NEBEZPEČNÁ MÍSTA

 Konečně jsem dočetla knihu s názvem Nebezpečná místa od autorky Patricie Gibneyové. Nemůžu říct, že mě příběh nedostal, to bych lhala, ale celé se to neskutečně táhlo. Ohromné množství postav dalo taky mé hlavě pořádně zabrat a konec? Ten byl zase tak nějak narychlo spíchnutý, nebo se mi to aspoň zdálo.

z přebalu -
Když se v otevřeném hrobě najde tělo mladé ženy, je k němu přivolána inspektorka Lottie Parkerová, která si klade otázku, zda to není nedávno zmizelá Elizabeth Byrneová. Jenže to není jediná žena, která se pohřešuje. V Ragmullinu nejspíš řádí sériový vrah a nedávné skutečnosti vzbuzují podezření, zda vše nesouvisí s jedním dávným případem. Může se historie opakovat? Lottie svádí boj s časem, ale vrah je nejspíš blíže, než by se nadála. Mohla by i ona být jeho dalším cílem? Další případ oblíbené inspektorky Lottie Parkerové

srážky červen 2022

 Poslední bouřkové červnové dny u nás zvýšily nevídaně úhrn srážek. 

1. června - 1 mm
6. června - 8 mm
7. června - 5,5 mm
13. června - 5,5 mm
20. června - 1 mm
24. června - 6 mm
15. června - 19 mm
27. června - 13 mm
28. června - 20 mm
29. června - 18 mm
30. června - 10 mm

Celkem za červen 2022 spadlo 107 mm

červen 2018 - celkem 70,5 mm
červen 2019 - celkem 33 mm
červen 2020 - celkem 100 mm
červen 2021 - 62 mm

fotky před bouřkami

 Za posledních pár dnů nám napršelo pomalu tolik, co jindy za půl roku. Několik přívalových dešťů naší zahradě nepomohlo, ale okolní příroda, hlavně stromy snad vláhu dostaly. 

Snímky které dneska vkládám jsou focené ještě před těmi přívaly, které nás zasáhly.

Krásná krásenka, ten název krásenka jí padne, jako ulitý. 

Třapatka má sice pár na okvětních lístcích pár prokousaných dírek, ale i tak jí to sluší.

Plamének, sice mám u branky vysazené čtyři plaménky, ale zaostřila jsem jen na ten jeden...

Všechna pole jsou dnes slehlá, tuhle fotku jsem cvakla minulý týden. Líbily se mi koleje v obilí, i když pro zemědělce to asi není nic potěšujícího.

bouřky

 Poslední dvě bouřky jsou za námi a už tu máme další dvě výstrahy - žlutou od 6:00 a oranžovou výstrahu od 12:00 do čtvrtečních 2:59. Zatím jsme měli kliku v tom, že se jednalo jen o přívalový déšť a malé krupky.

Snímky vypadají dost děsivě.

Tady to vypadá, jako když mě u focení pozoruje nějaký snad mimozemšťan. Až budu mít víc času, složím z bouřkových snímků koláž.

nedělní procházka do polí

 Dočkali jsme se vydatnějšího deště, nachytali jsme si i nějakou dešťovku a k tomu to mírné ochlazení, co víc si člověk může přát.  V noci mě tak rozbolela noha, že se to pomalu nedalo vydržet. Tři hodiny jsem zírala místo spaní do stropu a pro změnu jsem si přála, aby ta bolest co nejdřív polevila. Nakonec to stejně musel vyřešit brufen. Dnes ráno, dokud ještě nebylo takové vedro jsme vyrazili na menší procházku a tentokrát jsem si přidala do ledvinky foťáček. Podél pole s ječmenem rostly bodláky a bylo tam docela živo. Z motýlů jsem viděla jen bělásky, ale o včely a čmeláčky taky nebyla nouze. Jen honit je po poli se mi nějak nechtělo.

Bohužel se mi nepodařilo zvěčnit ani jednoho čmeláčka, a ani jednu včelku, jen protivné škůdce - dřepčíky. I u nás na zahradě jich jsou snad tisíce. 👎

začaly kvést kaktusy

 Před týdnem se do toho dal a rozkvetl první

a měl šest kvítků.

Růžový začal kvést o tři dny později, měl jeden velký květ. V současné době se začínají tvořit další poupátka.

 

Tenhle poslední mě překvapil, vůbec jsem nečekala, že by takové kaktusí mimino mohlo kvést, květ byl větší, než celý kaktus.

POHŘEB

 Autorem této knihy je Neil Cross. Zpočátku jsem se nemohla nějak začíst, už, už jsem myslela, že tento thriller odložím, ale pak mě to nějak vzalo a zbytek jsem dočetla za jeden den. Potřebovala jsem se dozvědět jak skončí záporné, ale hlavní postavy a konec byl tak trochu šok.

Na přebalu se píše - Nathan nikdy nezapomněl na nejhorší noc svého života, kdy náhle a strašlivě zemřela mladá žena. Jenom on a Bob, jeho starý známý, vědí, co se tehdy doopravdy stalo, a míní to tak nechat. Ale o mnoho let později, za jedné deštivé noci, se u Nathanových dveří objeví Bob a nese děsivé zprávy

červen, čas růží

 Tak nám pomalu uplyne další výstraha před silnými bouřkami,  tuším, že už šestá, nebo pátá, při které buď nepršelo, a nebo spadlo jen pár kapek.  

S výstrahou, která byla do 14:59 zmizela červená výstraha před lesními požáry a dosud nespadla ani kapka. 👎

Teď, co tady smolím pár řádků se objevila další, tentokrát oranžová výstraha před silnou bouřkou a nějak se prudce setmělo, tak možná přijde přívalák.

Konečně se dostávám k růžím, fotila jsem předevčírem, tedy v sobotu na ranní procházce.

Tyhle růžové se mi moc líbily. 💗

Ještě přidám tmavší.  

Tyhle tmavé se mi taky moc líbí a příjemně voněly.

Mají tak baculaté květy, jako pivoňky, asi růže stolistá. 

 

A dostávám se k poslednímu snímku, líbil se mi dům, plot i jejich růže.

 

Zazvonil zvonec a fotoprocházky je konec. Spěchali jsme domů, než začnou tropy. 

A ještě dodám, že je po dešti, spadl necelý 1 mm, a teď v 16:02 už svítí sluníčko.
 

vedro k zbláznění a podivné mraky

 Vedro k zbláznění a k tomu to sucho. Horkej vítr jako fén každou kapku, kterou se snažím dodat skomírajícím, už léžícím rostlinám okamžitě vysušuje.

Šla jsem si vyfotit na skalku rozchodník a naše Boženka mě musela doprovodit a ten rozchodník prostě zalehla, takže z focení nebylo nic.

Tady mám už několik dnů připravený okrasný česnek, nějak jsem na něj pozapomněla. Dnes už jeto jen vzpomínka.

Sušený bezinkový květ už odpočívá v lahvi, chystám se nasušit ještě listy kopřivy, maliníku a ostružiníku. 

Na posledním snímku jsou dnešní paprskovité mraky, nikdy jsem nic podobného neviděla, vypadalo to jako obrovský roztažený vějíř přes půl oblohy. Dlouho ten úkaz na nebi nevydržel, silný vítr tu podivnost rozehnal..

vrbina penízková

 Další výstraha před bouřkami proběhla, aniž by u nás spadla kapka deště, aniž by zabouřilo. Já vím, není o co stát, když jsem viděla, jaké obrovské kroupy někde padaly a že silný vítr vyvracel stromy. Mám strach, že až jednou bouřka přijde, bude to pořádný mazec.

My už potřebujeme nějakou tu vláhu potřebovali jako sůl. Včera jsme tady měli řemeslníka - klempíře, abychom byli připravení chytat dešťovku, kdyby přišel přívalový déšť. Dosavadní úprava přidaný filtr se při každém silnějším dešti zahltil a dešťovka tekla rovnou do kanálu. Nebylo divu, když jsem včera viděla ten filtr rozebraný a to stál ten krám 750 k korun.

Tady je konečně ta vrbina penízková, latinsky Lysimachia nummularia. Pěkně se rozlézá a tak jí mám pro jistotu ve velké pískovcové míse.

výstraha před lesními požáry a maceška

 Tak už zase máme dvě výstrahy, jednu kvůli silným bouřkám, druhá výstraha je před lesními požáry, ta druhá platí od zítřejších 10:00 do pátečních 17:00, a zvláštní je že už tady máme tak dlouho sucho, a výstraha před lesními požáry nebyla, a ze zkušeosti už vím, že i když nespadne ani kapka, výstraha před požáry úderem 17:00 zmizí. 🙆

Začínají mi kvést macešky od loňska. Zasadila jsem je do misky, a tu mám na terase, aby mi na macešky nechodili slimáci. Tím jak zalévám, tak je to vlhko ještě víc táhne.

jak můžeme osobně přispět k energetické soběstačnosti

 Zbláznili se snad všichni ve vládě? Dneska jsem četla, že pekarová je pro prodej Budvaru, protože podle ní stát nemá vařit pivo. Stát by se neměl starat o naše občany, stát má pomáhat jen Ukrajině. 

Stát má zřejmě slepě poslouchat všechno, co v Bruselu vymyslí, v ničem neodporovat Němcům a Francouzům. Stát má prostě zalézt EU do zadku.

Tohle je návod, abychom byli energicky soběstační. Jen nechápu, jak to vlastně myslej s rozdílem 5°C mezi venkovní a vnitřní teplotou.

My občané bychom neměli do ničeho mluvit, neměli bychom o ničem spolurozhodovat, protože na nějaké rozhodování nejsme dost chytří. Neměli bychom do ničeho, co vláda tropí mluvit, protože tomu nerozumíme a před každou i evidentní hloupostí sklonit hlavu, mlčet a šoupat nohama, jak rovněž řekla nejchytřejší z nejchytřejších 🐵

CHYŤ MĚ

 Další detektivní román Lisy Gardnerové mám přečtený, tentokrát byl pro mne děj víc chytlavý, a tak jsem brala knihu do ruky kdykoliv to šlo. Ten konec vzal rychlý spád, ale to dnes bývá dost časté u spousty knih. Jen to D.D. už mě nějak nebaví, když se objeví dvacetkrát na stránce. 😂

z přebalu -
Seržantku D. D. Warrenovou z bostonského detektivního oddělení hned tak něco nepřekvapí, Charlene Rosalind Carter Grantová ji však dokonale zaskočí: prosbou o vyšetření své vlastní vraždy – Charlene je přesvědčena, že ji někdo usiluje o život. Dva roky po sobě zemřely dvě její nejlepší kamarádky – obě 21. ledna, obě rukou neznámého vraha. Blíží se další 21. leden a Charlene počítá hodiny do své smrti. Ale rozhodně se nevzdá bez boje...

V D. D. však hlodá podezření: Je Charlene obětí, nebo pachatelkou dokonalých zločinů? A co ji spojuje s chladnokrevnými vraždami bostonských pedofilů, které vypadají, jako by si někdo vyřizoval účty?

čas růží

 Z nedávné procházky jsem si donesla snímek bíle kvetoucí růže polní - (Rosa agrestis). Vůbec nechápu, jak jsem jí mohla roky přehlížet, když roste prakticky pár desítek metrů od nás.

Moc se mi líbí, klidně bych takovou růžičku přibrala k nám na zahrádku.

Tohle je úlovek z cizí zahrady, rostla u plotu, a proto jsem si růži dovolila vyfotit. Květ byl tak velký, bohatý a těžký, úplně se ohýbal a tak jsem ho musela trochu pozvednout, aby byl vidět. Voněl fantasticky, skoro jako růže, která je na třetím snímku.

Poslední růže je z naší zahrady. Barvu se mi nepodařilo zachytit přesně, jak už to u levných foťáků bývá...

bez černý a mateřídouška

 Tak už jsme zase takovou dobu bez deště. Včera, když moderátor vyjmenoval kde kolik vody spadlo, že někde to bylo za jediný den až 60 mm, tak jsem zírala. U nás tolik nespadne ani za dva měsíce. Bylo mi smutno, když radostně ohlašoval, že deštivé dny skončily.

Na skalce se daří mateřídoušce, na snímku roste mezi rozchodníkem, ten u nás jde taky skvěle. Po odkvětu rozchodník vytrhám, odstraním a on bez problému zase naroste. 😏

Z procházky jsem si donesla květenství černého bezu, už jsem vyzkoušela čaj a s přídavkem máty, troškou medu a zakápnutý citronovou šťávou nemá chybu! 👍

bez černý

 I dneska jsme byli na procházce, i když mně se teda vůbec nechtělo. Z těch neustálých výkyvů v počasí mě bolí celej člověk.

Cestou jsem si vyfotila bez černý, příště si musím vzít nějakou tašku, protože si chci nějaké květy nasušit.

Na druhém snímku je kvetoucí chrastavec, a jsem moc ráda, že se letos ukázal, loni i předloni jsem ho neviděla.
 

nejlepší vtip od sametové revoluce

 Dneska mě dostal jeden článek na PL s titulkem Do dr*ky. Tak málo? Trhlina ve SPOLU, hlavně ,,na vsi”.  A hned v úvodním tučném odstavci stojí toto - Někteří straníci bijí na poplach. “ODS zemi vybudovala a teď jí strká hlavu do oprátky,” řekl nám stranický kolega Petra Fialy. Někteří komunální politici prý začínají mít mžitky před očima z představy, že lidé vezmou podzimní volby jako referendum o nečinné vládě. 

A já se ptám - Jak ODS zemi vybudovala? ODS naší krásnou  zemi rozdělila a následně pak vybudovanou, soběstačnou zemi akorát  rozprodala. 

Zřejmě i proto se ve školách záměrně učí jen středověk. Nedávno si na to stěžoval vnuk, když jsem se zeptala, jestli už skončili konečně s tím středověkem, tak mi řekl: "Babi, už ho jedeme zase od začátku" 

konečně jsme se dočkali

 Konečně jsme se dočkali závlahy. Když pominula výstraha před silnými bouřkami, dostavil se krásný zahradnický deštíček.

Rozkvetl mi dračík, z toho mám fakt velkou radost. Hledíky u nás jdou asi úplně nejlíp, na ty nedám dopustit. Po deštíku se ukázali i hlemýždi zahradní. Tenhle hodoval na tlejícím listu tulipánu. Ještě se nestalo, že by mi šnečci okusovali nějaké kytičky, nejsou jako odporní slimáci.

jitrocel kopinatý

 Dopoledne naskočila další výstraha před prudkými bouřkami. Něco mi říká, že tentokrát silná bouřka opravdu přijde, když minule nebyl ani sebemenší bouřkový náznak. Už dopředu se začínám bát.

Z procházky jsem si donesla jen jednu fotku a to jitrocel kopinatý. Je obdivuhodné, že vydrží to strašní sucho, které tady máme.

Na druhém snímku je prastará keramická želvička. Kdysi měla na hlavičce krásný slamáček, jenže želvičku milovala naše fenka Fanynka a s oblibou jí tahala po zahradě a oožužlávala. 

Klobouček vzal brzy za své. Teď má Fanynka želvičku na hrobečku a právě dnes začíná vykvétat první růžička.  Zasadila jsem růže dvě, protože tam mám dva pejsky. Jako první odešel jezevčík Aronek a předloni jsme nechali zpopelnit Fanynku a její popel jsem pod náhrobní kámen rozsypala. Měli se rádi, tak teď odpočívají spolu...

HLEDEJ MĚ

 Z právě dočteného detektivního románu Hledej mě od autorky Lisy Gardnerové jsem tak trochu na rozpacích. Nemůžu říct, že se mi kniha vůbec nelíbila, ale z mého pohledu se děj neskutečně táhne, zbytečně zabíhá do sebemenších a pro mne naprosto nezáživných a nezajímavých detailů. Máme půjčený od stejnojmenné autorky ještě detektivní román Chyť mě, tak uvidím, jestli mě nadchne víc. 😏

z přebalu -
Dům pětičlenné rodiny je momentálně místem činu: čtyři z nich jsou brutálně zavražděni, zbývající – šestnáctiletá dívka – zmizela. Měla štěstí a podařilo se jí uniknout? Nebo je její zmizení důkazem něčeho děsivého? Případ vyšetřuje detektiv D. D. Warrenová, ale i mstitelka Flora Daneová. Ačkoli každá z nich vnímá spravedlnost jinak, musí společně sledovat stopy, které tu po mladé ženě – ať už je oběť, nebo podezřelá – zůstaly.

dnešní pařák

 Dneska byl pořádný pařák, opalovala jsem se 15 minut a docílila jsem poměrně snědého odstínu. Vítr byl odpoledne horký, přišlo mi, že přírodu doslova fénuje.  Hodinu už je výstraha před silnými bouřkami, tak ani snad nepůjdu spát, stejně bych neusnula. 

Šípková růžička z dnešní procházky 💗

Naše kočička nás za plotem vyhlížela, kdy se vrátíme z procházky, ale jakmile nás viděla u branky a zaregistrovala, že mám v ruce foťák, okamžitě upřela svou pozornost jinam, vsadila bych se, že se jen nechtěla fotit, protože tohle mi dělá často. 😊

Poslední snímek, to je plamenka šídlovitá, nebo šídlolistá, oba ty názvy jsou na netu a nikdo zřejmě neví, který je správný. 😊

Aktualizace 4. června - Opět u nás nespadla ani kapka, to už je v řadě třetí výstraha, která českým meteorologům nevyšla. Bojím se  bouřek, největší problém mám se silným nárazovým větrem, ale čekala jsem, že spadne aspoň nějaká vláha. 

už to začíná

 Hlavně že říkal pan premér, že se nouzový stav, ani ukrajinští migranti nedotknou v žádném případě  českých občanů. U nás už jsme na tom tak, že lékaři nepřijímají nové pacienty. Manžel má zánět spojivek a bylo mu na očním řečeno, že ho nemohou ošetřit, protože nepřijímají nové pacienty. Jak nové, zeptal se manžel, vždyť já sem k vám chodím už řadu let. Jenže se stalo to, že se vyměnila před rokem lékařka a on byl zaregistrovaný u té předešlé. 😐

Zvláštní ale je, že ukrajinské občany přijímají jako na běžícím pásu, to jsme to dopracovali. Na oční teď budeme muset dojíždět autobusem přes 20km, stejné je to u nás s kardiologií, tam dojíždím já téměř 30 km.

U hrobečků našich pejsků vyrostla tahle srdcovka nádherná, asi ptáčci upustili semínko. Je to pro mne tak zvláštní a dojemné. Známá mi říkala, že je to jakoby tady stále se mnou byli, takhle prý dávají o sobě vědět. Asi něco jako mezi nebem a zemí...