srážky červenec 2022

Tak jsem ráno spočítala srážky za celý červenec a není to žádná sláva.👎

1. července - 8 mm
7. července - 1 mm
8. července - 4 mm
9. července - 3 mm
14. července - 12 mm přívalák
21. července -0,5 mm
23. července - 2,5 mm
27. července - 1 mm
30. července - 7 mm
Celkem 39 mm

červenec 2019 - celkem 21,5 mm
červenec 2020 - celkem 29,5 mm
červenec 2021 - celkem 90 mm

konečně zapršelo

 Vystrahy před silnými bouřkami zmizely, zůstala jen výstraha před lesními požáry. V noci trochu zapršelo, jen aby se smyl prach. Špatně se mi spalo, pořád jsem se budila a kontrolovala nádrž, aby nepřetekla, ale 400 litrová nádrž se ani nenaplnila, přesto jsem pořád hlídala, protože přívalový déšť nádrž naplní ani ne za 10 minut. Měla jsem připravené kbelíky, a vaničku, abych zachránila každou kapku. Každopádně jsem ráda i za to málo, co tady spadlo.

A krásně kvetou macešky, pomalu se rozrůstají a objevila se i žlutá, zatím měla jeden malý kvítek, Asi se stačila loni vysemenit.

syrský ibišek a slunečnice

 Ve vzduchu je už od včerejška cítit i vidět dým, podle meteorologů je za tím  požár v národním parku České Švýcarsko. Je mi z toho smutno, je mi přímo do pláče, modlím se, aby to hasiči zvládli ve zdraví. Někdo z ministerstva prý říkal, že dřevo napadené kůrovcem nehoří. Tady je vidět, jak jsou někteří politici neuvěřitelně hloupí. 

Zatím jsme stále na suchu, i když zataženo je tedy pěkně, ale vzhledem k tomu že stále dost fouká, tak z toho zase není nic. 

Začal kvést syrský ibišek, a včely jsou jak u vytržení. Připadají mi jako opilé tím pylem, klidně se mohu fotoaparátem přiblížit, ony to snad ani nevnímají 

Nejdřív jsem si myslela, že jsou snad mrtvé, obávala jsem se, jestli na ně ten ibiškový pyl nepůsobí nějak negativně, ale ne, po chvíli se vzpamatovaly a odletěly. 💕

A tady je ta slunečnice, která je v titulku. Zasadila jsem semínek spoustu, aby měli ptáčci co zobat, i ptáci si nějaká slunečnicová semínka vyseli, ale všechno to uschlo. Tahle jediná se měla trochu k světu, tak jsem jí začala zalévat. Vlevo u plotu mám zasazená fíkovník, tak při jednom zaliju i slunečnici. Přesto nemá na výšku snad ani metr.

pondělní procházka do polí

 Přes všechny výstrahy a že jich bylo, u nás nespadla opět ani kapka. Ta předposlední výstraha před silnými bouřkami se pro rakovnicko ale vyplnila, dokonce ukazovali ve zprávách tu supercelu, nám se naštěstí vyhnula. 

Jestli jsme měli na zahradě aspoň trošku zalito, protože dvakrát denně zalévám pitnou vodou, tak včerejší horký víítr všechnu vláhu vyfoukal. Byl to strašný pohled, na kytičky, jak mají ohnuté stonky a svěšené hlavičky. Jen co zapadlo slunce, snažila jsem se ke kořenům dostat aspoň nějakou vláhu. 

Když ve 20:00 zmizela výstraha před lesními požáry, a nebe dostalo barvu olova, tak jsem si říkala, že by mohlo pořádně zapršet. Dnes ráno koukám, že se výstraha před lesními požáry znovu objevila.

Z pondělní procházky do polí jsem si přinesla pár snímků. Snažíme se chodit, ale včera jsme nebyli, protože foukal poměrně silný, horký vítr a vzduch byl plný prachu.

 

U cesty kvetly bodláky, a tak měly včely aspoň nějaké osvěžení.

 

I přes to sucho stále krásně kvete třezalka tečkovaná, roste si u cesty v extrémním suchu a vypadá tak krásně. 👍

co u nás právě kvete

Dnešní výstrahy proti silným bouřkám  zatím vláhu nepřinesly. Oranžové varování skončilo v 16 hod. Ve srážkoměru je zatím 1 mm. Žlutá výstraha před silnými bouřkami pokračuje a výstraha před lesními požáry se o několik dnů prodloužila, tak z toho usuzuju, že na nějaký vydatnější déšť asi čekám marně. Pravdou ale je, že supercelu bych si také nepřála. Hledala jsem výraz, co to slovo vlastně znamená a dočetla se, že právě z nich se rodí v Americe tornáda.

Krásně kvete šuškarda klasnatá, milují jí včely, čmeláci, ale viděla jsem na ní i motýlky.

Krásně kvetly plaménky, teď momentálně jsou trochu připálené, fotila jsem ještě před těmi tropickými teplotami, ale možná se ještě dočkáme další várky květů.

Na prvním místě jsou však u mě hledíky. Hledík není sice trvalka, ale jako by byl krásně se vysemeňuje a za tu spoustu let, co je mám vznikají různé nové barvy, takže mě hledíky každoročně překvapí. Důležité však je, že kvetou od jara až do zámrazu a nepotřebují ani moc vody. 👍

KDO O TOM VÍ?

 I díky tomu neskutečnému vedru teď víc čtu, dnes jsem dočetla thriller pro ženy od autorky Lesley Kara s názvem Kdo o tom ví? Je věnována lidem trpícím nějakou závislostí a tedy i mně. Kdysi před 20ti lety jsem byla závislá na Neurolu a lécích na spaní.  Zdárně jsem se této závislosti zbavila, a po té jsem ještě začala tak trochu laškovat s alkoholem. Ne, že bych na tom byla jako hlavní hrdinka Astrid, ale ke každému jídlu jsem si dopřávala skleničku piva, až to došlo tak daleko, že jsem si pivo otevřela klidně dopoledne a druhé odpoledne. Pak se to ještě trošku zvrtlo, když jsem viděla v chladničce otevřený tvrdý alkohol, ať už vodku, nebo myslivce, či fernet - ten, kterému se říká lak na rakve musela jsem si nalít stopečku. Dnes už jsem i z této závislosti venku, ale jak se říká, nikdy neříkej nikdy. Snažím se zatím vytrvávám.
Kniha mě zaujala hned po otevření, a nemohla jsem se od čtení odtrhnout. Líbilo se mi, že jsem neměla problém si zapamatovat postavy, mělo to správný spád. Jen od poloviny knihy se v překladu začalo až zbytečně nadužívat zase to nešťastné "nicméně". Jinak z mého pohledu fakt dobrá knížka.

z přebalu -
Astrid Phelpsové je dvaatřicet a po letech, kdy se ne zcela úspěšně živila jako scénografka, se snaží začít znovu – a především vypořádat se závislostí na alkoholu, která ji už o dost připravila. I když by si to všechno představovala úplně jinak, nastěhuje se po návratu z londýnské léčebny ke své střízlivé, bohabojné matce v poklidném přímořském městečku Flinstead. Když se seznámí se sympatickým mladíkem Joshem, zdá se, že i ona možná dostane novou šanci. Všechno ale není tak růžové, jak by mohlo vypadat, protože někdo ví o jejím dřívějším životě víc, než by si přála, a chce, aby zaplatila za své hříchy. Kdo by ale mohl znát její nejtemnější tajemství?

krvavec toten

 Krvavec už nám kvete od počátku června, rostlina je vysoká snad 130 cm a poměrně atraktivní. Původně jsem si objednala trochu jiný krvavec, ale tenhle je taky pěkný a jako léčivku ho asi používat nebudu. Přesný název je Sanguisorba officinalis 'Pink Tanna' 

Z téhle fotky je myslím vidět, jak příšerné je u nás sucho a to se snažím každé ráno a večer zalévat i pitnou vodou, když nemám dešťovku. 

Budu muset rostlinu ze skalky na podzim přesadit, netušila jsem, že se tak moc rozroste, a tím překryje některé skalničky.