pátek 8. ledna 2021

ODEŠEL

 Tak tuhle knížku od autorky Deb Caletti jsem četla opravdu hodně dlouho. Nemůžu říct, že by byla nezajímavá, to ne, ale nějak se ten děj neskutečně vlekl. Od druhé poloviny jsem začínala mít tušení, že to mezi Dani a Ianem nebylo tak růžové, jak se na začátku píše. Napomáhaly tomu Daniny vzpomínky na zmizelého muže. Včera večer jsem dočetla, konec nebyl takový, jaký jsem předpokládala a to je dobře.

z přebalu -
Dani Kellerová se probudila po večírku s třeštící hlavou. Vypila moc vína a nemá tušení, jak se dostala domů. Něco je jinak... není tady Ian, její manžel! Rozhodla se zůstat v klidu, třeba se pohádali a on jen někde trucuje. Jenže jak plyne hodina za hodinou, její hněv narůstá, pak se mění v obavy a ty přerůstají v paniku. Snad posté už mu volá na mobil, ale slyší jen jeho nahraný hlas oznamující, že není přítomen. Nikdo ze známých o něm nic neví. Přivolaná policie začne Ianovo zmizení vyšetřovat. Během čekání Dani proběhne před očima celý jejich společný život, prozkoumá všechna zákoutí svého svědomí, odhalí i ta nejtemnější tajemství, aby nakonec pochopila pravdu o sobě, Ianovi i jejich manželství. Co se doopravdy stalo? Odešel?

čtvrtek 7. ledna 2021

pod sněhem

 Konečně máme za okny bílo, nemám ráda holomrazy. Větve jsou sněhem obtěžkané, a to mi dělá starosti, snad nebudou škody, snad tu tíhu stromy zvládnou.

Takhle to vypadalo včera dopoledne, vypravili jsme se pro jezevčí mast do Lidlu, a to bylo ještě mírně nad nulou a snížek sice poletoval, ale zároveň trochu odtával.


Líbilo se mi tohle větší krmítko, ptáci ale chyběli, kdopak ví, jestli je v krmítku něco do zobáčku, je příliš vysoko. Doplňovat ze země, pokud člověk zrovna není obr asi nejde.

Jezevčí mast je podle manžela dobrá, tak ta cesta nebyla zbytečná. Říkal, že se mu vracel kašel a po namazání spal bez jediného zakašlání celou noc.

A do třetice všeho dobrého, našemu kocourkovi Kubíkovi je mnohem líp, včera začal jíst a chodí i ven, tak ta reakce na vakcínu u nás byla necelé tři dny.

středa 6. ledna 2021

nežádoucí účinky na vakcínu Biofel PCH

 Tak nám sněží, ale sníh zatím hned taje a ještě že tak, protože i pod malým množstvím sněhu se u smrku začínají ohýbat větve. Z loňské sezony si stále ještě drží velké množství šišek.

 Včera byl manžel na veterině s naším nalezenečkem - kocourem. Chtěli jsme vědět, jestli je v pořádku a dohodnout si termín kastrace. Paní doktorka říkala, že kocour už kastrovaný je, a že asi něčí bude. No, to my víme, že si sám nenasadil protiparazitní obojek, že něčí bude, navíc když je  kastrovaný - což já jsem nepoznala, ale je nám divné, proč se tedy nevrací k původním majitelům. Na naší zahradě se schovával mezi tújemi, nebo pod smrkem pomalu tři týdny, až se mi kocourka zželelo a pustila jsem ho k nám domů. Okamžitě se u nás zabydlel, jako by nám patřil odjakživa.

V ulici jsme se ptali, po okolí jsme se ptali, nikdo se k němu nehlásí. Útulek kočky nepřibírá, po vánočních svátcích mají plno,  policie, ani město s tím nechtějí mít nic společného a jedna paní říkala, že kocoura někdo vyhodil z auta na autobusové zastávce. Všichni se shodli, že jsme si kocoura neměli pouštět domů.👎

Doktorka kocoura naočkovala vakcínou Biofel PCH, a není to dobré. Jako by se přes noc proměnil z veselého, živého kocoura na apatickou trosku. Nemá chuť k jídlu, nepije, nenechá na sebe sáhnout, hodiny leží na jednom místě a kouká, jak se říká do blba. Četla jsem na internetové diskuzi, že se přesně tohle stalo s několika kočkami po očkování vakcínou Biofel PCH. Někdo píše, že se stav mírně zlepšil po třech dnech, někdo píše, že to trvá týdny a vytváří se v místě vpichu bolestivá zatvrdlina. Kdyby tohle člověk věděl, asi by si pro svého mazlíka vybral nějakou vakcínu od jiného výrobce. Je hrozné vidět, jak kočka trpí, ale na druhou stranu kocoura pouštíme ven, je na to asi i z minulého domova zvyklý, a tudíž by nějaké očkování mít měl.

pondělí 4. ledna 2021

hvězdník

 Pořád se necítím ve své kůži, rýma se zlepšila, v krku mě bolí už jen trošku, ale ta únava přetrvává. Do toho každodenní mlha, ta taky člověku na náladě nepřidá. Tak se snažím zaměstnat mysl. 

Včera ráno jsem objevila poupě na amarylisu, díky nedostatku světla je rostlina vytáhlá, i to poupě je takové nanicovaté, ale třeba se ještě zmátoří. 

Vzpomněla jsem si na bílý amarylis, když mi předloni vykvetl, byla jsem z něj opravdu nadšená a tak jsem si vyhledala starou fotku, aby tady aspoň něco bylo.


Mám tři rostliny, poslala mi je jako přebytky kamarádka z Moravy, a protože je nemám označené, ani nevím, který amarylis mi pokvete. Bílé květy se mi asi líbily úplně nejvíc. 

Včera jsem si objednala přes internet semínka. Původně jsem sháněla tomel, či kaki churmu, ale zatím nejsou k mání, a tak jsem se nějak proklikala na granátové jablíčko. No a abych si neobjednávala při drahém poštovném jen jeden sáček, přihodila jsem do košíku ještě letničky pro včely, čmeláky a motýly, pro každý druh hmyzu jiný sáček, tak budu snad připravená na případné návštěvníčky.

Stromy nerostou do nebe

 Před devíti lety jsem se přestěhovala na sídliště do nového paneláku. Zůstala jsem sama a měnila jsem větší byt za menší. Nevím, kdo rozhoduje o úpravách kolem domů, ale když jsem se podívala z okna a viděla jsem hektary asfaltu, obrovská parkoviště a zbytečně široké chodníky, tak mi nebylo moc dobře.

Kolem parkoviště je kus zeleného pásu a naštěstí tam brzy vysázeli topoly, tak jsem se trošku uklidnila. Zjara se ale ukázalo, že se uchytily jen dva stromky, ostatní byly suché. Přišla nějaká parta a zelený pás osázela planými růžemi. Nebyl to dobrý nápad. V křoviskách se zachycovaly papíry, igelitové tašky. Když napodzim opadalo listí, nebyl to pěkný pohled.

Tak jsem si začala dopisovat s úřady a prosila jsem o vysázení stromků. Neuspěla jsem. Rozhodla jsem se tedy, že si tam něco vysázím sama. Nejrychleji rostou břízky a modříny, tak jsem si obstarala malé stromky a dala se do práce. Vyklučila jsem kousek těch planých růží, které už byly metr vysoké, celá podrápaná jsem zasadila čtyři břízky a tři modříny. Celý rok jsem sledovala, jak rostou, zalévala je, přivazovala, vodu jsem vozila z osmého podlaží (máme vodoměry!). Na jaře  se stromečky zazelenaly, a tak jsem se z nich radovala asi pět roků. Dvě břízky byly asi čtyřmetrové, dvě menší. Jeden modřín měl přes dva metry, dva byly trochu menší.

Letos koncem března slyším venku rámus. Jdu k oknu a vidím, jak parta pracovníků s křovinořezem likviduje ty plané růže, včetně mých stromků. Než jsem sjela dolů před dům, byly všechny pokosené, až na jednu břízku. Bránila jsem jí tělem, připadala jsem si jako mlynář v Jiráskově Lucerně před lípou. Ještě mě pokárali, co je to za nápad něco sázet. Vrátila jsem se domů a rozbrečela se. Na uklidnění jsem si pustila rádio. Vysílali nějaký pořad o ekologii a na závěr vyzývali občany, aby každý podle svých možností zasadil v okolí svého bydliště aspoň jeden strom.

Přes slzy jsem se musela rozesmát. Než jsem se znovu, ještě usedavěji rozbrečela.

napsala kdysi Naďa FRANCOVÁ

pátek 1. ledna 2021

 Konečně je mi trochu líp, snad zabral Kodynal, protože už nemám ten suchý, dráždivý kašel. U mne se to prozatím obešlo bez teploty, ale co není, to může být a já to rozhodně nechci zakřiknout. 

Na pergole sedí ptáčata - sýkorky, vrabci a kocour nám přinesl domů chudinku maličkého zvonka zeleného. Kocourovi jsem vyhubovala a plácla ho letákem. Vysvětlila jsem mu, že má lovit jenom myši, ale ty ať mi domů radši nenosí.  Kéž by mi rozuměl, ale to bych asi od něj chtěla moc. 😺

Tahle zima zatím ani jako zima nevypadá, v trávníku kvetou ostošest sedmikrásky, na skalce vykvetl maličký karafiátek, ale ani jsem ho nefotila, protože má namrzlé okvětní plátky. Známé ještě stále kvetou na zahradě růže, ale u nich je trochu tepleji, než u nás. Vyfotila na Jigidi růži se spoustou poupat.


Doma kvetou muškáty, bramboříky, vykvetla africká fialka, a petrklíč, který přezimoval doma. Fotky jsou v koláži starší, protože my máme už zase zataženo, a nevlídno.

srážky prosinec 2020

 Na počátku měsíce to vypadalo vypadalo, co se srážek týče celkem nadějně, bohužel tomu tak nebylo.


1. prosinec  - 1 mm sníh
8. prosinec  - 3 mm
9. prosinec - 2 mm
21. prosinec - 3 mm
22. prosinec - 15 mm
24. prosinec- 2 mm
25. prosinec - 1 mm
29. prosinec - 1 mm sníh

celkem za prosinec 2020 spadlo 28 mm srážek.

prosinec 2019
celkem spadlo 49 mm srážek

prosinec 2018 jsem nevím proč zvojtila, protože není možné, aby srážky činily rovněž 49 mm, jako tomu bylo v roce 2019, musela jsem někde při kopírování ze starého blogu udělat chybu.