkusila jsem to ještě jednou, ale není to ono. Snad se zadaří příště, až bude víc času a nebudu mít rozkapané oči.
Blížíme se ke vzniku orwellovského ministerstva pravdy? To je titulek článku, který jsem dneska rozklikla na jednom webu. Po nedávném shlédnutí filmu George Orwella s názvem 1984 musím bohužel souhlasit.... Z tohoto filmu mi běhal mráz po zádech nejen při sledování, už je to týden, co jsem ho viděla a toho mrazení jsem se ještě nezbavila.
Kdysi jsem četla tento román George Orwella, ale to jsem byla podstatně mladší a naivně jsem si myslela, že k ničemu takovému teď, když máme konečně tu "demokracii a svobodu slova" nemůže dojít. Momentálně se mi zdá, že..., ale raději nebudu pokračovat 👎
Docela otřesný zážitek, který mi bude strašit v hlavě hodně dlouho. Byli jsme s manželem nakupovat v Lidlu, a mně se tam udělalo špatně, od jisté doby nesnáším trávit delší čas ve velkých prostorech supermarketu. Manželovi jsem řekla, ať si pospíší, že počkám venku.
Netrvalo dlouho a vyšla ze supermarketu ukrajinská rodinka, dva mladí manželé a dvě děti. Směřovali k autu a jejich chlapec, tak desetiletý hodně obézní. Vytáhl z nákupního vozíku nějaké sladké pečivo, snad koláček, nebo šáteček, neviděla jsem dobře, ale že rozkousané pečivo plivl na chodník a zbytek zahodil, toho jsem si všimla. Rodiče synovi neřekli, aby to sebral, neupozornili ho, že pár metrů od něj je odpadkový koš.
Pečivo na zemi neleželo dlouho, zřejmě to celé pozorovala se mnou i stará babička a šla ten koláček sebrat, prý pro ptáčky. No, jenže po pár krocích se otočila, jestli jí někdo nepozoruje a do toho koláčku se pustila sama. V tu chvíli mi bylo tak smutno z toho, jak to naše vláda vede. Nevím, jestli dostávají ten finanční příspěvek na osobu, pravděpodobně ano, ale i tak těch 20 000 není pro čtyřčlennou rodinu moc, tady však bylo vidět, že tahle rodina ty peníze nepotřebuje. Vzpomínám si, že za vlády ODS jsem často vídala u popelnic bezdomovce, kterak šťourají klackem v kontejnerech a vytahují zbytky jídel, nebo prázdné vratné lahve. Už jsem na to pozapomněla, protože za vlády ANO, ČSSD s podporou komunistů tyhle nešvary vidět nebylo.
Nedávno jsme si koupili německý zrající sýr a když jsme vycházeli ven, začal ten sýr pískat. Přišla ostraha a chtěla vidět účet, a když zkontrolovali, že je sýr placený, tak se nám pán omluvil, prý nezlobte se, máme tady taková opatření, protože se už zase hodně krade.
Včera jsem konečně byla na dovyšetření očních problémů a nedopadlo to zrovna moc dobře. K odchlíplému sklivci se přidal ještě nějaký problém se sítnicí. Těšila jsem se, že si pořídím v Rakovníku nějaké fotky. Ráno však nebylo ještě dobré světlo a v poledne, kdy jsem konečně byla dovyšetřená bylo sice jasno, ale moje rozkapané oči mi ve focení bránily. Mám jen pár výcvaků z cesty na polikliniku, pořízené za chůze a se zmrzlýma rukama.
Vyfotila jsem si dva stařečky, kteří venčili svého pejska.
Dočetla jsem dnes v čekárně u zubařky falší detektivní román s názvem V podezření od autorek Mary Higgins Clark & Alafair Burke. Co k tomu říct? Nevím, nijak zvlášť mě tato kniha neokouzlila, ale dočetla jsem a to je hlavní.
z přebalu -
Televizní seriál o neobjasněných vraždách má úspěch a jeho producentka Laurie dostane šanci prozkoumat další tajemný zločin. V případu smrti studentky Susan je podezřelých příliš mnoho a ani jeden zřejmě nevypovídá zcela pravdivě. Pátrání zneklidní vraha: ten zkusí zlikvidovat svědky a unese i Laurii, aby se jí zbavil na stejném místě jako kdysi Susan.
Včera, když po oběde roztál poslední sníh, tak jsem objevila u hrobečku kocoura Oskara poupata talovínu zimního.
Snad nikdy jsme nezažili to, co jsme prožívali a prožíváme před a po těchto prezidentských volbách. Připadá mi, že se všichni - novináři a lidé kolem pana generála snad pomátli. Každý den se chrlí nové a nové články. Dozvěděli jsme se například o Pavlově pořádkumilovnosti, protože v zákulisí štábu zvedl spadlý svetr a video boří twitter. Zvláštní, že u toho zvedání svetru zrovna jako na potvoru pana nového prezidenta někdo natočil a už se z toho udělala náramná přednost. Dozvěděli jsme se o hodinkách pro generály za 120 000 korun, a o medaili z ryzího stříbra, o otevřeném diáři na stole pana generála, což svědčí o jeho mimořádné pracovitosti. V žádném případě nebude lenošit jako někdo...
Dozvěděli jsme se, že pan generál - nový prezident se nevzdá jízdy na motorce, a že je vizáží celý George Clooney. Dozvěděli jsme se, že se pan nový prezident bojí odposlechů. Dozvěděli jsme se, že paní generálová vyhrála boj se zákeřnou nemocí, a umí lépe střílet, než pan generál a tak by se dalo ještě dlouho pokračovat. Co je ale skutečně podstatné a jaké jsou plány, jsme se zatím nedozvěděli.
Každý den jsem víc a víc znechucená tím, co se u nás po volbách děje. Ten dvojí metr na všechno, to je děs a mizí i to světýlko na konci tunelu, které ještě nedávno aspoň problikávalo. Abych se nezbláznila, snažím se číst články a sledovat videa co nejmíň, místo toho vyhledávám drobnosti, které mi přinášejí radost a tou hlavní radostí je teď pro mne azalka od manžela.
Potkali jsme v neděli na procházce sněhuláka, v úterý byl sněhuláček zbořený a včera už zase stál.
9. ledna - 1 mm (srážky za několik dnů)
11. ledna - 3 mm
13. ledna - 1 mm
19. ledna - 1,5 mm (sníh za dva dny)
21. ledna - 3,5 mm (sníh)
22. ledna - 3 mm (sníh)
30. ledna - 2 mm (sníh)
celkem jen 15 mm
pro zajímavost
leden 2021 - 27 mm
leden 2020 - celkem 13 mm
leden 2019 - celkem 44,5 mm
