snímky s kapkami deště

 Noc byla u nás snad nejteplejší, z celé té řady tropických dnů. Okno jsem měla otevřené dokořán, a přesto se mi nedařilo do 3 hodin, do rána usnout. Když jsem konečně zabrala, probudil mě hrom, třísklo to někde hodně blízko a vzápětí se rozfoukal vítr a spadly první kapky.

Naštěstí to nebyla silná bouřka, za pár minut bylo po všem a mě napadlo, jestli je s deštěm konec, nebo jestli ještě aspoň trošku zaprší. A zapršelo, déšť nebyl nijak prudký, takový trochu silnější zahradnický a tak máme zalito. Smůla byla, že se na druhé straně, za domem ucpal filtr, kterým protéká dešťovka do nádrže, a když to manžel propláchl, ucpala se hned trubka, která přivádí dešťovku od filtru do nádrží. 

Přesto se nachytalo do té nové nádrže docela dost, nádrž je plná, všechny konve, plastové kbelíky a vanička jsou taky plné a něco jsem i roznesla ke stromům, které nejvíc strádají.

Musela jsem si udělat aspoň pár fotek s kapkami deště.

Tohle je vrbina penízková Lysimachia nummularia, Je to bahenní rostlina a já jí pěstuju ve staré pískovcové nádobě, snad proto má jen pár květů. Občas jí chudinku zapomenu i zalít. 

Začal kvést zimolez, ten ale pokvete ještě dlouho, proto jsem si radši vyfotila list s kapkami deště, kdopak ví, kdy se dočkáme další závlahy...

poslední pivoňka

 Pivoňky mám tři, a kvetou k mé velké radosti postupně. Jako první u nás vykvétá pivoňka dřevitá, za ní následuje ta nejrozšířenější pivoňka, která kdysi bývala v každé zahrádce.Mám na mysli tu s temně fialovými květy.

Nyní kvete tahle růžová, letos má květy přímo obrovské, které se často  sklánějí až k zemi.

Květy v současném vedru vydrží do druhého dne, třetí den ráno je po kráse...

covidové šílenství pokračuje

 Sotva jsme si trochu oddechli, protože ubývá nově nakažených, už na nás zase vyskakují články o mutacích a hrůzách, které se dějí v Británii, v Indii. I v Rusku prý opět přibývá nově nakažených!

Nemluví se a ani se po celých 15 měsíců, kdy tady ten covid je vůbec nemluvilo o chřipce, nemyslím tu běžnou jak říkají někteří lidé "chřipečku", protože tu opravdovou chřipku zřejmě nikdy neměli.

Stát má plnou pusu toho, jak nás chce ochránit, ale mně připadá, že jde pořád jen o to, jak přinutit lidi, aby se se nechali naočkovat, i když o vedlejších účincích se zatím nic neví. Zdá se, že jde všem, včetně téměř všech opozičních stran, a různých uskupení a splerenců jen o to, jak co nejvíc zadlužit Českou republiku. Jedinou výjimkou je snad SPD.

Jak se bohužel zdá, stejně očkování nějak nezabírá. Proočkovaný Izrael dnes hlásí nová ohniska nákazy ve školách, indická mutace Delta opět dál mutuje na Delta Plus. Tak k čemu vlastně to očkování a všechno to testování je? Proč to lidem, (teď už i dětem) nutí, i když to v ničem nepomáhá?

Nikdy dřív, když řádila chřipka, jako pominutá jsem nezaznamenala, že by vláda lidem nutila roušky, respirátory, testy, a očkování, to očkování bylo dobrovolné, párkrát jsem ho absolvovala také, ale opravdu jen z vlastního rozhodnutí.

Mám dojem, že kdyby vládě záleželo na lidech, bude se především chovat úplně jinak, tohle je až příliš okaté.

divizna velkokvětá

 Ani nevím, kde se u nás na zahradě vzala, pravděpodobně to má na svědomí nějaký ptáček. Rozkvetla do krásy, ale její listy byly najednou jako plesnivé, nechápala jsem, jak je to možné. Když jsem šla navečer pokropit zahradu, přidat vláhu (pitnou vodou) jabloním, tak jsem si všimla na jedné jabloni, konkrétně na matčino na konci větví podobné plísně. Jedná se o jabloňové padlí.

Jabloně jsme dnes ráno ošetřili a divizna už je jen na obrázku. Měla i velkou spotřebu vody, a kdybych jí nechala vysemenit, asi by to nebylo v současné době, kdy potřebuju každou kapku dešťovky moudré rozhodnutí

kostival

 Včera i dneska jsem vyrazila na procházku sama, protože manžel to vedro snáší ještě hůř, než já. Než jsem se vypravila, tak bylo něco málo po osmé a už bylo vedro jako v peci.  Děsím se těch stoupajících teplot a tropických dnů a ještě víc se děsím  blbosti některých lidí, kteří i když je v platnosti varování před lesními požáry, tak klidně vyhodí nedopalek cigarety, aniž by ho pořádně uhasili - típli, nebo vypalují trávníky.

Vzala jsem si na procházku foťák, ale brzy mě to přestalo bavit, díky ostrému světlu jsem pomalu ani neviděla na displej, spoustu fotek jsem po stažení rovnou poslala do koše. Nejlíp snad dopadl tenhle kostival lékařský. 

Kdysi jsem si chtěla fotit bylinky a k nim si ukládat názvy a údaje o účinku jednotlivých rostlin. Díky suchu u nás spousta bylin úplně vymizela, jako například nádherný vičenec ligrus. 

Tuhle rostlinku jsem před mnoha lety koupila v zahrádkářských přebytcích jako mateřídoušku. Dodnes nevím, jestli je to opravdu mateřídouška, nebo jestli se jedná o tymián.  Rozrostla se mi i do trávníku, nevypadá rozhodně jako keř, je nízká - plazivá a dělá nádherné husté koberce.

vlčí máky

 Tři dny jsme nebyli na procházce a mně to chození venku moc chybělo. Nebyla jsem schopná doma jen tak nachodit cca 6000 kroků, které jsem si stanovila jako minimum.

Dnes ráno jsme tedy vyrazili aspoň na krátkou procházku, ale stejně nás to zahnalo brzy domů. Cesta v polích byla tak prašná, a když projel traktor, nebo fekální vůz, který jel k čističce odpadních vod, tak se zvedl prach, že nebylo cca 10 min. vidět pomalu na krok. Byla jsem to já, kdo procházku ukončil a vyzval manžela, abychom se vrátili.

Kvetou vlčí máky, a je vidět, jak jim schází vláha... 

Většina květů má hned od poupěte stonek svěšený, a už se nenarovná. 

Tady je vidět ten nedostatek vláhy, prach, horko a rozpraskaná půda. Na webu už visí výstraha před extrémně vysokými teplotami a déšť zatím v nedohledu. Hlavně že přes nás celou noc létá spousta letadel...

ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI

 Tenhle psychothriller od B. A. Paris mě chytil, ani nevím jak. Hlavně jsem vůbec nechápala, že se může člověk (i když se tady asi nedá mluvit o normálním člověku, ale o lidské zrůdě) tak rychle změnit a podmanit si nejen nastávající manželku, ale i všechny známé. Nechápala jsem, jak je možné, že to zlo, které advokát Jack na Grace páchal mu tak dlouho procházelo a jak dlouho bylo okolí lhostejné k tomu, co Grace říkala, když se náhodou dostala s Jackem na nákupy, či ke kamarádkám třeba na společenskou návštěvu.. Dočítala jsem včera v noci, prostě mi to nedalo...

anotace z přebalu - 

Dokonalé manželství, nebo dokonalá lež? Páry, jako jsou Jack a Grace, musíte obdivovat, ať chcete nebo ne. On dobře vypadá a umí vydělat peníze, ona je elegantní a šarmantní. Skoro je vám líto, že se s ní nemůžete spřátelit a poznat ji o trochu víc. Oni dva jsou totiž pořád spolu. Taková láska! Pak si ale uvědomíte, že Grace nikdy nezvedne telefon, že nepřijímá žádná pozvání, pokud není pozván i její manžel. A jejich ložnice má zamřížované okno!