Sucho pokračuje a s ním i každodenní větrné počasí. Není to sice žádný uragan, ale rychlost v nárazech kolem 40 km se bezpečně postará o to, aby mnou dodanou zálivku brzy a dokonale vysušila.
5. května - 2 mm
15. května - 3,5 mm (srážky za dva dny)
Celkem spadlo za květen pouze 5,5 mm srážek
květen 2018 - celkem 70,5 mm
květen 2019 - celkem 62 mm
květen 2020 celkem 59 mm
květen 2021 - celkem 102 mm
květen 2022 - celkem 25,5 mm
2 hrnky polohrubé mouky
1 sáček prášku do pečiva
1 vanilkový cukr
špetka soli
1/2 lžičky mleté skořice
1 hrnek mléka
1 a 1/2 hrnku mletého máku
1 hrnek krupicového cukru
1/2 hrnku oleje
2 vejce
moučkový cukr na posypání
kousek másla a hrubá mouka na vymazání formy
Mouku prosejeme do mísy, smícháme s práškem do pečiva, špetkou soli a skořicí.
Vše zalijeme mlékem, vmícháme mák, oba druhy cukru a olej, přidáme žloutky a smícháme na hladké těsto. Nakonec zlehka vmícháme sníh z bílků.
poznámka - Mák jsem měla z Lidlu, už mletý a pro jistotu jsem ho chvíli povařila v oslazeném mléce a s kouskem skořice, aby byl vláčný. Do těsta jsem mák použila až poté, co vychladl
Tak už se nám zase otepluje, všechny tulipány vzaly za své, rozkvétají rododendrony, ale slunce má v těchto dnech takovou sílu, že květy po dvou, třech hodinách vadnou. Mám pocit, že je to i nedostatkem vláhy, momentálně jsme na tom tak, jak jsme ještě nikdy nebyli. Nepamatuji, že by za celý květen spadlo jen 5 mm. Píšu za celý květen, protože jak jsem teď viděla jak ve zprávách o počasí, tak na obou webech, které sleduji nejsou na 10 příštích dnů pro náš kraj vůbec žádné srážky.
Tyto povídky jsem četla dost dlouho. Některé se mi líbily víc, jiné míň a jedna povídka byla z mého pohledu fakt hrozná. Nechápu, proč pořád někteří autoři musí do svých knih, nebo povídek montovat komunisty, navíc když jsou mladí a o socialismu vědí naprostý kulový s přehazovačkou. Tuto povídku, o které píšu napsal Petr Bobek, a její název je Vzpomínka. Jediné, co mě na tom nesmyslu zaujalo, že jsem zhruba tak stará, jako hlavní postava - babička Eliška - knihovnice, která vyprávěla své vnučce, jak se vlastně díky knihovně seznámila se svým hochem, za kterého se provdala. Eliška nastoupila do knihovny ve svých 23 letech, a mluví o tom, že cituji: regály byly zarovnaný knížkama, každá obalená v zažloutlém obalu. Knihy byly napsané Gottwaldem, Leninem a dalšíma zrůdama.
Další, nevím už ani kolikátá v řadě výstraha před deštěm a bouřkami nás minula, nespadla opět ani kapka deště. Nechápu, co se děje, vždyť mi už ani pomalu nevíme, jak to vypadá, když prší. Dva hodně teplé dny se podepsaly na naší zahradě, vadne už úplně všechno, i když se každý den snažím pitnou vodou ráno i večer zahradu aspoň trochu zalít.
Hlavně že se nám moderátorky počasí předvádějí ve stále nových šatičkách, na to asi peníze jsou, ale konkrétně pro náš kraj se evidentně předpovědí nedaří. Jistý je jen vítr, ale ten u nás fouká pomalu každý den. Přesto nám moderátoři sdělují, že to v našem kraji s tím suchem není zase až tak špatné.
Za další, v pořadí třetí rok jsem se dočkala květu, nevyrostla ovšem žádná černá růže, ale tato pnoucí bedrníkolistá na pohled taky moc hezká růžička.
Nestačím zírat, co se každý den na tuto naši fialovoukrajinskou vládu provalí a je stále klid po pěšině. Když si vzpomenu, jak tito lidé, když byli v opozici vyváděli před volbami, co všechno voličům naslibovali, kolikrát žádali jen kvůli těm dotacím na čapí hnízdo odstoupení babiše. Kolikrát jen se měnil ministr zdravotnictví a pan válek v klidu odpoví, že léky prostě nejsou a hotovo. V únoru říkal, že léky budou v březnu, teď nově mají být nějaké léky na podzim. Potřebné léky nemají ani onkologicky nemocní. V žádném případě se babiše a jeho ANO nechci zastávat, protože si myslím, že i ANO má tunu másla na hlavě.
A u nás pokračuje sucho suchoucí, kolikrát už mělo pršet a zase se déšť odsouvá na další dny, všechno na zahradě vadne, abych to kytičky a stromky pozalévala, musela bych každý den použít minimálně kubík pitné vody a na to nemáme penízky.
Dnes ráno teploměr ukazoval 4°C, to je myslím docela málo, když vezmu v úvahu, kolikátého je. Příroda si však jede podle svého, rozkvetly šeříky, i ten skalkový.
Včera jsme byli s manželem nakoupit, v podstatě tady máme jen tři supermarkety, Lidl, Penny a Billu. V supermarketu Billa mají všechno předražené, a tak střídáme podle toho, kde je něco levnějšího Penny a Lidl. Právě v tom Lidlu měli akci na kuřecí prsíčka. Při pohledu na akční kuřecí prsa člověku pomalu přešla chuť, neboť byla nepřirozeně velká, ba dá se říct přímo obrovská, kam se na ně hrabou prsa krůtí. Země původu - Slovensko.
Takže prsíčka jsme nekoupili, místo toho jsem koupila cukety a brambory. Doma jsem pak chvilku brouzdala po internetu a našla jsem články o tom, jak naše bratrská země přebaluje maso a vydává ho za své. Hned jsem si vybavila ona mamutí prsíčka. Země původu Ukrajina, přebaleno na Slovensku a posláno k nám. 👎
Tak už zase máme výstrahu před deštěm a povodněmi, My naopak čekáme na déšť, jako na smilování. Za patnáct květnových dní spadlo jen 5 mm což se ale nedá počítat, protože nám každý den fouká. Pokud spadne milimetr, nebo dva, tak se to do půdy vůbec nedostane.
Kdyby se radši místo dodávaní zbraní pro Ukrajinu a nákupu nových stihaček naše vláda starala o to, aby se v krajině zadržovala voda.
Rozkvetly mi pihovaté fialky, na skalce zašly, zmizely ze všech níst, kam jsem si je nasadila.
Viola sororia 'Freckles' je latinský název. Díky suchu přežily tyto fialky jen v truhlíku. ❤️😊👍
Kvete jako jeden z prvních, bohužel letos má květů málo.
Krásný, ale jedovatý...
Kamélii mám na zahrádce už téměř patnáct let, a ještě nikdy nedopadla tak špatně, jako letos. Teplá zima přiměla kamélii k rašení, a jarní časté mrazíky kamélii spálily nejen zárodky poupat, ale i nově rašící listy.
Konečně jsem dočetla detektivku Smrtící záře, jejímž autorem je Stuart MacBride. Četlo se dobře, i když je to teda místy fakt síla, ale zase se to vyrovnávalo s humornými momenty. Na můj vkus se v knize dost škaredě psalo o zabitém a rozřeaném pejskovi, to mi víc vadilo, než jiné brutality. Nejspíš nejsem tak úplně normální, vidím to tak, že pejsek nikdy nezradí, jako mnozí lidé.
z přebalu -
V Aberdeenu panuje léto, slunce svítí, obloha je modrá a lidé umírají…
Ve vykřičené čtvrti se najde umlácená prostitutka a tentýž večer na opačném konci města uhoří šest lidí ve squatu, který někdo zvenku polil benzinem a zatloukl dveře a okna. Vyšetřování se ujme detektiv seržant Logan McRae. Jeho hvězdnou kariéru však nedávno naboural zbabraný zásah, při němž zahynul mladý strážník.
A ještě ke všemu přes veškerou Loganovu snahu brzy dojde k vraždě další prostitutky…
Nedávno mi přišly do schránky rádoby směšné obrázky. Nemám tady rubriku pro vtipy, a tohle jak se zdá ani zrovna moc vtipný není. Pan ministr se musí poradit v Bruselu, jak to s těmi léky vlastně bude. Na to holt ani těch slovy "třicet" válkových poradců nestačí.
Je až neuvěřitelné, jak se všechno o překot na zahradě snaží kvést. Chladné jaro kytičky některé rostliny pozdrželo a teď se do toho daly.
Od manžela jsem dostala tuhle krásně vonící pelargonii.
Po rozbalení voněla opravdu silně. Její vůně připomíná růži.
duben 2019 - celkem - 28 m
duben 2020 - celkem - 11 mm
duben 2021 celkem - 19 mm
duben 2022 - celkem - 57,5 mm
Snažím se pracovat co nejdéle na zahradě, ale ono to vždycky nejde. Stále cítím únavu, poctivě beru multivitamin pro 50plus, zatím bez nějakého valného výsledku. Sleduji dění, potom si říkám, jestli mi to stojí zato, když s tím nic nesvedu. Zkusili jsme podle rady pana Ladislava Vrábela napsat ceduli, že chceme Mír, ale jediné co se stalo, že na nás lidi koukali jako na magory. Zřejmě to, co se děje všem vyhovuje.
