Už druhý den nám krásně, zahradnicky prší. Včera jsme sice měli chvilku silnější déšť, dokonce se někde blízko blýskalo a hřmělo, ale u nás to proběhlo dobře, bez problémů.
Meruňka téměř opadala, na jablůňce se stále drží poslední jablíčko, a fíky, (mám na mysli druhou sklizeň) už nedozrají.
Doma na parapetu mi rozkvetla růže, kterou jsem si donesla ze zahrádky, je to focené proti světlu na okenním parapetu, ale barva skoro souhlasí.
Na dnešek jsem měla zvláštní sen, zdálo se mi, že se zčistajasna objevily na naší zahrádce čtyři nové stromy - moruše a dokonce na nich byly vidět krásné, asi 5 cm velké plody. S manželem jsme stáli pod největším stromem a společně ochutnávali šťavnaté ovoce. V tom snu neměly plody žádnou chuť, ale tak tomu asi ve snech je.
Nechápala jsem, jak se tak najednou na zahradě vzrostlé stromy objevily, aniž bych si jich před tím vůbec všimla. Jedna sousedka z ulice mi říkala, že se k nám moruše dostala asi z jejich zahrady, protože oni je mají už spoustu let. Byl to takový divný a živý sen a proto jsem hned po probuzení sáhla po snářích, které mám u postele, abych se dověděla, jaký význam moruše ve snu mají.
Ve Velkém snáři jsem objevila -
Dřevo z moruše je znamením , že tě čeká nemoc, která bude překážkou v uskutečnění tvých plánů a plody moruše značí hořké zklamání.
Už jsem další snář nechtěla ani otevírat, bála jsem se, co mě tam bude asi čekat, ale pak jsem si řekla, že dřevo jsem vlastně neviděla, jen krásné a olistěné stromy s krásně vybarvenými plody a o tom, co znamená, když se plody ochutnávají ve snáři také nebyla ani zmínka. Sáhla jsem proto po dalším snáři. 😏
Velkoobsažný snář naopak říká -
Moruše vidět, nebo jíst, čeká tě požehnaný rok.
Chtělo by to otevřít asi ještě i třetí snář, abych se mohla k něčemu přiklonit...👩
Velký snář Dagmar Kludské -
Moruše - Budeš mít všeho dostatek.
Další snáře a že jich mám ještě dost, jsem pro jistotu už neotvírala, zato jsem si hned po snídani vyhledala na internetu něco o moruších a zjistila jsem, že plody mají opravdu hodně vitamínů a minerálů. Působí na vysoký tlak, a různé kožní choroby, čistí játra a ledviny, pomáhají obnovit imunitu, našla jsem však i spoustu pozitivního přímo pro sebe i pro manžela, a vzhledem k tomu, že se dá vařit z plodů údajně i chutná marmeláda, že se plody i listy suší na různé koupele, nebo se plody nechají zmrazit, aby byly kdykoliv připravené k použití, tak jsme se rozhodli, že si moruši objednáme ještě letos. Protože máme malou zahradu, našli jsme pro nás vhodnější moruši zakrslou a před chvílí jsem objednávku odeslala.😉
Čeká nás velmi větrný den, ostatně přes noc opadal ořešák, který roste za plotem, přes cestu. Ještě včera jsem obdivovala, jak dlouho si letos drží listy. Každoročně z jeho oříšků peču na Vánoce vanilkové rohlíčky.
Stále kvetou hledíky, i když rána už bývají opravdu chladná, a nejen rána, pěkná kosa je už kolikátý den i odpoledne. Zrovna včera jsme na procházce říkali, že to bude za chvíli už na rukavice, protože chodíme s trekingovými hůlkami.
Kamarádka mě nalákala na něco dobrého, ale bydlí na Moravě, tak jsem mohla mlsat jen virtuálně. Sice dobré pro toho, kdo nechce přibrat, ale dlouho jsem to nevydržela, pořád mi ten makovec ležel v hlavě.
Mák doma nemáme, a v téhle době se mi nechtělo lézt do nějakého supermarketu, takže jsme u nás pekli perník, jako náhradu za ten stále mi v hlavě sedící makovec. Recept je oproti tomu internetovému upravený.
Původní recept - 500g žitné mouky, 200g krupicového cukru, 2 polévkové lžíce medu, 1 vejce, 4 polévkové lžíce olivového oleje, 600ml teplého mléka, 1 prášek do perníku a 1/2 prášku do pečiva
Na tenhle náš perník je potřeba 500g mouky, já použila 300g chlebové žitné a 200g hrubé žitné mouky, dále 100g cukru a stačilo úplně, perník je sladký i s polovinou cukru, (pokud bude pro někoho málo sladký, dá se podle chuti hotový perník pocukrovat) Dále 4 lžíce medu, 2 vejce, 600 ml mléka, 4 lžíce oleje, 1 prášek do perníku a 1/2 prášku do pečiva.
Med, olej, a vejce smícháme v teplém mléce, a dál postupně vmícháme sypké ingredience - tedy mouku smíchanou s cukrem, prášky do pečiva a perníku a řádně promícháme. Těsto se vyleje do pekáče vyloženého pečícím papírem a klasicky upeče. Teplotu a čas si jistě každý upraví podle svého. U nás to bylo cca 35 min při teplotě 180°C, ale každému trouba peče trochu jinak, před vyndáním perníku z trouby se přesvědčíme špejlí, jestli je moučník dobře propečený.
Je to už pár dnů, co máme nakoupenou slunečnici. Koupili jsme rovnou metrák, když byla za tak výhodnou cenu a ještě k tomu letošní, čerstvá. To loni a předloni jsme takové štěstí na prodejce neměli, slunečnici přivezl nesympatický tlouštík, přesně podle vzoru váš prodejce, váš pán. Slunečnice byla od toho "sympaťáka" na kile o šest kaček dražší, a ke všemu navíc s prošlou záruční dobou, protože byla cítit jako žluklý tuk. Prodejce neměl zábrany před námi z pytlů strhávat cedulky, z obavy, abychom nezjistili podrobnosti o původu a čerstvosti. Zřejmě je zapomněl odstranit když slunečnici nakládal do auta. Když se manžel ozval a slušně mu řekl, ať tam ty cedulky nechá, tak se na něj podnikatel v usmolených teplácích doslova obořil.
Počasí je tak nevyzpytatelné, včera jsme se probudili do mlhy, ta se nás držela pomaličku až do oběda a po obědě se udělalo moc hezky. Takže jsme na nic nečekali a vypravili se aspoň na kratičkou procházku.
Když mi nebylo v posledních dnech zrovna dobře, začala jsem poslouchat na ČR2 četbu na pokračování. Kniha má název Ani muk. Docela mě zaujala, i když přednes se mi zase tak moc nepozdával. Proto mi manžel stáhl do čtečky e-knihu, když byla k mání zdarma. V rozhlasové úpravě to není úplně ono, spousta podstatného chybí.
Teprve když se kniha dočte, začne si čtenář dělat o Malcolmovi Bensonovi a jeho ženě Hariet trochu jiný obrázek, možná kdyby nebylo toho pracovního úrazu, který Malcomovi změnil vnímání, byl by z něho lepší člověk. Tím ale nechci říct, že se té podivné dvojice zastávám, to ani náhodou.
z přebalu -
Malcolm a Harriet Bensonovi vypadají jako zcela obyčejní, usedlí padesátníci… až na to, že doma vězní desetiletou Daisy. A nyní se Bensonovi rozhodli do svého domova „přivést“ novou dceru. Když pak malá Poppy zmizí, je to nejen začátek strašné noční můry pro její rodiče, ale i jednoho z emocionálně nejvíce vyčerpávajících případů detektiva Nathana Codyho a jeho kolegyně Megan Webleyové.
