rozkvetl kaktus

 Tohle léto kvetly už tři kaktusy, jen já jsem nějak bez nálady a skoro nefotím. 

Začal rozkvétat večer, ráno byl takhle krásný a

odpoledne začal uvadat....

poctivý český česnek

 Tak jsme se i my dočkali deště, za 24 hod. spadlo téměř 20 mm, bylo i několik dost prudkých, ale krátkých přívaláků. Dopadlo to dobře.

Minulý týden jsem sklidila česnek, hlavičky jsou malé, ale mám radost, že vůbec nějaký česnek vyrostl. Kdysi jsem dostala dobrý, voňavý česnek od známé a stále se snažím o to, abych aspoň něco sklidila a měla pár stroužků pro příští výsadbu. Ten kupovaný česnek ze supermarketu mi nechutná, a hlavně moc pálí.

BÁSNÍK

 Tak dlouho už chodím v našem městečku do knihovny a nějakou pro mne nepochopitelnou záhadou se mi nikdy nedostala žádná detektivka od slovenského spisovatele Dominika Dána. Až tenhle týden manžel přinesl z knihovny detektivku s názvem Básník. Čtení mě doslova uchvátilo, po přečtení jsem si vyhledala autorovy knihy a je jich opravdu požehnaně, na svém kontě má už 36 knih a v naší knihovně mají těch knih Dominika Dána pěknou řádku, tak se mám nač těšit.

z přebalu -

Po akci Rusalka se mladý Krauz rozhodl zůstat na oddělení vražd. To ovšem spolu s Burgerem netušili, že pár dní nato je čeká případ, který prověří nejen jejich odborné schopnosti, ale i to nejdůležitější v práci detektivů - vzájemnou důvěru. Hned v začátku své kariéry na oddělení vražd musí Richard Krauz projít tvrdou zkouškou.

Jeho smysl pro spravedlnost naráží na tehdejší právní systém, na „spravedlnost" měřenou podle socialistických norem. Je podezírán z několika vražd mladých dívek a ve svízelné situaci mu jsou ochotni pomáhat pouze jeho nejbližší kolegové. Ti mu navzdory chatrným důkazům zachovají svou kolegiální důvěru, zatímco vrah na sebe upozorňuje jednou stopou - básněmi, které jim posílá.

rybízový koláč a marmeláda

 Pořád je co dělat, i když sucho je snad největší od dob, kdy si srážky zapisuju. Keříky rybízu jsme denně zalévali a tak jsme se přece jen nějaké úrody dočkali. Část rybízu máme v mrazáku, abychom mohli upéct náš oblíbený rybízový koláč. 

První už jsem upekla a ještě na dva koláče mám rybíz v mrazáku. 

Uvařila jsem i rybízovou marmeládu na oblíbené linecké cukroví pro nás i pro dceru. 

banderka

 Už nějakou dobu si pečeme doma chleba, občas i houstičky, nebo rohlíky. Ani tak však nemáme jistotu, jakou mouku jsme si ze mlýna koupili.Obrázek jsem si stáhla z internetu.

Banderka hladká, poctivá jak celá Ukrajina...

ŠAMAN - SHAMAN

V poslední době mi spraví náladu tato krásná píseň Šamana - Jsem Rus, Šaman je zároveň autorem hudby i textu. 

Je škoda, že vlastenectví se u naší mládeže nenosí. Možná by to tady vypadalo jinak. V neděli jsme po delší době měli na návštěvě vnoučata a byl to docela šok. Celý den jen zírali do mobilů, občas z nich vypadly nějaké hlášky v angličtině. Prarodiče je vůbec už nezajímají, mají zkrátka jiné priority.

VESNIČANKA

 Po delší době jsem sáhla po čeké autorce. Vesničanka Mirky Skočílkové se četla dobře, je to taková odpočinková četba - oddechovka. Nevadí, že trochu připomíná červenou knihovnu, aspoň na chvíli jsem se odreagovala od každodenních nepříjemností, které se na nás doslova valí. 

z přebalu -
Karin stojí na rozcestí. Dostala výpověď v práci, doma si připadá především jako posluhovačka, protože laskavého slova se dočká, jen když některé z jejích tří dětí něco potřebuje, navíc s přítelem si dávno nerozumí. Když navíc zjistí, že zdravotní stav její matky se začne zhoršovat, rozhodne se z města alespoň načas přestěhovat do rodné vesnice a o mámu se postarat. Co se zprvu jeví jako bezvýchodný útěk z milovaného města, se brzy ukáže jako příležitost, jak dát sám sobě druhou šanci…

babočka kopřivová

 Dneska mi udělala obrovskou radost babočka kopřivová. Rozkvetla mi dobromysl, která byla každoročně v obležení nejen bělásků, ale řadou dalších motýlů. Tentokrát tři dny nic, jen včelky a čmeláky bylo vidět. 

Dneska jsem konečně viděla na voňavých květech babočku kopřivovou, později přiletěla i babočka paví oko, ale tu se mi vyfotit nepodařilo. 

Tak vkládám aspoň dvě fotky babočky kopřivové.

barvířský rmen

 V poslední době nevím, kde mi hlava stojí, je tolik práce kolem domku i na zahradě a já nestíhám.  S manželem jsme otrhali část rybízu. Uvařila jsem marmeládu a asi 2 kg jsme dali do mrazáku, protože všichni milujeme rybízové koláče.

A tady je ten barvířský rmen z názvu, krásně kvete, navštěvují ho včelky samotářky i čmeláci a kromě toho vypadá tak vesele, optimisticky...

kynutý makový závin

Přijeli mladí, tak aby bylo co ke kafi, udělala jsem kynutý makový závin. 

 Pekla jsem v remosce, těsto trochu víc nakynulo a tak se stočený závin spojil. Nikomu to nevadilo, naopak byla pochvala. 

STARÁ TAJEMSTVÍ

Třetí díl - série o Lottie Parkerové s názvem Stará tajemství, od Patricie Gibneyové se mi zdál dobrý. Zápletka se mi líbila, četlo se dobře, až na množství postav, občas jsem se v tom kdo je kdo začala ztrácet. Když jsem dočetla, docela se mi ulevilo.

z přebalu -
Inspektorka Lottie Parkerová ve třetí knize z celosvětově velmi úspěšné detektivní série řeší další temný případ: Když policie najde starší ženu, zavražděnou v domě své dcery, vyšetřování připadne inspektorce a jejímu parťákovi detektivu Boydovi. Jakmile zjistí, že dcera oběti se pohřešuje, začnou se obávat o bezpečí celé rodiny. Pak kdosi zapálí nedaleký dům. Počet obětí roste a Lottie a její tým začínají rozplétat pavučinu tajností a lží. Vraždy podle všeho vedou daleko do minulosti, k události, kterou vyšetřoval Lottiin otec, než spáchal sebevraždu. Lottie stále neví, jak to tehdy s jejím otcem skutečně bylo, zdá se však, že by jí stávající případ mohl poskytnout nějaké vysvětlení. Jenže kolik toho vlastně chce vědět? A jak hluboko je ochotná se kvůli nalezení pravdy vydat?

euphorbia milii

 Doma měla krásnou smetanovou barvu.

Má mnoho názvů, lidově se jí říká též trnová koruna, nebo Kristova koruna.

Měla jsem i červenou, ta byla myslím ještě krásnější.

závadná pšenice z Ukrajiny

 Ani nevím, jak mám začít. Paní Kateřina Konečná, nebo pan Ladislav Vrábel, či Tomio Okamura v tom mají jasno, jak by se lidé měli zachovat. Nebát se, upozorňovat, mluvit o problémech, sdružovat se, ale není to vůbec jednoduché. Neumím si představit, že bych o těchto problémech, které jsou v současné době označovány jako dezinformace mluvila někde na ulici. Zastavovala lidi a vysvětlovala, to prostě nejde, aspoň ne u nás ve městečku, kde žiju. Kdysi jsem to zkoušela se zapálenou svíčkou, ale kolemjdoucí se jen pousmáli a šli dál, nepřidal se vůbec nikdo.

Dnes je to tak,  že se lidé bojí říkat co si opravdu myslí, někteří se bojí chodit i na demonstrace v obavě, že by je tam někdo mohl poznat a třeba nahlásit a mohli by tím pádem přijít např. i o práci. Nedávno se objevila informace o tom, že ukrajinská pšenice není vhodná pro lidskou spotřebu. Článek měl název „Není pro lidskou spotřebu. Kontrolovat.“ EU o obilí z Ukrajiny.  Většina ukrajinského obilí není pro lidskou spotřebu, uvedl eurokomisař Valdis Dombrovskis v dopise předsedovi Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu Norbertu Linsovi. Dopis je datován 28. června. 

Tolik jsem si od této zprávy slibovala a co myslíte? Úplně se to zametlo pod koberec, článek snad zmizel, naopak se objevily články o tom, že jakékoliv obavy jsou zbytečné, u ukrajinské pšenice nejsou žádné pochybnosti. Najednou se o té ukrajinské pšenici nezmiňují ani levicoví politici. Co si potom má člověk myslet, kde je pravda? Ukrajinskou pšenici kupujeme jen my, ostatní evropské státy jí odmítají, dokonce i Slovensko.

TICHÝ PLÁČ

Tichý pláč od autorky Lisy Reganové jsem přečetla poměrně rychle, zaujala mě hned na samém začátku.  Čtení mi v této nelehké době pomáhá, aspoň na chvíli se odpoutat od toho svinstva, co se u nás děje.

z přebalu -
Když je sedmiletá Lucy Rossová unesena z kolotoče v dentonském městském parku, detektiv Josie Quinnová se i se svým týmem zapojí do usilovného pátrání. Je to právě ona, kdo najde Lucyin třpytivý motýlí batůžek, uvnitř nějž je nacpaný vzkaz s ničivým poselstvím: Zvedni telefon, nebo tvoje holčička zemře...

Druhý den získají Lucyini rodiče i policejní tým a FBI na chvilku naději, když zvednou hovor a myslí si, že volá chůva – místo toho se však na lince ozve mrazivý mužský hlas. Policie spěchá do bytu chůvy, jen aby našla její bezvládné tělo ve změti prostěradel na posteli.

Každý nový telefonát od někoho propojeného s rodinou končí šokujícím nálezem dalšího těla. Zvrácený vrah se chce evidentně pomstít a nezastaví se, dokud rodina Rossových nebude na kolenou...

Intuice Josii napovídá, že Lucyini rodiče jí neříkají celou pravdu, ale něco jí stále brání v tom, aby pronikla do případu hlouběji. Možná je to její vlastní tajemství? Má Josie dost sil na to, aby tento případ vyřešila? Pokud chce Lucy přivést domů živou, nemá na výběr...

růže

 Tak dlouho jsem čekala, až pokvetou růže a když konečně rozkvetly, tak přišly tropické teploty a téměř každodenní vítr. 

Tyhle zatím ještě kvetou, a stejně tak i růžová růže hrnková...

Po nočním deštíku se některé růže poškodily, jiné dokonce zlámaly.