PŘISTIŽEN

Další thriller od Harlana Cobena, mě tentokrát zase tak moc neoslovil. Chtěla bych anotaci napsat vlastními slovy, ale mám pocit, že bych to po deseti dnech od přečtení tak úplně nezvládla, což v mém případě znamená, že mi děj neutkvěl zase tak úplně přesně v hlavě. Proto použiju anotaci z internetu. Knihu jsem četla v elektronické podobě a ještě že tak, myslím, že kdybych si ji koupila, asi by mi bylo líto peněz, protože podruhé už bych se ke čtení asi nevrátila. 

Chynna má stejně jako většina mladistvých, jimž Dan Mercer pomáhá, vážné problémy. Telefonicky ho naléhavě žádá o návštěvu. Dan ví, že pokud jí vyhoví, zničí si život. Přesto to udělá. Past sklapne – televizní reportérka Wendy Tynesová ve svém pořadu Dana usvědčuje z pedofilie. Soudu se sice Dan vyhne, nenávisti rozezlených rodičů však nikoli – záhy je před reportérčinými zraky brutálně zavražděn. Po čase začne Wendy trápit svědomí, zda nepřímo nezapříčinila smrt nevinného člověka. Za každou cenu chce znát pravdu, a tak se na vlastní pěst snaží rozkrýt pozadí kauzy, jejíž kořeny podle všeho sahají kamsi do minulosti. Neuhne, ani když dávné tajemné stigma začne ohrožovat i ji…

odchlípnutý sklivec

Konečně jsem absolvovala tak dlouho mnou odkládané vyšetření na očním. Ukázalo se, že tmavé, plovoucí flíčky a občasné záblesky v mém pravém oku jsou způsobené odchlípnutým sklivcem. 

 Závěr zněl nenamáhat oko, nedělat nic těžkého. Pokud budou záblesky pokračovat, a přibývalo by plovoucích zákalků, nebo kdyby mi náhle zmizelo kus vidění, musel by se sklivec odstranit.

Naivně jsem si vzala do Kladna foťák, že si po vyšetření udělám než půjdu na bus procházku, třeba pěší zónou, nebo že si budu fotit aspoň chvíli při čekání na zastávce. Nakonec z toho focení sešlo, protože vyšetření bylo náročnější. Tak jsem jen v sedě na lavičce  vytáhla foťák a udělala jeden rychlý cvak, ani jsem přes hodně tmavé brýle netušila, co jsem to vlastně vyfotila.

srážky srpen 2020

 Když měl končit blog.cz, asi nejvíc mě mrzelo, že přijdu o zápisy srážek, které jsem poctivě zapisovala témeř 3 roky. Pokoušela jsem se jednotlivé údaje okopírovat a přenést sem, jenže mě starý  blog v posledním měsíci neustále zlobil. 

Tak začínám nanovo, předchozí dešťové údaje chybí, jen vím, že ten letošní rok je prozatím na srážky přece jen bohatší, než předešlé dva roky.

K prvním záznamům za srpen 2020 jsem vybrala snímek, který se ukázal přesně za týden, kdy do psího nebe přišla naše Fanynka a já jí na tom snímku vidím, a vidím i nějaká srdíčka. ♥

2. 8. - 13 mm
3.8. - 3 mm
4.8. - 9 mm
10. 8 - 1 mm
11. 8.- 20 mm - přívalák
14. 8. - 1 mm
17. 8. - 9 mm
18. 8. - 2 mm
22. 8. - 2 mm
23. 8. - 2 mm
29. 8. - 8 mm
30. 8. - 15 mm
srpen 2020 celkem 85 mm

žampion lesní

 Začínají růst houbičky dokonce i u nás na zahrádce. Nedávno jsem viděla pod smrkem pýchavku, ale jen jednu a tak jsem jí tam nechala, ať zdobí zahrádku. Včera jsem zahlédla špičku obecnou. Vzpomněla jsem si na babiččiny bramboračky, kam špičky s oblibou dávala, mňam.

Dneska, když jsme se vrátili z odpolední procházky, zahlédla jsem pro změnu pod stříbrným smrkem žampion. Rostou v těch místech už několik let, mám pocit, že se jedná o žampion lesní, nebo také pečárku lesní - Agaricus silvaticus, že by se jednalo o žampion císařský, to asi ne, ten je vzácný. Plodnice je sice hodně velká, ale já nejsem mykolog, abych dokázala houbičku přesně určit, tak mě berte s rezervou. Škoda, že se vahou houba vyvrátila, a křehký prsten se tím pádem poškodil. 

Dívala jsem se na internet, s jakými jedovatými houbami se dá žampion splést a jediná podobná je smrtelně jedovatá muchomůrka bílá, ale ta má i v dospělosti bílé lupeny.

Ať už je název správný, nebo není, každopádně je tenhle žampion voňavý a velice chutný. Používám ho k přípravě omáčky, nebo jen na omeletu. To je u nás taková oblíbená rychlovka a bude dneska k večeři.

jako na houpačce

 Letošní počasí je z mého pohledu opravdu proměnlivé, a nestálé, doslova jako na houpačce. Dokonce ani meteorologové nevědí, jak bude zítra.  Ještě včera to bylo na tričko s krátkým rukávem, a ve zprávách o počasí nás strašili dalšími tropickými teplotami,  dneska si na procházku asi přihodím i lehčí bundu.

Konečně jsme se dočkali mírné závlahy. Večer ve 22 hod. když vypršelo v pořadí už čtvrté varování před silnými bouřkami, aniž by se opět naplnilo - (ještě že tak, protože z těch silných bouřek šílím), začalo u nás poměrně dost foukat. Zároveň s větrem  přišly první mikrokapičky deště.

Do rána jsem měla plný sud - 220 l dešťovky a pravděpodobně nějaká dešťovka po naplnění sudu odtékala i do kanalizace. Za dva dny napršelo 17 mm srážek, a to je víc, než nám někdy napršelo za celý měsíc. Například loni za celý srpen to bylo jen 12 mm.

Z toho deště mám nesmírnou radost, přírodě, zejména  stromům to asi moc nepomůže, to by muselo pršet víc a častěji, ale některé kytičky, které koření mělce se vzpamatovaly. 

Podruhé začala kvést bílá hortenzie, dokonce i magnolie měla minulý týden dva květy, ty jsem bohužel zaznamenala, až když odkvétaly.

pokojová azalka

 Kdysi jsem měla krásnou, bílou azalku, tu mojí úplně první pokojovou. Rostla a kvetla u nás  celé tři tři roky. Od jara do podzimu jsem jí dopřávala letnění. Před příchodem mrazů jsem si keřík zase odnesla domů a tak nějak přežívala, kvetla a dělala mi radost.

Jenže pak mi zničeho nic azalka začala opadávat, a stalo se, že mi opadala úplně a zahynula. Řídila jsem se pokyny o pěstování pokojových azalek z internetu, kde se psalo, že azalce nesmí zemina nikdy úplně vyschnout a bylo to myslím špatně.

Zazmatkovala jsem,  protože jak azalka opadávala, pořád jsem z nedostatku vědomostí zalévala v domění, že potřebuje víc vody, až jsem azalku ulila a ona uhnila. Koupila jsem si proto  jinou, s červenými květy a celé se to opakovalo, jen s tím rozdílem, že mi azalka doma nevydržela už ani rok, ale jen od podzimu do jara.

Mám azalky moc ráda a tak jsem se rozhodla, že už si další rostliny nebudu kupovat, abych azalkám neubližovala.

 Nevydržela jsem to dlouho, loni napodzim, když se azalky v Lidlu, jako každoročně objevily jsem si jednu, která už byla na slevě koupila. Vypadala chudák pomalu na odpis, ale přestala u nás opadávat a to bylo hlavní.

Bydlí se mnou od listopadu 2019.  Párkrát se stalo, že jsem jí zapomněla zalít. Azalka měla svěšené listy a ovadlé květy, ale když dostala dešťovku, zase se vzpamatovala. Některé lístečky a bylo jich docela dost opadaly, ale nové opět přirůstaly.

Letos, koncem července nahodila poupátka a kvete, vypadá docela v pohodě. Uvědomila jsem si, že azalka spíš snese nakrátko slabší zálivku, než neustálé přemokření.

pestřenka trubcová

 Letos jsme měli u nás na zahradě takové množství mšic, jaké snad nepamatuji. Mšice byly i na syrském ibišku, mšice obsadily  dva keříky rybízu, mšice byly na všech růžích, zkrátka byly všude, kam oko dohlédlo.

 Existuje mnoho druhů pestřenek, ta na snímku je snad, jestli jsem jí dobře určila pestřenka trubcová - (Eristalis tenax)

Jak jsem se dočetla, pestřenky pomáhají mšice likvidovat, mám je ráda i bez toho, ale když jsem dnes hledala přesný název pestřenky, kterou jsem v pondělí vyfotila, dozvěděla jsem se, jak jsou pestřenky nesmírně užitečné, budu se snažit, pestřenky přilákat vhodnými rostlinami.