Tyto povídky jsem četla dost dlouho. Některé se mi líbily víc, jiné míň a jedna povídka byla z mého pohledu fakt hrozná. Nechápu, proč pořád někteří autoři musí do svých knih, nebo povídek montovat komunisty, navíc když jsou mladí a o socialismu vědí naprostý kulový s přehazovačkou. Tuto povídku, o které píšu napsal Petr Bobek, a její název je Vzpomínka. Jediné, co mě na tom nesmyslu zaujalo, že jsem zhruba tak stará, jako hlavní postava - babička Eliška - knihovnice, která vyprávěla své vnučce, jak se vlastně díky knihovně seznámila se svým hochem, za kterého se provdala. Eliška nastoupila do knihovny ve svých 23 letech, a mluví o tom, že cituji: regály byly zarovnaný knížkama, každá obalená v zažloutlém obalu. Knihy byly napsané Gottwaldem, Leninem a dalšíma zrůdama.
Žádné komentáře:
Okomentovat