srážky duben 2021

3. dubna - 2 mm
5. dubna - 4 mm sněžení
7. dubna - 1 mm
12. dubna - 5 mm sněžení
15. dubna - 1 mm sněžení
20. dubna - 2 mm
29. dubna - 1 mm
30. dubna - 3 mm
za celý duben pouze 19 mm

duben 2019 - celkem 28 mm
duben 2020 - celkem - 11 mm

procházka

 Nevím sice, jak je to možné, ale stále se mi nedaří zhubnout. Snažím se, cvičím, šlapu poctivě na rotopedu min. 11 km, ale na druhou stranu jím asi víc, než bych měla. Včera mi váha opět ukázala 72kg. Nejsem sama, kdo na sebe nabalil přebytečná covidová kila.

No a protože včera jsem se na procházku nedostala,  nechtělo se mi jít samotné, když manželovi nebylo dobře a dneska pro změnu sekal muž trávu. Vím, že po sekání by na procházku nešel, to by prostě  nepřicházelo v úvahu, tak jsem se po obědě vypravila sama.

Moc se mi líbí tahle bříza, za plotem je pěkná zahrada. Majitelé tam sice nebydlí, ale snaží se ze všech sil, aby jejich  zahrádka vypadala dobře.

Našlapala jsem sice jen 3 km, ale je to lepší, než sedět doma a užírat se tím, jaká jsem chudinka, že nemám s kým jít.

embolie po očkování

 Dneska jsem mluvila se sousedkou, a mezi řečí se zmínila, jestli jsme už byli na očkování. Říkám nebyli, pořád váháme, kdyby byl u nás k dispozici Sputnik V, asi bych neváhala a nechala se proočkovat.

Sousedka se nechala očkovat dřív, než její partner, pracuje ve školství (v mateřské školce) a bez očkování nemá šanci. Jejího druha očkovali později. Měl chudák smůlu, jednak měl dost těžký průběh covidu, poležel si v nemocnici a tak si počkal, až na něj s očkováním přijde řada, nechtěl prodělat covid podruhé. Vyšla na něj AstraZeneca. Bohužel po očkování onemocněl embolií. Následovala opět nemocnice, naštěstí záchranka přijela včas.

Sousedka má teď dilema, jít, či nejít na přeočkování druhou dávkou. Sice měla Pfizer, ale i jí bylo po očkování tři dny hodně špatně.

meruňka

 Dneska už byl mrazík slabší, včera jsme měli vodu v ptačím pítku úplně promzlou až na dno.  Kéž by se počasí už konečně umoudřilo. Doufám, že letos se to chladno už vyřádilo, i když.., ještě nás čekají zmrzlíci - Pankrác, Servác, Bonifác a Žofie.

Některé květy na meruňce zůstaly jen pootevřené, a jsou tam i poupata, květy na okrajích větví bohužel asi pomrzly. Jestli budou nějaké meruňky, to se pozná až tak koncem května.

přeslička rolní

 To je až k neuvěření, jak dlouho už trvá současné chladné počasí. Příroda se začala probouzet a už se nedá zastavit. Nazahradě kvete meruňka, josta, kamčatská borůvka i rybíz, a asi květy zmrznou. Na procházce jsme v sobotu viděli rozkvetlé trnky i švestky, ale ovoce asi letos nebude žádné. 

Naříkala jsem v předešlých letech, jaké máme sucho. Sucho pokračuje, prohlubuje se, zvlášť na rakovnicku, k tomu se přidalo chladno. Máme věčně pod mrakem a studený vítr tomu ještě nasazuje korunu. Všechno spolu na mě tak negativně působí  a já se díky tomu nějak nemůžu dokopat ani k pořádné práci na zahradě. Po chvíli mě zmáhá únava a jdu si sednout ke knížce.

Včera odpoledne jsme okopávali rybízy, já pak oklepala drny, vyplela a dodala ke keříkům kompost. Mělo to být hotové dřív, ach jo. Zabralo mi to celé odpoledne.

Z dnešní procházky jsem si donesla fotku malé čarodějnice, asi upoutávka na blížící se pálení čarodějnic.

Narazila jsem i na přesličku polní, přesněji je to asi přeslička rolní, latinsky equisetum arvense. Na snímku se jedná o jarní lodyhu s výtrusným klasem. Přiznám se, že název jsem musela hledat na internetu, nikdy jsem u nás ani přesličku neviděla.

růžový hyacint

 V poslední době jsem jak paralyzovaná. Jednak kvůli tomu počasí, ale hlavně kvůli tomu, kam se jako stát řítíme. Zkouším se vyhýbat všem těm šílenostem, kterých je plná televize, rádio i internet. 

Začetla jsem se do Šikmého kostela, první díl mám přečtený a tak jsem se s vervou pustila do dílu druhého.

Snažím se po chvilkách pracovat i na zahrádce, dneska jsem si vyfotila tenhle stařičký prořídlý hyacint. Je zvláštní, že z několika desítek hyacintů, které jsem za dvacet let nakoupila mi zbylo jen několik růžových. Ještě počkám, jestli se objeví i nějaká jiná barva, v těch dosud nerozkvetlých, ale zatím se zdá, že na dvou místech budou jen ty růžové.

podběl

 Včera jsem si pořídila na procházce dvě fotky podbělu. Fotila jsem už minule, ale nějak to nebylo ono. Musela jsem se na to místo druhý den vrátit, i když to mám dost z ruky. 

Poskakovala jsem za včelkou, pokaždé mi uletěla, ale jeden snímek s včeličkou se přece jen trochu povedl.

Ještě před několika lety nám rostl podběl hned za plotem, bohužel už tomu tak není. Neroste ani nikde jinde, kam chodíme. Objevila jsem jen jedno místo. Podél potůčku, který měl od nepaměti dostatek vody bývalo v březnu úplně žluto. Starý pán, kterého jsem tam jednou potkala mi říkal, že tak tomu je už od jeho dětství, a že jako děti sbíraly a sušily podběl jak pro domácí potřebu, tak i do školy. Asi by se dnes divil, kdyby žil a bylo by toho k divení mnohem víc...