Současné chladnější počasí dělá dobře kytičkám na zahrádce, i když trochu víc oteplit by se mohlo, Třicítku a víc bych ale nechtěla. Na druhou stranu ty neustálé teplotní výkyvy a střídající se tlakové níže nedělají ani trochu dobře mým kloubům.
Tyhle malé narcisky se mi moc líbí, koupila jsem kdysi deset cibulek a v současné době už mám jen dvě. Minulé jaro se vůbec neukázaly, teď, jak víc prší se přihlásily a udělaly mi radost.
Dnes už u nás nepršelo, i když mělo, ale i tak jsem moc ráda za prozatimní květnové srážky. Na zahrádce brzy pokvetou tulipány, ty obyčejné, starodávné, na ty se moc těším.
Květen se nám překulil do druhé poloviny, a my pořád ještě topíme. Ty tři deštivé dny probudily spící přírodu. Na šeřících už mám poupata, ale ještě jsem je zatím nefotila. Počkám si až na květy.
Radost mi udělala kamélie. Zapomněla jsem jí v zimě před avizovanými vysokými mrazy obalit netkanou textilií a ona šikulka přežila -15°C.
Letos se ukázali už i hlemýždi, jeden se mi dokonce zabydlel v květináči s kalokvětem, a vypadá to, že mi tam nakladl vajíčka.
Jinak jsme si hned ráno objednali novou nádobu na dešťovku, je to sice drahá záležitost, ale už si zahradu bez dešťovky neumím představit.
Detektivku Mizející dívky od autorky L. Regan jsem přelouskala asi za týden, pokud bych se měla nějak vyjádřit, asi bych napsala že tato kniha je takový o trochu lepší průměr, zhruba tak na tři hvězdičky.
z přebalu -
Každý v malém, ospalém americkém městečku Denton hledá sedmnáctiletou Isabelle Colemanovou.
Všechno, co zatím našli, je její mobilní telefon. A pak také další dívka, o které ani nevěděli, že ji mají hledat. Tato nebohá, zatím bezejmenná a tajemná dívka je zcela otřesená a naprosto vůbec nereaguje na dění a svět kolem sebe. Všechno, co v tuto chvíli detektiv Josie Quinnová může použít jako vodítko, je jméno: Ramona.
Josie, která je právě v té době suspendována, bere pátrání do svých rukou. Jméno Ramona vede k dalším důkazům, které tyto dvě dívky spojují. Ví, že začíná zoufalý závod s časem, jehož cílem je najít Isabelle živou, a obává se, že mohou existovat také další dívky…
Stopy opravdu Josie Quinnovou vedou k další dívce. Její případ však úřady označily za smyšlený a odložily ho. Josie se přesto domnívá, že by ona dívka mohla být také obětí. Ale koho vlastně? A proč se zdá, že nikdo kromě ní o vyřešení případu nestojí?
Aby Josie chytila monstrum, které unáší mladá děvčata, musí se postavit nejen lhostejnosti okolí, ale i svým vlastním nočním můrám a následovat svůj instinkt na ta nejtemnější místa. Dokáže to včas, navíc v situaci, kdy není radno důvěřovat vlastně nikomu?
Konečně jsem klidnější, co se týče závlahy. Přesně tohle jsem si říkala při pohledu na srážkoměr. Jen mi nešlo do hlavy, proč je v plastové nádrži na 220 l tak málo vody. Naháněla jsem manžela třikrát za sebou, aby propláchl filtr, protože je v něm určitě mech. Poprvé zachytil filtr nějaká semena a jehličí, ale pak už ve filtru nečistoty nebyly a pořád v sudu bylo té vody málo.
Protože naše kočky dávají přednost před kohoutkovou vodou dešťovce, chtěla jsem sud před dalším deštěm pořádně propláchnout a rázem jsem byla doma! Dno nádrže bylo prasklé, což nebylo přes tenkou usazenou vrstvu blátíčka vidět a dešťovka vytékala pomaloučku a nepozorovatelně pod nádrž a přímo k domu!
Nádrž vydržela akorát dva roky, ruplo to těsně po vypršení záruční lhůty. Hledala jsem na internetu důvod a zjistila jsem, že dno prasklo více lidem, nekterým hned po první sezóně. Zaplatili jsme tehdy za sud 1300 korun i s dopravou. Dnes budu objednávat jinou nádrž, ještě jsem si nevybrala, ale jedno už vím, tenhle sud to rozhodně nebude. 👎
Takový krásný, a dlouhý déšť, jaký dnes máme jsme neměli už dlouho. Za včerejšek spadlo úžasných 11mm, a dneska jsem zaznamenala dokonce neuvěřitelných 31 mm a ještě stále poprchává. Tolik, co napršelo za dva dny málokdy naprší za celý měsíc.
Konečně to nenormální vedro ustoupilo, a dnes ráno začalo drobounce pršet. Část dešťovky jsem roznesla ke stromům, aby případná další dešťovka neodtékala zbytečně do kanalizace.
