zahradní práce spějí ke konci

 Dá se říct, že podzimní zahradní práce hodně pokročily. Zbývá už jen přikrýt chvojím růže a další choulostivější rostliny, ale to až zítra, pokud počasí dovolí.

Včera jsme umyli, rozebrali a uklidili z terasy lavičku i stůl. Rovněž všechny pokojovky jsou osprchované,  mají umyté květináče a odpočívají v teple domova.

Některé květy hortenzií jsou ještě opravdu hezké na pohled. Ostatní květy, které měly uvnitř plíseň jsem odstřihla.

Byla jsem pozdravit oslíka, zaskočil mě, když se optal, co mu nesu dobrého, tak příště musím vzít mrkev a jablíčko.😉

Chvílemi se včera ještě ukázalo i sluníčko.💛

A zpátky k zahradě - Jamky po vyvrácených pařízcích už nezejí prázdnotou. V jedné, té menší už je zasazená, jak jsem minule psala malinoostružina, tu druhou větší jamku jsem včera taky osadila, bydlí v ní nově muchovník.

Muchovníky máme dva, oba mají celkem chutné, aromatické a šťavnaté plody.  Třetí indiánská borůvka od jedné známé má plody trpké, spíš bych řekla skoro až suché, a kromě té trpkosti žádnou chutí neoplývaly, nechutnají dokonce ani ptákům, navíc se keř opravdu rychle rozrůstá, za rok mi indiánská borůvka zaplnila velký květináč, takže se s ním ve středu rozloučím, skončí v bioodpadu.

Připravujeme se na silný déšť, podle meteorologů má i u nás spadnout přes 40 mm srážek za den, tak jsem dnes roznesla ke stromům  nachytanou dešťovku, aby bylo místo pro novou.

podzimní nostalgie

Nakonec u nás včera trošku napršelo, ale podle meteorologů tak malé srážky nemají prakticky na obnovení spodní vody žádný vliv. 

Pítko vypadá opuštěně, občas ho využijí ke koupeli jen kosáčci.

Růže stále kvete, je jediná, ostatní růže z naší zahrádky se ukládají k zimnímu spánku.

Skalkový šeřík, který u nás bydlí už několik let ve velkém květináči už to taky balí. Jen se chce ještě trošku pochlubit krásně zbarveným zbytkem listů...

lesní žampiony

 Včerejšek byl veskrze pracovní. Ošmikala jsem rostliny u květinového oblouku - plaménky a popínavé růže, a též horský plamének, který se pne po drátěné kouli. Koule byla plaménkem už tak omotaná, že se pod tíhou klemátisu  nakláněla.

Očesala jsem pár jablek, které dosud nespadly a ořezala u jabloně spodní větve, protože nevím proč rostly dolů. Možná skomírající jabloň potřebuje oporu jako já.

Nakonec jsem musela vytáhnout drtič větví, tolik se mi nashromáždilo materiálu a byla by škoda všechno narvat do nádoby na  bioodpad. Nejspíš odvoz bioodpadu zrušíme. Posekanou trávu a rozdrcené větvičky používám jako mulč ke stromům,  takže není důvod platit za odvoz poloprázdné  nádoby.

Pořád ještě není zahrada na zimu připravená, zatím u nás neprší, i když podle dvou serverů by pršet mělo, tak za chvilku vyrazím na zahradu a snad ještě něco udělám.

Při hrabání trávníku jsem narazila na tři krásné lesní žampiony pod stříbrným smrkem. Vyrostly díky pravidelnému přídělu dešťovky, tedy pokud tady prší. Smrk se moc nezlepšil, stále mu rezne a opadává jehličí, uvidíme, jak to s ním bude najaře.

Odměnou za celodenní práce mi byla žampionová omeleta. 😋

lenora je strašná potvora

 Tak už nám zase fouká, a déšť, ten se nám zdaleka vyhýbá, jen na chvíli  dopoledne a asi hoďku po obědě nad námi pluly děsivé mraky. Byli jsme aspoň na krátké procházce, já to psychicky nezvládla a předčasně otočila, řkouc manželovi, že určitě zmoknem.

Tyhle  beránkový mráčky jsou ze včerejška, tak se mi líbily, a už jsou tady. 

Včera jsem si umyla doma větší část oken, prakticky mám celý spodek a zbývají mi v patře dvě malá okýnka. Chtěla jsem je umýt dneska, ale nějak z toho zase sešlo. Lenora je strašná potvora.

dělají to snad schválně

 V pondělí jsme byli po delší době na nákupu v Lidlu. Spousta lidí, zejména těch starších měla poctivě nasazenou roušku. Ovšem našlo se mnoho mladých lidí, včetně jednoho pokladního, že měli roušku pod nosem, někteří jí měli dokonce jen na bradě.. Na jednu pokašlávající mladou ženu  s rouškou na bradě jsem se podívala a nešlo si nevšimnout toho úšklebku, kterým mě obdařila.

Včera jsem našla na netu obrázek, a i když jsem pro autorské fotky, tenhle obrázek, který prý měli na dveřích vietnamského krámku jsem si stáhla a použila do dnešního článku.

Nevím sice, kde je skutečná pravda, a komu se dá věřit, když denně vychází tolik článků o covidu-19 s rozporuplnými názory, ale myslím si, že ta opatření zatím nejsou tak drastická, jak mnozí, zejména odpůrci současné vlády dělají. Ta chvilka s rouškou správně nasazenou je snad nezabije, když i starší lidé to v roušce vydrží. Nebyl to příjemný pocit, cítit za sebou u pokladny dech někoho bez roušky, a bez patřičného odstupu.

To je pořád řečí, jak nás vláda zadlužuje, ale nikoho z těch odpůrců zřejmě nenapadne, že i díky nim stojí boj s coronavirem více peněz, protože napomáhají jeho šíření.

TAKOVÁ

 

I když své lásce 

houpám zvony

a odzváním jí klekání,

zůstává ve mně

jak ta hvězda

až do příštího svítání.

I když má láska

zplihla v dešti

a zmáčela se v kaluži,

dodnes jí vidím jako rosu,

stříbrnou rosu na růži.

napsala Blanka Švábová

Blanka Švábová

bramboračka

 Ochladilo se, k tomu fičí docela silný a studený vítr. Manžel se dneska rozhodl, když neprší, že poseká trávu a když byl zhruba v půlce, zaklepal na okno s tím, že by měl docela chuť na bramboračku.

Já můžu bramborovou polévku často, to spíš muž není velkým příznivcem jídel z hub, proto mě to překvapilo a ráda jsem mu vyhověla, vařit polévku jen pro mne, to bych se na to asi vykašlala. 😏

Namočila jsem od loňska nasušené hříbky, osmahla na másle zeleninu, oloupala brambory, přidala pár pýchavek, které nám rostou na zahrádce, udělala jsem jíšku a během hodiny už v kuchyni voněla bramborová polévka.