pátek 21. srpna 2026

modrý ibišek

 Letošní léto mi bere veškerou radost ze zahrady. Spousta rostlin mi uschla. Růže rozkvetly dopoledne a večer byl na ně už smutný pohled. Uschl mi i zlatý déšť a to už je opravdu co říct. 

Velkou radost mi dělá syrský ibišek.  

Tolik květů snad ještě nikdy neměl. Je ale pravda, že ani ty krásné modré květy nemají dlouhého trvání. Nahrazuje to neobvyklé velké množství, doslova stovky květů. 

čtvrtek 20. srpna 2026

zřícený větrák

 Na přerovsku se zřítila větrná elektrárna.

I když jsem měla jakousi představu o velikosti, takhle zrůdně jsem si "větrák" nepředstavovala. Vypadá to skoro jako havarované letadlo. Z fotek je vidět, že se ty zrůdnosti staví i na úrodné půdě. Tohle museli vymyslet snad šílenci

pondělí 17. srpna 2026

slunečnice

 Po dlouhé roky jsme mívali na zahradě slunečnice. Ne, že bych je sama vysadila, to ptáčci se postarali.  Loni naposledy vykvetly na zahradě slunečnice dvě. Letos ani jedna, když nepočítám tu, která mi vyklíčila v květinovém truhlíku. 

Je tak nízká, květ má velikost kopretiny, nebo krásenky.  Z téhle slunečnice semínka pro ptáčky asi nebudou.

V pozadí jsou vidět zvadlé floxy.  Trošku vláhy spadlo, ale už to není ani znát, že pršelo. Dole na zahradě je vidět, jak dopadl náš trávník...

DĚTI BOŽÍ

 Tahle kniha od Davida Hiddena je fakt pecka. Je to jedna z nejlepších knih, jaké jsem letos četla. Je to opravdu drsné čtení, řekla bych, že to není vhodné pro slabší povahy. Kniha je čtivá hned od prvních stránek. Zásluhu na tom určitě má i perfektní překlad Jiřího Žáka. Už pátrám v naší knihovně po nějaké další. Zatím mají jen jednu a ta je momentálně půjčená. 

O knize z internetu-  Pé jako Personne, Pé jako Nikdo. Chandlerovský hrdina Pé se tentokrát ocitá na mexicko-americké hranici, která je tichým svědkem únosů malých chlapců. Nedýchatelná atmosféra zkaženého ovzduší zamořeného zločinem se vám zaryje pod kůži stejně jako hlavnímu hrdinovi. Nesnesitelné lepkavé horko, smrad mexického vězení, pachuť strachu a hrůza vás sevřou a pustí až na samém konci. 


sobota 8. srpna 2026

OSM

 Po dlouhé době jsem si půjčila v knihovně Radku Třeštíkovou. Zpočátku mě čtení docela chytlo, ale postupně moje prvotní nadšení upadalo. Závěr knihy je otevřený. Přesně ty otevřené konce nemám ráda. Myslím, že další knihy této autorky  si už půjčovat nebudu. Zvláštní mi připadá, že hodně lidí je s touto knihou spokojená. Asi jsem nějaká divná já.

z internetu - Jednu březnovou sobotu je nalezena postřelená mladá dívka. Michaela zůstává v bezvědomí a policie je při vyšetřování bezradná. Kdo čin spáchal a proč? Snoubenec, nejlepší kamarádka, někdo z rodiny, kde hlídala děti? Vysvětlení nepřichází ani po probuzení z kómatu. Michaela si totiž osudný den nepamatuje. A co víc, nepamatuje si ani poslední rok svého života. Rok, který začal tak nevinně, všem zamíchal životy a skončil pokusem o vraždu.

středa 5. srpna 2026

hortenzie v srpnu

 Včera jsme měli dva kraťoučké přívaláky.  Celkem při nich spadlo 5 mm. Nachytala jsem nějakou dešťovku, ale zahrada se moc nenapila.  Máme parcelu na kopečku, hlinitou půdu a tak po té vypálené půdě stekla téměř všechna vláha k sousedům pod námi. 

Kvetou tak nějak podivně. I když se snažím nějakou vláhu navíc dodávat, je to očividně málo.


Včerejší odpolední teplota 40°C byla opravdu extrémní, nevzpomínám si, že bych někdy takové vedro zažila.  

pondělí 3. srpna 2026

kynutý ovocný knedlík

Dostala jsem od sousedů lísku padaných letních jablek. Rychle se kazí, a tak koukám jablíčka co nejvíc zužitkovat. 


 Tentokrát jsem udělala knedlíky plněné strouhanými jablky. Posypané moučkovým cukrem a skořicí. Polité rozpuštěným máslem...😋👍

sobota 1. srpna 2026

kytička do suchých míst

 Šrucha velkokvětá zatím u nás zvládá sucho úplně nejlíp, ze všech kytiček. 

Portulaca grandiflora, koupila jsem si na jaře semínka a krása šruchy je dnes na naší zahradě nepřehlédnutelná