cyklovýlet

 Včera byl nádherný den. Konečně se cítím líp, a začínám pracovat i na zahradě. Po obědě bylo tak krásně, a tak jsem manžela umluvila a vyrazili jsme na menší výlet na kolech.

Trasa nebyla moc namáhavá, zvládla jsem to, i když cesta zpátky byla trošku do kopce. Mírný větřík nás osvěžoval, byla to paráda. Ve dvou dnech jsme našlapali 20 km, což je pro mne úžasné. Ještě nedávno jsem se obávala, že už kolo nezvládnu.

páteční demonstrace

 Srovnávala jsem páteční demonstraci (28.10.2022), které jsem se zúčastnila s tou dnešní a i když to mají Michprdi dobře zrežírované, takže to skoro vypadá, že měli víc lidí, tak těch, co tam přišli sami od sebe moc nebude. 

Začali až po 16 té hodině, známá, která byla na všech třech demonstracích proti fialové drahotě to tam byla okouknout, a před chvílí mi psala, že od demonstrantů byla slyšet hlavně ukrajinština. Není divu, když jich tady je téměř půl milionu, a dnešní demonstrace se jich také týkala. 

Moderátorka prý oznámila hned v úvodu, že je lesba, tak si umím představit, že velká část lidí tam byla i z těchto řad. Na zemi byla roztažená ohromná vlajka ČR, ta také zabrala spoustu místa. Po stranách prý zabírala místa zaparkovaná auta, tak nevím...

páteční demonstrace Česká republika na prvním místě.

senátorka němcová opět perlila

 Včerejší demonstrace na Václavském náměstí, kde se sešlo ještě víc lidí, než na demonstraci 3. října proběhla hladce. Nevím, kde se bere ta drzost např. paní němcové, jakým právem se vyjadřuje o slušných lidech, kteří si nepřejí válku a chtějí jen slušný a bezpečný život pro sebe a své děti. Její výrok tak odporný, zavženíhodný. Zrovna ona vypouští z úst taková slova, zrovna ona, která má tunu másla na hlavě.

Na Václavském nám. se  sešla ruská pátá kolona s naší pátou kolonou.
Našinci plivli na státní svátek země, která vznikla s ideou svobody, suverenity a demokracie.
Ruští parchanti žijící v ČR se oklepali a rozkládají naši společnost. Protože jsme je včas nevyhodili.

Takhle  se vyjádřila, nejen o demonstrujících, z toho je vidět, jak si neváží nespokojených občanů, bere je za jakousi lůzu. Mrzí mě i to, jak se neustále vyjadřuje o Rusech. Pokouším se vydolovat z pěměti, co dobrého kdy udělala tato osoba pro Českou republiku a nemůžu si na nic vzpomenout..

jablečná povidla

 Předevčírem odpoledne, když jsem zalévala zahradu na mě zavolala přes plot sousedka, jestli bych nechtěla nějaká jablíčka Říkám, že jsme si kilo jablek nedávno koupili, a ona na to, že kupovaná nejsou tak dobrá. Slovo dalo slovo a za chvilku zvonila u branky s obrovskou taškou jablek.

Jablíčka byla padaná, a hodně pomlácená, ráno to bylo ještě horší a tak jsem se chtěj nechtěj  pustila do zavařování. Udělala jsem pár sklenic jablečných povidel. Našla jsem si na netu recept, kde je míň cukru, místo octa, který nám v povidlech nechutná je citronová šťáva a je tam i spousta koření. Nic z toho koření, kromě mleté skořice jsem doma neměla, ale vzpomněla jsem si na koření do perníku, a tak jsem ho do povidel půl lžičky přidala.

Když už jsem byla od loupání a vaření povidel ulepená, doloupala jsem i zbytek jablek. Hodně se toho vykrájelo, a zbylá jabka jsem nahrubo rozstrouhala a nacpala do sklenic. Minulou dávku zavařených strouhaných jablek si odvezla dcera. Na jablečný závin jablíčka budou a když udělám tažené těsto, do kterého se nedává tuk, tak budeme mít dobrotu za pár kaček.

už i u nás rostou houby

Byli jsme na procházce v lipové aleji, protože jsem byla zvědavá, jestli tam rostou muchomůrky a masáky. Kdysi jich tam bylo plno. Červenou, puntíkovou krasavici jsme neviděli ani jednu a na jednoho malého masáčka jsem málem šlápla. Mrzí mě, že se teď nedostanu do lesa...

Tyhle lupenaté houbičky jsem tam nikdy neviděla, hodně se toho v lipové aleji změnilo. Spousta starých lip uschla, a zůstaly jen smutné pařezy. Borovice u rodinných domků taky melou z posledního, je to strašně smutný pohled, ani jsem ty borovice nefotila. 

Tohle by možná mohl být maličký masáček, v tomhle stádiu si tím ale nejsem vůbec jistá.

Chviličku jsme poseděli na lavičce, pořád jsem strašně unavená a kašel taky nemizí. Pleumolysin, který mi vždycky zabíral se už u nás nesežene a Kodynal jakbysmet. 👎

rána pro televizní kanál SNN Prima NEWS

To je rána, slečna drábová se rozhodla, že už nikdy nepromluví na televizním kanálu CNN Prima NEWS a co jí tak pobouřilo? Rozdurdil jí výrok Tomia Okamury na adresu piráta bartoše v nedělním rozhovoru, když bartošovi řekl - cituji  „Pro tuto zimu bych nakoupil levný plyn v Rusku. ČR musí být na prvním místě. Oni na nás kašlou. A vy místo, abyste řešili drahé energie, jedete na zasedání do Kyjeva. Vláda se přesouvá na Ukrajinu místo toho, aby v Česku řešili situaci vlastních občanů.“

Slečna drábová reagovala na Okamurův výrok těmito slovy: „Prima má u mne utrum. Ani slovo. Dezinformátoři z podstaty.“ Dřív se říkalo, koho chleba jíš, toho píseň zpívej, ale v tomto případě nevím, nevím. Pěkně se slečna drábová odkopala...

 Tak jsme se včera zase od pana Okamury dozvěděli, že si naše vláda opět vypůjčila dalších deset miliard na pomoc Ukrajině. Já už pro to nemám slov, premiér se chová opravdu proukrajinsky, 30 října se přesunou vládní představitelé na Ukrajinu, aby tam společně mohli rokovat o obnově Ukrajiny. Tak se ptám, kdy konečně naše vláda bude pracovat pro naší republiku a pro české občany?

Tahle šaškárna, která začíná na červeném koberci,  snad aby si evropská smetánka neušpinila boty,  nás určitě stála taky hezkých pár desítek milionů..., hlavně že pan ministr financí říká, že nemá peníze na zvyšování důchodů a jurečka zase přemýšlí, jak by prodloužil odchod do důchodu.

na skok v třešňovém sadu

 Včera jsme byli na kratičké procházce, na delší si zatím netroufám. Hodně prý pomáhá procházka lesem, ale ten poblíž nemáme.

Bylo tam krásně, ticho a klid, jen ptáčci štěbetali.

Koruna staré třešně, mám obavy, že strom uschl, zatímco jiné třešně mají ještě krásně, podzimně vybarvené listí, tenhle strom je téměř holý.

 

Snažím se po chvílích pracovat na zahradě, je té práce tolik, že to nemůžu nechat. Hrabu spadané listí, odstranili jsme nemocnou jabloň.  Dva roky jsme neochutnali ani jedno jablíčko, letos měla jabloň několik jablek, ale nedaly se jíst. Na nových výhonech se dělala plíseň, ovoce mělo sklovitost, a plody byly i podivně zdeformované. Bylo mi stromku líto, ale k čemu zalévat strom, když z něho nejsou plody, ani přes chemické postřiky, které nejsou zrovna levné...

FALEŠNÉ KOSTI

 Detektivní román Falešné kosti od autorky Kathy Reichsové se mi dobře četl, líbí se mi její styl psaní, a líbil se mi i překlad. V celé obsáhlé knize nebylo ani jedno "nicméně", a to je co říct. 

Zaujaly mě v knize tyto řádky a proto jsem si je opsala - Jsi jedním z nás. Stal ses jím, protože hledáš pravdu. A my jsme tady, abychom ti ji ukázali. Když selže vedení - politici, soudci, učitelé, a náboženští vůdci -, je povinností každého občana chránit sebe a svou rodinu. Znalosti jsou klíčem k přežití. 

Tyto stránky umožňují sdílet pravdu. Pravdu o vládě, akademické obci, o vědcích, novinářích, korupcích, armádě, elitách. Pravdu o tajných paktech a nenasytnosti. O těch, kdo chtějí zničit naše zdraví, zemi, a způsob života. O těch, kdo před námi skrývají své pokrytectví a spoluvinu. Přesto tě musíme varovat. Realita, která se zde odkrývá, je děsivá.

z přebalu - Přichází o rozum? Anebo je skutečnost ještě horší než nejděsivější představy?

Chtěl jí to říct. Tak moc, že ji dokonce sledoval před jejím domem a získal číslo jejího mobilu. Nakonec skončil bez tváře, bez břicha a bez rukou, sežraný divokou zvěří. A Tempe Brennanové převrátil život naruby.

Soudní antropoložka Temperance Brennanová nemá dobrý rok. A tohle léto v Charlotte si obzvlášť neužívá. Zotavuje se po operaci mozku, zápasí s děsivými sny, migrénami a zřejmě i halucinacemi – a nejhůř snáší to, že občas nedokáže rozlišit, co je skutečnost a co není. Výplodem její fantazie ovšem rozhodně nejsou fotografie mrtvého muže bez tváře, bez rukou a bez břicha, které se jí objeví v mobilu. Kdo jí je poslal a proč? A kdo je muž na fotkách? Tempe se pouští do pátrání na vlastní pěst, protože ze všeho nejméně může čekat pomoc od ředitelky úřadu soudního lékařství, která ve funkci nahradila zemřelého doktora Larabeeho. S novou šéfkou si Tempe dvakrát nesedla, a tak jí teď dokonce hrozí, že přijde o práci.

Stopy, které Tempe odhalí, jsou matoucí a znepokojivé. Byl muž bez tváře špion? Zjevně měl blízko k dezinformacím a konspiračním teoriím. Obchodoval s dětmi? Nebo je snad zabíjel? Možná se sám stal obětí nájemného vraha. A proč měl u sebe lístek papíru a na něm napsané jméno dítěte, které se ztratilo před mnoha lety? Tempe ve vyřešení spletitého a hodně osobního případu tentokrát pomůže nejen její přítel Andrew Ryan a bývalý detektiv z oddělení vražd Skinny Slidell, ale i důkladné zkoumání hlubin deep webu…

kdo všechno může za současnou drahotu

 Valí se to na nás, jedna rána za druhou. Ceny potravin letí nahoru, dneska u nás už stojí deset vajec 55 korun, cukr, který byl v akci (pouze 4kg na osobu) zmizel okamžitě, takže na nás se nedostalo. Známá, když jsem se o tom zmínila mi řekla cituji: "Za tu drahotu poděkuj těm svým Rudoarmějcům" Za současnou drahotu tedy může nejen Putin a Babiš, ale už i Rudoarmějci!

Tak jsem přišla o jednu známou, je to osoba, která je zvyklá věřit všemu, co se řekne v televizi. Další známá prohlásila, jak jí bylo špatně po třetí dávce vakcíny, ale v televizi říkali, že by se lidi měli nechat přeočkovat čtvrtou dávkou, tak holt musí jít.

podzimní fotky

 Kašel mě trápí nepřetržitě, kapky Stoptussin, které mi doktorka předepsala sice zabírají, ale jakmile bych je chtěla vysadit, dráždivý, záchvatovitý kašel se vrátí. Na procházku už ale chodím, nejde jen odpočívat, to bych asi ve svém věku přišla o veškeré svalstvo. 

Včera odpoledne jsem si vyšla na kratičkou foto procházku, zkoušela jsem fotit šípky a tahle fotka byla snad nejlepší. 

Sluníčko se krásně opíralo do zlatavého listí lísky, oříšek jsem nenašla ani jeden, ale fotka vznikla. 😊

Nakonec jedna pavučinka, ráda je fotím, ale ne vždy se něco z těch výcvaků povede.

elity národa

To je děs, vidět, jak jsou všichni vysmátí, spokojení s tím, co provádějí a kam nás dovedli.

To je panečku výkvět inteligence! Já se za takové elity hluboce stydím...

konečně prší

 Konečně u nás trošinku poprchává, od noci spadlo cca 1,5 mm, nechci to zakřiknouzt, už jsme vláhu moc potřebovali.

Obě fotky vznikly před dvěma dny.

Líbily se mi ty krásné, jakoby nacupované mráčky. Dnes už je jasan holý a ořešák z první fotky je úplně zlatý.

No a jinak začíná můj kašel zase nabírat na síle, zdá se, že jsem ho zdaleka nepřekonala.

kdyby to nebylo k pláči

 Kdyby to nebylo k pláči, možná bych se i zasmála...

Celý svět se nám směje, a zároveň kroutí hlavou nad tím, kam nás vláda zatáhla a že si to necháme líbit. A to pomyslné světýlko na konci tunelu stále není vidět...

vracení se do života

 Pomaličku se vracíme do života, aby to šlo rychleji, koupili jsme si na posílení imunity vitamín E a kombinaci vitamínů A + D. Odborníci tyto vitamíny doporučují po prodělaném covidu.

Počasí se trochu umoudřilo, ale nakvetlé růže už nerozkvetou, okrajové okvětní lístečky už hnědnou.

Tady je jedna fotka z krátké procházky, žluté kvítí je vratič obecný, je nejen krásný, ale je to i léčivka. No my jí k léčení používat nebudeme, ale krásně se vyjímá v suché vazbě.

Boty jsem si nekoupila, měli je jen pánské velikosti, nejmenší č.41, ale snad se dočkám, že nějaké podobné budou brzy i v dámských velikostech. Prestiže jsem si objednala, ale zatím je v obchodě nedostali.

MATČINA VOLBA

 Dočetla jsem knihu Matčina volba od autorky Samanthy Kingové. Anotace je napsaná tak, že čtenář od knížky očekává úplně něco jiného. Děj se motá kolem jedné věci a to, že matka si vyčítá smrt dcery, protože jí dal vrah na vybranou. Vždycky jsem si řekla, že už se musíme dozvědět jak to bylo, ale po pár stránkách ví čtenář zase kulový. Příběh dobrý, i zvraty byly zajímavé, ale celé se to tak nějak táhlo, donekonečna se popisovala drobounká, roztomilá dvojčátka s kudrnatými vlásky a pihovatým nosíkem, trápení matky, atd.., atd.... Místy už jsem té knížky měla plné zuby, ale byla jsem zvědavá, jak to autorka ukončí. Myslím, že kdybych knihu odložila nepřečtenou, tak by se toho zase tak moc nestalo. Naštěstí to bylo jen 320 stránek a písmo bylo poměrně velké, tak se to dalo, to jediné můžu pochválit. :-)

z přebalu -
Tehdy: Madeleine žila pro svá dvojčata, Aidana a Annabel. Vždycky byla přesvědčená, že by pro ně byla ochotná i zemřít. Jenže v den jejich desátých narozenin prošla její láska zatěžkávací zkouškou. Na dveře u nich totiž zaklepal vrah a přinutil ji učinit děsivé rozhodnutí: které z dětí přežije, a které zemře – syn, nebo dcera?
Dnes: Madeleine se zotavuje v nemocnici a zoufale se snaží přijít na to, proč se jí musel v jediném okamžiku zbortit celý svět. Postupně se jí začínají navracet bolestné záblesky vzpomínek na všechno, co k tragickému dni vedlo. A v tu chvíli pochopí, že život její rodiny stále visí na velice tenkém vlásku…

 Začínáme chodit na kratičké procházky, na delší si netroufneme, protože stále nejsme v pořádku. Přetrvává kašel a hrozná únava. Naštěstí jsme doma měli nějaké potraviny, a tak nebylo potřeba chodit do obchodu, ale zítra už bychom měli něco doplnit a taky potřebuju koupit nové boty.  

Dlouho jsem chodila s prasklými podrážkami, ale teď se mi u pravé boty podrážka navíc úplně drobí. 

 Na snímku je zachycené včerejší mlhavé a velmi studené ráno, proto jsme byli venku opravdu jen chvíli. 

Dopoledne se na chvíli vyčasilo, dlouhé trvání to pěkné počasí však nemělo, brzy se zatáhlo, v jednu chvíli jsem doufala, že tedy aspoň začne pršet, ale kdepak, už takovou dobu nespadla ani kapka. 

No a jinak jsem sledovala včerejší odborářskou demonstraci a zdála se mi taková neslaná, nemastná, i účast byla mnohem slabší. Jen v poklidu zopakovali něco z těch předešlých velkých demonstrací. Středula říkal, že ta demonstrace  bude ukazatel k jeho prezidentské kandidatuře, tak mi z toho vyplynulo, že kdyby nekandidoval, tak by se asi na celou demonstraci vykašlal. Vždyť doteď nedělal vůbec nic.  

My Středulu volit nebudeme, už i proto, že ho doporučoval prezident Zeman a ten se v poslední době tak změnil, že nad tím v údivu jen kroutím hlavou a říkám si, jestli to bylo předešlé roky jen divadlo, co předváděl, a nebo jestli už rezignoval a bude jen plnit to, co od něj bude vláda požadovat.  Hodně lidí zklamal. 

VĚŠTĚNÍ Z KRAJKY

 K téhle knížce s názvem Věštění z krajky, jejíž autorkou je Barry Brunonia jsem se dostala jako slepý k houslím. Byla totiž v naší knihovně na rozebrání. Původně jsem jí ani nechtěla číst, říkala jsem si, že když se knížky někdo zřekl, asi za moc stát nebude. Nakonec jsem se do příběhu začetla a zhruba od poloviny knížky jsem stránky hltala. Určitě si knížku nenechám, odnesu jí zpátky, třeba se bude někomu líbit tak, jako se líbí mně.

z přebalu -
Strhující a překvapivě vypointovaný román o novodobém honu na čarodějnice. Towner Whitneyová se narodila v americkém městě Salem, které neblaze proslulo čarodějnickými procesy v 17. století. Na konci 20. století by se mohlo zdát, že doba slepých vášní a hořících hranic je dávno pryč. Jenže není… Towner je z rodu Whitneyů a ovládá magickou schopnost věštit z krajky. Když se dozví, že zmizela její milovaná prateta Eva, musí překonat sama sebe, vrátit se do Salemu a napřít všechny síly k tomu, aby odhalila, co se vlastně stalo. Jak zjistí ona i čtenáři, tajemství dlí hlouběji, než by kdokoliv čekal, a při jeho odhalování půjde o všechno. Nevšední a dramatický příběh ze současnosti je pro čtenáře stejně uhrančivý, jako je pro ženy z rodu Whitneyů pohled do spletitého vzoru salemské krajky.

není důvod k panice

 Nemám tady rubriku pro černý humor, ale nevadí, mám na tohle stejný názor, jako autor.

Kdyby to nebylo k pláči, možná bych se i zasmála...

stále marodíme

 Stále nejsme v pořádku, u manžela se navíc nedaří zastavit silný průjem a tak jsem dnes dolezla do lékárny, což mám tam a zpátky dva kilometry. Za 12 tabletek jsem vysolila téměř 200 korun, a to mi paní lékárnice vybrala to nejlevnější - Tasectan Duo. 

Peníze jak se zdá den ze dne ztrácejí hodnotu. Kdo to kdy viděl, aby jízda na řetízkovém kolotoči stála rovnou stovku!

Tak snad už jsme si to špatné vybrali a bude už jen líp. Ve zprávách byla zmínka o tom,  že začalo nějak dřív chřipkové období.

knížecí rady jsou na dvě věci

 Tak už je konečně trochu líp, teploty zmizely a moc doufám, že se nevrátí, jen ty záchvaty kašle přetrvávají. 

Topení jsme měli nastavené na 18°C, k tomu do postele ještě dva svetry a tepláky. Stejně jsme se při té horečce nezahřáli, natož abychom se mohli vypotit, Cloumala s námi zimnice a tak chtěj, nechtěj jsme nastavili termostat na 20°C. Když je člověk fit, tak se to možná dá, už několik zim jsme vytápěli na 20°C, ale když přijde horečnatá nemoc a vy musíte z vyhřáté postele na WC, tak je to děs. Po návratu do postele nám cvakaly zuby, a tak jsme byli nuceni ani na noc teplotu nesnižovat.

Můj postřeh je, že pokud se dům, nebo byt vytopí na určitou teplotu, u nás např.  tedy na těch současných 20°C, pak už se při poklesu teploty v místnosti kotel zapne jen na několik vteřin. To stejné bylo, když jsme před tou nemocí měli termostat nastavený na 19°C.  Bude to asi jiné, až bude venku silný mráz, ale lidé se budou potřebovat zahřát, takže jak z toho ven?

srážky září 2022

 

6. září - 2 mm
8. září - 1,5 mm
10. září - 0,5 mm
14. září - 10 mm
15. září - 8 mm
17. září - 2 mm
18. září - 8 mm
19. září - 2 mm
20. září - 4 mm
25. září - 6,5 mm
28. září - 5,5 mm, srážky za dva dny
30. září - 1 mm, srážky za dva dny
celkem za září 2022 spadlo 51 mm

září 2018 - celkem 12 mm
září 2019 - celkem 44 mm
září 2020 - celkem 73 mm