sléz pižmový

 Meteorologické předpovědi se pro náš kraj jaksi nedaří.  Po tři dny jsme měli tepleji, než bylo avizováno a vítr byl také mnohem silnější.  Včerejší téměř celodenní nárazy kolem 56 km není myslím slabý vítr. Musím se pousmát, když si vzpomenu, jak paní Míková prohlásila před několika dny, že se máme připravit na mírný vítr a nám tady fučelo jak na větrné hůrce. Ani s deštěm se netrefili, ale dnes už konečně trochu prší.

Když jsem před chvílí počítala srážky za červenec, tak jsou mnohem vyšší, než červencové srážky za poslední tři roky. Díky tomu se u nás objevují rostliny, které tady kdysi byly a v posledních letech je vidět nebylo.

Krásným příkladem je např. Sléz pižmový Malva moschata. Včera jsem si vyrazila aspoň na kratičkou procházku a pomalu jsem nevěřila vlastním očím.

Světlo bylo ostré, na focení ne zrovna vhodné, k tomu ten vítr, ale já se bála, že bouřky, které jsou opět hlášené tu krásu zničí. 

Nacvakala jsem těch fotek strašně moc a z nich jsem pak doma vybrala tři, které nebyly rozmazané.

 

Měla jsem a mám opravdu radost, když jsem hledala přesný název, protože těch slézovitých rostlin je opravdu hodně, zjistila jsem, že konkrétně tenhle sléz se také prodává v některých internetových obchodech.

srážky červenec 2021

1. července - 7 mm, krátký přívalák
2. června - 10 mm, krásný a ddlouhý zahradnický déšť
12. července - 1 mm
13. července 40 mm - silná bouřka přívalák
14. července - 6 mm
15. července - 1 mm
17. července - 20 mm
26. července - 2 mm
29. července - 3 mm
Celkem červenec 2021 - 90 mm

červenec 2019 - celkem 21,5 mm
červenec 2020 - celkem 29,5 mm

rozkvetlý kaktus

 Tak dlouho jsem chtěla něco udělat se starým, přerostlým kaktusem, jenže jsem nevěděla co. Po obvodu mu rostlo 44 nových malých odnoží.  Nejprve jsem si dvě největší odloupla a zasadila, ostatní jsem dala pryč. Jenže pohled na kaktus byl teď ještě horší. Napadlo mě proto, že kaktusu odříznu ještě zachovalou špičku a to ostatní vyhodím. 

Udělala jsem to bez rozmyšlení a pak mi bylo starého kaktusu líto, ale už to nešlo vrátit a tak se octl v bioodpadu, aby mě pohled na to, co jsem způsobila netrápil.

Vršek poměrně rychle zaschl, už po dvou hodinách se zdálo, že je rána zacelená. Asi po 14ti dnech se na odříznutém vršku  začala tvořit tři poupata a tak jsem zmlazený kaktus zasadila a takhle to dopadlo.

fakt divný léto

 Dnes už vůbec nesedí pranostiky o počasí.  Medard se sice snažil, ale každý den opravdu neprší.  Poslední větší déšť u nás byl 17. července, pak strašně dlouho nic a ke konci měsíce kratičce zapršelo 26. a 27. července. Jenže pokud to není déšť, při kterém spadne aspoň 6 mm, tak se to ani nedá připočítávat. U nás konkrétně spadly ve středu 3 mm, ale jak kapky dopadaly na terasu, okamžitě se vypařovaly. Za chvíli oschla i tráva. Na druhou stranu ale máme ten trávník aspoň zelený, v předešlých letech byl žlutohnědý. 

Svatá Anna, chladna zrána, ta se skoro trefila. Dokonce jsme měli chladná rána ještě před jejím avizovaným příchodem. Za to jsem moc ráda, aspoň se dá konečně líp spát. 

Unavená nejsem jenom já, ale i naše kočky. U mne by se to dalo přičíst i k těm ATB, které beru už týden.  Dobře ale vím, že jen tím ta moje únava není, je za ní i počasí.

Kubík vyspává, ani se teď moc netoulá.

Rozkvetl okrasný česnek od známé z Moravy, ale chybí sluníčko, proto není pořádně vybarvený. Za ním se připravuje na květ rozchodník nádherný, a ten si teda letos nějak pospíšil, kvete mi většinou až někdy v září. Poupata má už i listopádka.

 

I ta krásenka působí tak nějak smutně...

pandemie - nepandemie

 Já už nemám pro tu pandemicko-kovidovou dobu slov. Sotva soud rozhodl a zrušil nošení roušek a respirátorů, tak  vláda do tří dnů všechno zase vrátila do starých kolejí.

Přesně, jak říkal Tomio Okamura, když poslanci odhlasovali pandemický zákon.  Mluvil o tom, že si bude moct vláda dělat, co se jí hodí. Masírka pokračuje, politici před kamerami vystupují v rouškách, když se ale mezi sebou baví, roušky nemají.

Přibývá center, kde  kde očkují občany bez registrace, dokonce už mají pojízdný autobus. Nějak nechápu, jak je to proveditelné, když pro správné uchování vakcíny např. Pfizer, či jak se to píše by měl být k dispozici mrazák, který dokáže mrazit na -70°C.

Chtělo by to, aby co nejvíc občanů šlo k volbám, a volili tu stranu, která nabízí i referendum o vystoupení České republiky z Evropské unie. Já to risknu, volila jsem několikrát KSČM, ale jak je vidět, dokud není v jejím čele pan Josef Skála, nevidím možnost zlepšení.

zimolez u branky

 Zimolez mám moc ráda, krásně voní, a je doslova pastvou pro včely a čmeláky.

Kvete v jednom kuse už od jara, to je další výhoda, snese i sucho. Z druhé strany tvoří nádherný převis a spousty kolemjdoucích se zastaví, přivoní si. Ti, kdo zimolez neznají se ptají, co že nám to tak krásně kvete a voní, prý by si rádi tuhle rostlinu taky pořídili.

jostový džem

 Letos se nám urodil ve větší míře jen rybíz, ten už jsem zpracovala. Část mám v mrazáku na koláče, a o rybízové zavařenině jsem psala minule. Meruňky nejsou žádné, jablka opadávají, kamčatskou borůvku obrali kosi.

Čeho máme naopak  nadbytek, to je josta. Letos je jí tolik, že se pod tíhou plodů větve ohýbají až k zemi. Původně jsem si myslela, že budeme uzobávat a zbytek oberou ptáci. Jenže ptákům josta nejede, a tak jsem dnes ráno otrhala dvě kila. Na keři to ani není znát. 

Z kila jsem udělala džem, a moc mě překvapilo, jak luxusní má chuť. Známé mi říkají, že jostu od nich nikdo nemá rád, nám nevadí, ale v tom džemu nemá chybu.

Použila jsem přípravek Quittin, je z těch želírovacích přípravků, které se u nás prodávají ještě tak nejlevnější. Postupovala jsem podle návodu na sáčku a vyšly mi tři plné sklenice, v té čtvrté napravo trošku džemu chybí, ale bez problémů se víčko také chytlo.

Z druhého kila jsem udělala dřeň, nebo se taky říká ovocná pěna. Vzpomínám, že za mého mládí stála ta mražená pochoutka v papírovém kelímku pouze 70hal. Přesný recept na dřeň neznám, já obrala jak na džem, tak na tu pěnu zbytky okvětí, plody jsem rozmixovala s trochou cukru. Ze dvou bílků a cukru jsem ušlehala pevný sníh, ten jsem rozmíchala s ovocem, podle chuti ještě trošku osladila  a dala do plastových krabiček zmrazit. 👍

pocity

 Tak mám v sobě první blistr antibiotik, dělají teď některé ty blistry jen se sedmi ohromnými tabletami. Zatím dobrý, horší to bude až za pár dnů. Mám před sebou těch blistrů ještě patnáct. Skvrna zatím nemizí, možná je trošku světlejší, ale z dřívějších pozorování vím, že by úplně měla zmizet do týdne.

Rozkvetla mi denivka, je to dárek od známé až z Moravy, květy jsou krásné, ale brzy odkvétají. Dobré je, že má rostlina těch poupat víc. 

Krásně kvete mini petunie, fotila jsem jí včera pod stolem na terase, kam jsem schovala choulostivější kytičky před avizovanými bouřkami. Byla by škoda, kdyby květy rozmlátily kroupy. Naštěstí se nám bouřky zatím vyhnuly.

No a radost mám z toho, že se mi podařilo zachránit jednoho stařičkého hlemýždě. Našla jsem ho chudáka na rozpálené terase, už se chystal to na tomto světě zabalit, protože pomaličku vysychal a evidentně neměl sílu se doplazit někam do stínu. Přemístila jsem hlemýždě proto do místa, kam sluníčko nesvítí. Druhý den na tom ale nebyl líp, byl zalezlý a ulita mu byla najednou velká, celý se v ní ztrácel. Zalévala jsem rostliny na terase a napadlo mě, hlemýždě zespoda postříkat a ono ho to vzpružilo. Večer už vystrkoval růžky, říkala jsem si, že ho ráno vyfotím a teď jsem za ním šla s foťákem a milý šneček byl pryč. Nemám sice fotku, ale zato mám dobrý pocit...😊

SBĚRATEL HŘÍCHŮ

 První díl ze série Detektiv Marie Karajavová se mi četl dobře, knihu jsem přelouskala za čtyři večery. Čtenář  se z ní dozví spoustu informací o Moskvě,  o křesťanské a ruské historii, ale i o  současném životě v Rusku. Spisovatelka Daria Desombre pocházející z Ruska - narodila se v Petrohradu mě mile překvapila. Taková houževnatost a píle se hned tak nevidí. Vystudovala na Ruské akademii umění. Kromě toho vystudovala angličtinu a španělštinu. V roce 2000 se přestěhovala do Paříže, kde se věnovala studiu marketingu a módy. O pár let později začala na plný úvazek pracovat jako scénáristka. V současné době žije s manželem a dvěma dětmi v Bruselu. Sběratel hříchů mě zaujal na samém začátku a čtivý pro mne byl až do konce. Dívala jsem se do naší knihovny, druhý díl zatím nemají, ale určitě si to nenechám ujít.

z přebalu
V průběhu několika měsíců je v centru Moskvy nalezeno několik těl. Vyšetřovatelé se domnívají, že spolu vraždy nesouvisí. Pak se ale zapojí stážistka Marie Karavajová, pro niž se poté, co jí v dětství zabili otce, stává hledání souvislostí mezi násilnými trestnými činy až posedlostí. Je to právě ona, mladá začínající vyšetřovatelka, kdo objeví na první pohled nepravděpodobné propojení vražd. Skrytá čísla. A pátrání po sériovém vrahovi může začít. „To, co Andrej nepochopí mozkem zdravého vyšetřovatele, to ona, Máša, pochopí. Je schopná se vydat po temných stezkách cizího šílenství a najít ho tam. Musí to udělat. Musí. Jinak táta umřel zbytečně.“

rybízová zavařenina s rumovým ocáskem

 I když se mi vůbec nechtělo, protože se teď cítím permanentně unavená, nebylo zbytí. Rybíz opadával, část spořádali ptáci a to, co zbylo by asi nevydrželo na keři při silných bouřkách, které se na nás zase už ženou. Sklidila a obrala jsem 3kg rybízu a když jsem otočila víčkem dolů poslední skleničku, tak jsem si cítila, jak to rybízové šílenství opadává.

Udělala jsem celkem 13 skleniček, vařila jsem tři várky. První klasickou s želírovacím přípravkem, druhou bez želírovacího přípravku a tu třetí podle starého časopisu. Vkládám ofocený výstřižek.

Jen jsem přidala víc rumu, ty dvě lžíce tam nebyly ani znát. .

Vzhledem k tomu, že letos opravdu nebudu na vánoce péct linecké slepované, nechala jsem rybíz tak, jak je. Oba máme rádi smetanový přírodní jogurt  s domácí marmeládou a tam se ta semínka ztratí, navíc je v marmeládě tolik potřebná vláknina. 👍

borelioza už popáté

 Nové je, že mám opět limskou nemoc, už popáté! Říkala jsem si, proč je mi pořád tak zle, proč mě bolí každý den ráno hlava tak silně, že se mi nechce ani vylézt z postele a je mi špatně, pomalu jako při migréně. K tomu ztuhlé klouby. Měla jsem zato, že se to děje kvůli těm neustálým změnám počasí.

Večer jsem si všimla, že se mi malá skvrnka po klíštěti, která byla patrná i po čtrnácti dnech najednou ohromně roztáhla, ráno to bylo ještě horší a přidala se i zvýšená teplota. No a už mám nafasovanou hromadu ATB.

Konečně se objevilo pár motýlů, není jich moc, ale už jsem se bála, že přežili jen bělásci. V úterý mi naplno rozkvetla dobromysl a ta jim zřejmě voní. Pro mne to byla a stále je ohromná radost.

Jako první se objevil překrásný perleťovec 💗

Tohle je babočka admirál, bohužel neroztáhla křídla, abych ho mohla vyfotit v plné kráse.💙

Nakonec jsem cvakla babočku paví oko. Zrovna se chystala vzlétnout, lepší fotka se mi nepovedla. 💜

rostou

 Ano, rostou a dokonce i u nás! Včera jsme na procházce viděli bedlu, jen jsem jí nesbírala, co taky s jednou bedlou. Na zahradě nám vyrostl klouzek, ale toho omylem manžel přejel sekačkou. 

No a dnes jsme se vypravili na procházku přes lipovou alej. Jaké to bylo pro mne překvapení, když jsem viděla obrovská kvanta muchomůrek růžovek. Růžovky - masáky miloval můj děda a dokonce tvrdil, že je to úplně nejchutnější houba a že jich tedy sbíral a tudíž i znal!

Muchomůrka růžovka (Amanita rubescens)

V lipové aleji rostly mraky růžovek snad pod každou lípou, ale opět jsme nesbírali. Pejsi lipovou alejí běhají navolno, a občas nějaké ty houbičky pokropí, no a muž řekl, že takhle zalité houby nemusí, Já ho však podezírám, že mi prostě nevěří. Zrovna včera v televizi nějaký muž říkal, že se přiotrávili nějakou muchomůrkou v domnění, že šlo o masáky.

je mi smutno

 Je mi smutno, pořád je tak divně. Počasí u nás větrné, i když vítr se měl dávno utišit. Úplně slyším, jak to hučí v korunách stromů.

Dopoledne jsme vyrazili na procházku, bylo nevlídno, zataženo, pošmourno. Vrátila jsem se tedy pro mikinu. Jsem teď nějaká přecitlivělá, i na chlad.

Když jsme se vraceli, tak bylo léto v plném proudu, a to během snad necelých 45 minut. Oba jsme dorazili zpocení, i když naše mikiny jsem měla dávno složené v baťůžku.

No a smutno je mi, protože strašně rychle odcházejí ti, které jsem měla ráda. Začalo to Hanou Maciuchovou, Libuší Šafránkovou, a dnes ráno jsem se dočetla, že zemřel i můj oblíbenec Jan Nedvěd. Nepočítám ani Milana Lasicu a Ladislava Potměšila, sice nepatřili mezi moje oblíbence, ale tolik úmrtí za tak krátkou dobu, to je až s podivem. Mám pocit, že už nic nebude jako dřív...

 Za noc spadlo krásných 20 mm srážek, sice hodně foukalo, a já se bála o stromy, ale na druhou stranu příroda potřebuje vláhu. 

Že byl červen a teď už můžu napsat i červenec na vláhu přívětivější se ukazuje na rostlinách. Na louce pod námi se objevily zvonky, sice nestačily vykvést a vysemenit se, ale už ten fakt, že se po několika letech ukázaly mi udělal radost.

Podél potůčku se po mnoha suchých létech objevil čistec bahenní - stachys palustris, vyrostl mezi kopřivami a moc mu to slušelo. Snad se objeví i v příštích letech a v hojnějším počtu. Stejně to považuju za malý zázrak, že semínka v půdě tak dlouho přežila.

Natrefila jsem i na hadinec, ten má naopak raději sucho, také ho posekali před tím, než stihl odkévst a vysemenit se. Moc se mi líbí ta úžasná modř jeho kvítků.

hortenzie řapíkatá

 Měla to být hortenzie pnoucí, já jsem si představovovala před deseti lety, když jsem si jí kupovala, že se dočkám krásně a hustě porostlé pergoly.

Pořád je nízká, před třemi lety to vypadalo,  že se díky suchu už neukáže. Letos mě sice mile překvapila, když se objevila, stále je tak nízká, že nejde k pergole ani vyvázat. Kvete ale zajímavě. 

Dlouho jsem se z ukončení bouřek neradovala, už je to tady zase. Dnes dokonce výstrahu před silným větrem ještě prodloužili až do pondělka.  Na diskuzích někteří rádoby pamětníci píší, že současné léto je zcela normální, já si však léto pamatuju jinak.

rozchodník

 Nějak pořád nejsem ve své kůži, dneska jsem upravila japonský javor, který měl být zakrslý a přitom má roční přírůstky skoro metr. Tam, kam jsem ho před lety zasadila by takový obr být nemohl a tak jsem ho dnes razantně, ale snad s citem poupravila. Konečně jsem tako shrabala listí z jinanu, které spadalo asi díky krupobití. Preventivně jsem uklidila domů choulostivé rostliny, protože to zase vypadalo na pořádnou bouřku.

Bouřka se nám vyhnula, chvilku hřmělo, ale u nás byl nakonec jen krátký zahradnický deštík a tak rostliny zase putovaly na terásku. Já si zalezla do křesla s knížkou. Mám rozečtený Kaleidoskop a jiné povídky od Raye Bradburyho. Kdysi jsem tyhle povídky  už jednou četla, ale ráda jsem se k nim vrátila. 

Mraky byly tak zvláštní, že jsem si honem došla pro foťák. 

A tady se konečně dostávám k tomu rozchodníku, podle něj jsem sice nazvala článek, ale psala jsem o tom, jak se cítím unavená a nic nezvládám, to jsem celá já.

včerejší bouřka

Včerejší opravdu silná bouřka dorazila kolem jednadvacáté hodiny a opět, jako ta předešlá bouřka dorazila naráz. Napřed prvních pár těžkých kapek, pak se zvedl vítr, a úplně všude kolem nás se ozývalo takové zvláštní a nekonečné hřmění.  To v minulých letech nebývalo, až šel z toho strach.

V jediném okamžiku se spustil silný déšť, který plynule přešel v déšť přívalový a při něm padaly docela velké kroupy. Na terase stálo v momentě snad 10 cm vody.  Manžel běžel omrknout, jak to vypadá ve sklepě a dorazil právě včas, než se voda dostala přes práh. Tentokrát zafungovalo čerpadlo. Dopadlo to dobře, elekřina se vypnula až když přívalák slábl, jinak bysme měli sklep totálně vytopený. Teď uvažujeme, že by to chtělo ještě čerpadlo na akumulátory, určitě by to nebyla zbytečná investice. 

procházka do přírody

 Sotva jsme si vydechli, že jsou bouřky zažehnané, už nám visí na webu o počasí další dvě výstrahy před velmi silnými bouřkami, a před silnými nárazy větru. Zase to má přijít jako nevím už pokolikáté v noci. 

Na poli začíná zlátnout pšenice.

Vyfotila jsem jakýsi velikánský bodlák, nevím, jestli se nejedná o Carduus nutans - bodlák nicí, vedle rostly ještě jiné bodláky přímo obřích rozměrů, měly takové stříbřité listy a trny. Nechápu kde se to u nás bere, nikdy v těch místech takový velikán nerostl. 

Ještě jsem vyfotila kakost luční, kvete ve škarpě, a vedle něj spousta dalšího lučního kvítí. Viděla jsem i včelky, několik bělásků a dva okáče. O kus dál už někdo tu krásu vyžínal, takže zase všechny pastva pro hmyzáčky zmizí. Hlavně že někdo bude mít seno pro králíky...

Dneska jsem vyrazila na procházku sama, manžel se necítí dobře a asi není divu, když je takové dusno. 

nejstarší kocourek

 Snažím se pracovat na zahrádce, ale pořád mám resty. Včera jsem zkracovala magnolii, a hned jsem i rozdrtila větve do kompostu. Uvažuju, že bych jí dala úplně pryč. Pravidelně jí před rozkvětem namrznou poupata, a já pak zírám na hnědé, mrazem poničené květy a je mi z toho moc smutno.  Navíc má magnolie ohromnou spotřebu vody.

Měla jsem tady na pár dnů vnučku, a uteklo to jako voda, jen mi zůstaly navíc 2kg, které jsem za tu krátkou dobu přibrala. Nešlo odolat, bylo u nás tolik pochoutek, včetně zmrzliny, dortíků, brambůrků a pod.

Náš nejstarší kocourek nesnáší návštěvy, nikdy si nezvykl, a tak se vracel domů na chvilku jen v noci. Už se zase pomaloučku dává dohromady...

zvonky

Krásné modré zvonky mám z lučního kvítí snad nejraději. Na dosud volné  parcele pod naším domkem vykvétaly před lety pravidelně. Loni se zvonky ukázaly  podél cesty, na samém kraji parcely a letos jsem se na ně od jara těšila. V úterý ale nový majitel celou parcelu posekal, zrovna v době, kdy se objevilo i pár motýlů. Naštěstí přes noc spadlo 16 mm srážek a tak by louka mohla znovu obrazit. 

Překvapením pro mne bylo, když se zvonky ukázaly i u nás, vyrostly pod skalníkem. Rostliny jsou vytáhlé, z nedostatku světla, to by se teď mělo ale změnit, trochu jsem jejich okolí upravila.

hrníčkový fofr koláč

 Rybízu se nám urodilo dost a tak sklízím já a sklízejí i kosáčci. Dneska jsme pekli s vnučkou fofr koláč právě s rybízem.

Mrzí mě, že jsem nestačila udělat fotku hotového koláče. Navrch jsme daly - (s vnučkou) opravdu dost rybízu, pokryly jsme hustě celou plochu, a drobenky jsem taky udělala víc, ale fotka je jen ze začátku, chtěla jsem si vyfotit její šikovné prstíky. Potom byla nějaká práce, já šla ještě roznést dešťovku, aby byla nádrž připravená na další dávku před bouřkou, a když jsem se vrátila, už mi přišlo nevhodné fotit rozkrájený koláč před návštěvou. 😊

ingredience - 1 a 1/2 hrnku polohrubé mouky, 1 lžíce oleje, 1 bílý jogurt, 1 vejce, 1 vanilkový cukr, 1/4 prášku do pečiva, ovoce, drobenka, tuk a mouka na vymazání a vysypání plechu.

Bílý jogurt smícháme s vejcem, olejem, a vanilkovým cukrem.  Přisypeme mouku smíchanou s práškem do pečiva a vypracujeme těsto, které nalijeme do tukem vymazané a moukou vysypané formy.  (já použila formu na pizzu) Povrch uhladíme, poklademe ovocem, posypeme drobenkou a v předehřáté troubě pečeme asi 35 minut.

V neděli 18. července jsem opět pekla fofr koláč, tentokrát jsem přidala k rybízu i jostu. Letos se josty urodilo nevídané množství a tak si jí přidáváme i do jogurtů a všude, kam se dá. Minimálně dvakrát denně chodím keř i oždibovat a pořád bobulky neubývají. 😋

růže

 Počasí letos růžím u nás na zahradě nepřeje a vlastně nejenom růžím. Díky tropickým teplotám a suchu máme opět miliardy třísněnek, a mšic. Snažím se, dělám si domácí postřik, ale stejně pořád nade mnou ti škůdci vyhrávají. K tomu to tak škodlivé rychlé střídání teplot, (včera jsme se pekli, dneska je to na teplákovou soupravu) a taky letos poměrně dost fouká. Nechci si stěžovat, co by měli říkat ti, kteří už zažili hrůzu z tornáda...

Poupátko se vybarvuje, druhý den už má lístečky sežehnuté a třetí den odkvétá.

 

Je to smutné, celý rok se na tu krásu těším a pak..., s plaménky je to podobné, navíc mají i poškozené listy, asi od těch třásněnek. Je těžké se škůdci bojovat, když má téměř každý účinný postřik navíc varování, že škodí včelám.

rybízová zavařenina s rumovým ocáskem

 Fotografie u textu chybí, navíc stránka je zažloutlá, a pomuchlaná, tak jsem se ani nepokoušela text ofotit, a jen jsem ho opsala.

800g červeného rybízu, 200g černého rybízu, 500g Extra želírovacího cukru, 2 lžíce rumu

Opláchnuté, otrhané a přebrané plody dobře promíchejte s cukrem ve velkém hrnci. Přiveďte k bodu varu, přidejte rum a za stálého míchání nejméně 3 minuty nechte probublávat.  Horkou zavařeninu ihnet naplňte do připravených sklenic s Twist uzávěrem, nebo s Omnia víčky, uzavřete, obraťte dnem vzhůru a vychladlé uložte.
Pochoutkou nahrazující brusinky je rybíz posypaný cukrem, zalitý lžící rumu a krátce sterilizovaný.

vakcína - zamyšlení

 Tentokrát to není z mé hlavy, text je zkopírovaný z e-mailové zprávy a protože s ním souhlasím, vkládám text do této rubriky.

VAKCÍNA - ZAMYŠLENÍ

Chcete letět na dovolenou letadlem. V odbavovací hale Vám dají podepsat papír, že letadlo, do kterého se chystáte nastoupit je prototypem. Nebyly na něm odlétané předepsané hodiny se zátěží. Technickou dokumentaci bude mít dokončenou až za několik let. Zatím nikdy nespadlo, protože v něm nikdo neletěl. Pilot neví, jak dlouho potrvá let a tento typ letadel nikdy neřídil a jestli Vás na dané místo dokáže dopravit včas nedokáže odhadnout. A výrobce navíc právně nezodpovídá za žádné škody a újmu, které Vám mohou být při letu způsobeny! Pokud dojde k újmě na Vašem zdraví, nemáte nárok na odškodnění, protože jste byli letákem srozuměni s možnými riziky.

Jinak Vám ale vláda i letecká společnost garantují, že se můžete zúčastnit hození na trh této technické novinky, a že se nemusíte bát, vše je báječné a bezpečné.

Opravdu byste letěli? A to pouze proto, že Vám nějaká uplacená celebrita říká, že je to super a že ona také poletí??!!

Co Vaše intuice, víra, zdravý rozum?! Naslouchejte jim. Ne lživým zaprodaným mediím a celebritám! Tady nejde o virus, tady jde o moc! Strach zabíjí více než viry!

růže zářivá

 Dneska to u nás hodně fouká a proto jsem si nově vykvetlou růži musela přidržet, aby se mi snímek úplně nerozmazal. Za tu opálenou ruku se omlouvám, od práce na sluníčku jsem přismahlá už jako od moře. Něco se na nás žene, proto jsem se do toho focení pustila, kroupy by jí určitě poškodily.

Mám radost, že s povedlo zachytit úplně přesně její nádhernou a sytou barvu. Kromě té barvy a vůně má ještě jednu přednost. Její květy jsou oproti jiným růžím pevnější a tudíž déle kvete.

cenové trháky z Lidlu

 Nedávno mi dcera přivezla cíchy, které ode mne dostala do výbavy. Byly koupené ještě v tehdejší NDR. Vrátila mi je ještě v původním obalu. Na otázku proč je nepoužívala mi odpověděla, že by je musela prát na vyšší teplotu a pak se s nimi žehlit. Bylo mi to trochu líto, ale nikdy se o tom, že je nepoužívá ani slovem nezmínila.  Nu co už, je to jiná generace a má docela dobrý plat, tak si může vybrat podle svého gusta.

Já zastávám na zboží z bývalé NDR jiný názor. Jednalo se vždy o vysoce kvalitní výrobky.  Maminka mi koupila do výbavy enderácké záclony,  cíchy a utěrky a mám je dodnes, jen se mi před pár lety vysypaly u povlaků rohy a tak jsem si je opravila a dál povlékala, teď už nemusím, začala jsem používat ty dcerou vrácené.

Ale zpátky k těm cenovým trhákům. Nedávno, v tom posledním velkém lídlovém výprodeji jsem si chtěla koupit tepláky, vzala jsem si za tu cenu rovnou dvoje. Běžně si kupuju vel. L a tak jsem doufala, že mi budou. Po rozbalení prvních tepláků doma jsem nestačila zírat,  vešla by se do nich snad celá dvoudvéřová almara! Druhé tepláky měly zase úplně přetočené švy, po oblečení jsem měla postranní šev vepředu a nohavice se nepříjemně kroutila. Velikost ale odpovídala.  Co naplat, šla jsem tepláky reklamovat a pokladní se zeptala, jestli chci vrátit peníze, nebo jestli to ještě zkusím, nějaké tepláky jim ještě zůstaly.

Zkusila jsem se nejdřív podívat na velikost M, ale ta odpovídala s bídou velikosti L. čili tak na Twiggy. Rozbalila jsem proto ještě další elka. Vedoucí stála u mne, když jsem je rozbalovala, a podivila se, proč tepláky poměřuju - No proč asi, nechtěla jsem jít znovu reklamovat, to dá rozum. Tentokrát byla pravá nohavice snad o 10 cm užší, a o 5 cm kratší, než levá. Jako by švadlena použila na sešití jednu nohavici z vel. L a druhou z velikosti S. Vedoucí protočila oči, a řekla: Proboha, ale jsou to přece jen tepláky na doma!  No, musela jsem se celkem držet, abych neodpověděla nějak hrubě.

Jenže ono to není jen s "cenovými trháky", bavlněná noční košilka po prvním praní neuvěřitelně vybledla a blednutí pokračovalo dál.  Úplně vymizela ta krásná tmavá modř, kvůli které jsem si jí koupila.

U manželova pyžama se pro změnu zkroutily nejen postranní švy, ale zvlnil se i výstřih u krku. Takhle vypadalo naše  noční pětkrát vyprané prádlo. Manželovo tričko nejde ani vyžehlit, normálně bych se na to vykašlala, ale kvůli jeho ekzémům žehlit musím.

pelargonie

 Lásku k muškátům a ke kopretinám jsem asi zdědila po babičce. Tyhle vzpřímené muškáty mám už spoustu let, kdysi jsem si z kontejneru na hřbitovní odpad vzala od každé barvy větvičku a doma zasadila. Muškáty zakoření velice snadno, i ty převislé, proto vůbec nechápu, proč jsou sazenice muškátů tak drahé. 

Chtěla bych si vypěstovat ze vzpřímené pelargonie stromeček, kdysi jsem viděla takový krásný s pěknou hustou korunkou na dovolené v Bulharsku. 

migranta do každé rodiny

Není žádným tajemstvím, že k nám piráti chtějí vpustit migranty. Jen blázen by věřil Bartošovi, že změnil na migraci názor o  že to, jak se vyjadřoval před pár lety bylo jen z mladické nerozvážnosti. Kdo nám zaručí, že ihned po volbách opět nezmění názor? 

No a včera jsem četla co si o tom myslí Václav Klaus senior, podle něho jsou tady prý 50' léta. Poškozuje tím svým přirovnáním pirátů ke komunistům úmyslně stranu KSČM. Musím se komunistů zastat, i když je volit nebudu, ale mám ráda ve všem pořádek.  Proto se divím, jak takovou hloupost vůbec může Václav Klaus vyslovit. Nechápu proč se dere opět do politiky, a proč je mu dáván takový mediální prostor. Doufá snad, že na to, co prováděl po revoluci už lidé dávno zapomněli, nebo že pamětníci už vymřeli, a že mu tudíž na vějičku sednou lidé mladší, kteří o jeho porevolučních slibech nic nevědí?

Já jsem padesátá léta zažila, a opravdu se v té době přidělovali do některých domků, či bytů kde byly volné místnosti lidé, kteří neměli kde bydlet. Jenže pan Klaus zapomněl dodat, že to přidělování bylo po válce a to je podstatný rozdíl! I k mému dědovi přidělil MNV mladou rodinu s malými dětmi, ale to se přece nenechá srovnávat! Něco jiného je, když ke mně do domku nastěhují slušné, pracovité české spoluobčany a něco úplně jiného asi bude, když nám pirátská strana přidělí do domů a bytů africké migranty!!

Každý člověk se musel sakra otáčet, aby si mohl postavit, nebo koupit dům, pořídit si byt, a na stará kolena by měl sdílet domácnost s utečenci?

ostrožka stračka

 Trávník máme místy úplně spálený, i když při každém dešti se snažím ta nejsušší místa zalévat. Kvůli dlouhodobému suchu, kdy při těch tropických teplotách nespadla ani kapka jsme trávník nesekali. Převládal jetel, ukázal se řebříček, a jiné luční rostliny, ale trávu bylo vidět jen tu a tam.

Ostrožka 'Jupiter Sky Blue'
Delphinium x cult. 'Jupiter Sky Blue'

Od kamarádky, se kterou se známe jen virtuálně jsem dostala semínka téhle krásné trvalky.  Včera, i když u nás nemělo pršet, tak přišel znenadání krátký přívalák, spadlo z něho 7 mm, a tak doufám, že se nám trávník aspoň trošku zazelená.

srážky červen 2021

4. června - 1 mm
9. června - 6 mm
12. června - 1 mm
22. června - 13 mm
23, června - 2 mm
24. června - 18 mm
28. června - 21 mm, silná bouřka

celkem spadlo 62 mm

červen 2018 - celkem 70,5 mm
červen 2019 - celkem 33 mm
červen 2020 - celkem 100 mm

depresivní

 Nějak ani nevím, jak mám začít,  ono se celkem nic u nás neděje, co by stálo za zaznamenání. Tím, jak se blíží volby, se dostávám do čím dál větší deprese, když vidím výsledky předvolebních anket. K tomu ta kovidová každodenní nálož článků. Samozřejmě mě nikdo nenutí je číst, ale mně to prostě nedá, i když vím, jak moc si tím ubližuju a navíc když vím, že s tou situací stejně nic nenadělám. Je nás určitě spousta, co si říkají, že to svinstvo číst nebudou a přesto jim to nedá a článek si otevřou, nebo aspoň očima přelétnou katastrofické titulky. Je to vůbec možné, aby se už víc jak 18 měsíců nepsalo pomalu o ničem jiném?

Úterní bouřka, která u nás začala přesně ve 22:30 mi taky pěkně pocuchala nervy, doteď se z ní vzpamatovávám. Byla jsem zrovna v koupelně a říkala si, jak podivné je venku ticho, takové to, kterému se říká ticho před bouří. Na stromech se nehnul ani lísteček, ale ty mraky kolem dokola působily hrozivě, převládala tmavě šedá s temnou oranžovou, jakoby až do zelena, ale barev bylo mnohem víc. Nemohla jsem fotit, měla jsem foťák na nabíječce a snímek, který jsem vložila je z 25. června. Teď jsem docela ráda, že ty snímky nemám, připomínaly by mi tu hrůzu, kterou jsem v sobě měla.

V jediném okamžiku se zvedl tak neuvěřitelně silný vítr, jeho nárazy ohýbaly stromy a pak to začalo! Blesky křižovaly nebe, tma se střídala se záblesky. Naštěstí u nás nebyly kroupy, přívalový déšť trval jen chvilku, takže nestačil napáchat škody a pak přešel do deště silného, a vytrvalého, ale vítr nás trápil poměrně dlouho a já zažila takový strach, a asi se už po shlédnutí děsivých fotografií a videí z tornáda na Moravě budu bát každé silné bouřky, která nás takhle znenadání překvapí.