srážky září 2021

 Letošní září je opravdu suché, snad nejsušší, za dobu, co srážky měřím. Je to hlavně proto, že se úplně vyčerpala spodní voda, protože i když pršelo víc, pořád byly srážky podprůměrné. Teď už přes nás zase vesele létají v jednom kuse letadla. Od nás je to vzdušnou čarou pár kilometrů na ruzyňské letiště a tak když je jasno, vidím jak každou minutu startují i přistávají.

Nikdo mě nepřesvědčí, že na tom šíleném suchu nenesou přelety letadel svůj velký podíl. Letos se v našem městečku neurodily ani ořechy, jablíčka padají, a když je seberu a rozkrojím, jsou absolutně bez šťávy a to se snažím, pokud prší jabloním vláhu dodávat.

11. září - 2 mm
12. září - 2 mm
16. září - 15 mm
24. září - 1 mm

celkem spadlo v září 2021 pouze 20 mm

září 2018 - celkem 12 mm
září 2019 - celkem 44 mm
září 2020 - celkem 73 mm

svíčkovec

 Stále čekám na objednané rostliny  a po pravdě už jsem z toho mírně nervózní. Dneska snad napíšou, jestli už vůbec ty keře poslali, nebo kdy je budou posílat. Mám chuť tam zavolat a celou objednávku zrušit.

Začíná mi kvést nedávno koupený svíčkovec - Gaura lindheimeri 'Belleza.  Objednala jsem si ho kvůli poměrně dlouhé době kvetení, a až pak jsem se dozvěděla, že tato krásná trvalka, která je lákadlem pro hmyz, se v našich podmínkách obtížně pěstuje  tudíž je považována spíš za letničku, protože často vymrzá. 

A ještě jeden pozdní květ bílé hortenzie, než jí sestříhnu a rozdělím velký trs na dva menší, pro které mám na zahradě lepší místečko.

MLČÍCÍ PACIENTKA

 Tenhle psychologický román od autora Alexe Michaelidese byl pro mne  od samého začátku čtivý, a kdybych neměla spoustu práce, pravděpodobně bych knížku vůbec neodložila.
Konec byl asi nejen  pro mne překvapivý, tipovala jsem každou chvíli někoho jiného, ale nebyla jsem úspěšná. :-))

z přebalu -
Ticho ještě nikdy nebylo hlasitější. Psychologický thriller, který přečtete jedním dechem.
Nejlepší thriller roku – vítěz Goodreads Choice Awards 2019 Celosvětově prodáno přes milion výtisků Slavná malířka Alicia Berensonová měla idylické manželství. A pak jednoho dne svého muže zastřelila. Do záhadného případu nemá kdo vnést světlo, protože Alicia od vraždy už šest let nepromluvila ani slovo. Její mlčení chce prolomit psychoterapeut Theo Faber, pro kterého se na první pohled nelogická vražda stane posedlostí. Řešení se možná skrývá v jednom z Aliciiných obrazů. Je však Theo připraven zjistit pravdu?

Prace na zahrádce mi jde pomalu od ruky, už to trvá moc dlouho a momentálně se mi zdá, že jsem vyčerpala všechnu energii. Kdyby aspoň zapršelo, ale to ne a tak musím ještě navečer všechno pozalévat, protože v těchto dnech to u nás hodně fouká.

Ještě kvete růže, jen tahle jediná, ostatní už to asi vzdaly. 

No a jinak čekám na objednané keříky, prodejce se ozval až ve středu, tedy ne přímo prodejce, ona to byla automatická zpráva, že přijali peníze a k tomu dodatek, že pokud mi zpráva přijde ve středu, tak balit a odesílat budou až v pondělí. Jestli to dobře dopadne, tak v úterý keříky dorazí, snad nebude pozdě na sázení. Docela mě štve, že firma od které jsem objednávala se pyšní tím, že mají krátkou dodací lhůtu.

SVÍČKA ZA MRTVÉHO

 Tak jsem přelouskala další detektivku Ann Grangerové,  ale teď si už opravdu dám od této autorky pohov.  Tentokrát už jsem byla jako na trní, když autorka mnohokrát zmiňovala jídla  z jehněčího masa, nákup jehněčích kotlet, já vím, že jsem v tomhle nenormální, ale na druhou stranu při každé zmínce si připomenu, jaká jsou jehňátka krásná a roztomilá, a jak drasticky je naši tzv. farmáři usmrcují, někteří dokonce až brutálně.

A co se týče děje, nevím, neumím to tady posoudit, ale přijde mi, že jiné knížky nečtu tak dlouho, neuspávají mě, jako detektivky od Ann Grangerové. I když manžel půjčil další její dvě, novější detektivky, tentokrát  už s jinými vyšetřovateli, tak já si raději přečtu něco jiného, dost bylo jehňátek a řezníků..

z přebalu -
V neobvykle chladný letní den dojde na starém bamfordském hřbitově k hrůznému nálezu. V hrobě rodiny Greshamových, kam má být uložen další její člen, se najdou lidské ostatky, u nichž je zřejmé, že tam nebyly uloženy při oficiálním pohřbu. Při vyšetřování vyjde najevo, že jde o pohřešovanou dívku Kimberlay Oatesovou, která se záhadně ztratila před dvanácti lety. Kvůli případu musí inspektor Markby zrušit naplánovanou dovolenou s Meredith Mitchellovou, a ta má tak mnohem víc času na sousedské klábosení... a na slavnostní večeři s místním poslancem, při níž vyjde najevo, že byl s mrtvou dívkou ve spojení.

řebříček obecný

 V posledních době jsem pořád v jednom kole a když se  přijdu ze zahrady najíst, nebo si na chvíli odpočinout, hned mě to zase táhne ven. 

Chtěla bych využít maximálně čas, který zbývá, než udeří zima. Ty změny jsou tak náhlé, a předpovědi ze mění ze dne na den, že se už nedá věřit ničemu. Včera dokonce mluvili o tom, že nastávající zima bude hodně krutá. 

Takhle krásně pořád kvetou krásenky, musím si nasbírat nějaká semínka pro příští rok, protože bych je chtěla pohodit i kolem nového plotu, aby se rozbila ta jednotvárná betonová šeď.

Dopoledne jsme byli i na krátké procházce, už hezkých pár dnů jsme nikam nevyrazili. Moc se mi líbil řebříček obecný, jak bezvadně zvládá zatím to sucho

Navečer spadlo pár drobounkých kapiček, myslela jsem, že září bude vlhčí, ale zatím to u nás vypadá na nejsušší září v posledních lezech, co se o vláhu zajímám.

konečně máme hotový plot

 Tak máme hotový plot.  V úterý dovezli materiál, a včera zavolali, že přijedou pracovat. Naivně jsme si mysleli, že pracovníci maximálně zruší tu drátěnku, ale pracovali až do tmy a plot je hotový. 

Fotku, jak to vypadá uvnitř  sem zatím dávat nechci, ani pro srovnání, snad se pochlubím, až okolí plotu upravíme. Dneska jsem vybírala v okolí plotu celé dopoledne kameny a opuku, protože stavba nebyla jednoduchá, z každé jámy na betonový sloupek se vykopalo plné kolečko šutrů. 

Počítám, že s tím nebudeme hotovi ani za týden. Vybírání kmenů a zarovnávání půdy bude asi na dlouho.

Japonská sasanka už sice odkvetla, zapomněla jsem jí do nějakého článku zapasovat, tak teď mi poslouží. 

Plot zvenku jsem vyfotila v neděli, ten kousek do L, který je vidět na začátku ukazuje, o kolik se nám rozšířila při nové digitální výměře parcela. Před více než dvaceti lety to údajně vyměřili špatně.

módní trendy a kakao

 Tak jsem se byla po dlouhé době podívat, co nového mají v Lidlu a byla to síla, nad moje očekávání.

Skoro se mi chce řvát, že pokud to nevědí, tak tady je ještě pořád Česká republika..., i když po pravdě nevím, jak ještě dlouho, pokud vyhrají volby piráti a spolu, tak to vezme rychlý spád. 

Zřejmě nestačí, že "módní trendy", které se v Lidlu i v Penny prodávají jsou jen pro mladé, a dá se říct téměř vyzáblé lidi. K tomu to téměř každodenní zdražování nejen potravin, aleLidl nám navíc musí ještě předvést, jak na nás zvysoka kálí a na co se zřejmě máme připravit.

Sháním kakao, takové, jaké se běžně prodávalo dřív, před sametovou revolucí, ne to odtučněné. Je to ale velký problém, i když se v Německu a všude jinde po světě prodává klasické kakao, my na něj zřejmě nemáme nárok, tak moc dbají na naše zdraví, a nebo nás trestají, ale ať projíždím internetové obchody, nikde jsem se s neodtučněným kakaem nesetkala. 👎

suché září

 I když v létě občas zapršelo, nikdy to nebylo tolik, aby se obnovila spodní voda. Meteorologové pořád varují před přívalovým deštěm, kdy muže napršet až 50 mm, nebo až 30, až 20 a nebo já nevím až kolik milimetrů na čtvereční metr. Nám se ten déšť nějak stále vyhýbá. 

Při posledním varování před bouřkami a přívalovým deštěm u nás nepršelo vůbec, a nepršelo ani při té předminulé a před, předminulé výstraze a proto to vypadá u nás už opravdu depresivně. 

Na šípkových keřích se pár šípků urodilo, ale keře jsou už od začátku léta bez listí. Stejné je to i s bezinkami.

Na pravé straně cesty rostly tři břízky, dvě už uschly, ta třetí k tomu nemá daleko. Olistěné jsou jen konce větví, prostředek už je suchý. Zvláštní je, že vlevo rostou olše, a ty zatím vypadají celkem dobře.

Zatím pršelo v září dvakrát, po 2 mm, a protože je na tuhle dobu hodně teplé počasí a občas i nějaký ten slabší vítr zafouká, vláha se hned vypařila.

vínečko

 Vínečko dozrává, dneska jsem ochutnala prvních pár kuliček.

Po neděli nám snad přijdou udělat nový plot, museli jsme si pospíšit, a rychle práci  objednat ještě za starší cenu materiálu a když jsme vybrali nejlevnější firmu, ještě jsme  to museli popohnat, tak snad to bude v pořádku. Není příjemné, když nám kolemjdoucí vidí až do obýváku.  

blbost některých lidí nezná mezí

 I když mě Vojtěch Filip zklamal, přece jen ho úplně nezatracuji.  Nechce se mi věřit, že ten velký úplatek přijal, ale nikde jsem nečetla, že by se nějak bránil tomuto nařčení. Měl by se očistit, protože takto může komunisty poškodit. 

Dnes jsem na Novinkách četla, že by chtěl i po volbách podporovat hnutí ANO, pořád by to bylo lepší, než kdyby nám tady vládly ty slepence. 

Co mě ale dostalo, jsou komentáře pod článkem, v němž Vojtěch Filip mimo jiné říká, že by komunisté chtěli, aby byl důchod 12 000 pro všechny. Já tomu rozumím tak, že těmi dvanácti tisíci myslí ty nejnižší důchody. Kdosi tam však napsal, že komunisté chtějí, aby byly sjednoceny všechny důchody jen na těch 12 000 korun, což je podle mne naprostý nesmysl! 

No a pak se zvedla vlna nenávistných komentářů proti KSČM, proti všem komunistům, proti starým lidem a pod. Z toho jde fakt strach. Objevily se komentáře, že nebýt komunistů, byli bychom dnes mezi nejbohatšími státy, nebo že komunisté nikdy nepřinesli nic dobrého, jen bídu a zmar. 

Přitom pravý opak je pravdou, novodobé polistopadové vlády se pod to, jak to s naší zemí teď vypadá podepsaly a dodnes těží z toho, co se u nás v minulém režimu po válce vybudovalo. Píšu novodobé polistopadové vlády, protože KSČM zatím nikdy ve vládě nebyla, pouze podporovala ANO a tudíž se na rozkradení a vytunelování naší země  po listopadu 1989 nepodílela.

Krásenka pro odlehčení a pro lepší náladu. 

OSTROV SMRTI

 Před chvilkou jsem dočetla detektivku Ostrov smrti, jejímž autorem je psychiatr  Jan Cimický a musím říct, že mě opravdu hodně zklamala.
Začátek se zdál slibný, ale dál to bylo jak to nazvat, podle mne jako šité horkou jehlou.  Některé údaje byly i několikrát opakované, nebo spíš omílané, snad aby ten slabší děj byl alespoň delší? Za mě tak tři hvězdičky, předchozí knížky pana doktora se mi zdály přece jen o fous lepší. Jinak v názorech na dnešní dobu s panem doktorem Cimickým naprosto souhlasím...

z přebalu -
Moderní doba, mění se prostředí, zkracují se vzdálenosti. Objevujeme i ty nejzapadlejší kouty naší planety. A zároveň jsme často svědky, jak v lidských vztazích narůstá krutost a bezcitnost, agresivita a bezmocnost. Média předkládají stále hrubší obrazy trestných činů, které mají jediný cíl, zaujmout a omráčit. Vzbudit zájem. Podvědomě se tak ukládá i u dětí představa, že jediná správná komunikace je rána do zubů. Současně jsme svědky, jak bohatství a moc bezohledně určují směr vývoje dějin.

Na jedné straně putování za krásou a souladem do panenské přírody, na druhé straně koncentrace touhy ovládat druhé tím nejsofistikovanějším způsobem a k tomu využít i nejnovější objevy a vynálezy. A co když se to vše dostane do rukou psychopata? Vrací se snad doba bez smilování, tvrdá a bez citu, krutá a rafinovaná, zrůdně vynalézavá? Kam ještě může člověk zajít ve své záludné fantazii? Ubráníme svůj svět?

Příběh o ostrovu Bangba je obrazem dnešní společnosti a varováním, kam může vést bezbřehá a nekontrolovatelná moc nad lidskými osudy, vložená do rukou psychopata.

tisíce larev v kompostérech

 Současný ráz v počasí mi vyhovuje, pracuju na zahradě a nemusím být nabalená v teplácích. Dala jsem se do přehazování kompostu, jako každý rok touhle dobou.

 Po otevření kompostéru mě udivilo, jak za pár dnů kompostu ubylo. Nevěřícně jsem na to zírala, pro jistotu jsem otevřela i druhý kompostér, ve kterém nebyl kompost ještě jak se říká zralý..,  a tam to bylo naprosto stejné, tedy co se týče úbytku, jen s tím rozdílem, že všechno zelené a i slupky z brambor a banánů, zkrátka všechno z povrchu zmizelo.  

Hrábla jsem do poklidně vypadajícího kompostu v prvním kompostéru a málem to se mnou šlehlo. Tolik zmítajících se larev všech velikostí jsem neviděla snad za celý život. 

Hrábla jsem i do druhého kompostéru a i v něm se ukázala ohromná, vlnící se masa. Byly to ne stovky, ale tisíce larev a kompostu, jako takového hrozně málo, jen samý trus v podobě tmavých válečků. Tak jsem se ze všeho dala ne do přehazování, ale do vybírání larev. 

Mám hotový první kompostér, a brzy mě čeká ten druhý. Jen při myšlence na tu hnusnou práci se mi zvedá pomalu žaludek, ale udělat to musím. Kdybych larvy nezlikvidovala, asi bych příští rok koukala na holé větve stromů a ohlodané květní stvoly.  A kolik by bylo za rok touhle dobou nových larev, na to radši nechci ani pomyslet. 

Mívali jsme v kompostéru vždycky pár larev zlatohlávků, ale k zlatohlávkům cítím náklonost, nikterak mi nikdy na zahradě nevadili. Jenže tohle bylo něco jiného.

Pořád se divím, proč mám na zahradě všechno okousané, jak je vidět i z fotky slunečnice. Na lípě, kterou pěstuju 20 let v květináči nezůstal ani list, dávají se už i do žraní jehličí. Včera ráno byly ty třapatky celé a dnes je vidět, co s nimi ty potvory přes noc dokázaly. 👎

 

hrnkové růže

 Po roce jsem se rozhodla vysypat popel naší Fanynky a protože se za života měli s jezevčíkem Aronem moc rádi, upravila jsem starý Aronův hrobeček a přysypala do důlku i ten popel, aby byli spolu. 

Zrovna byly v supermarketu v nabídce za pár korun hrnkové - pokojové i venkovní růže a tak jsme dvě koupili a zasadili na hrobeček.

Moc se mi líbí květ, připomíná mi staré, krásné odrůdy. Před příchodem mrazů je snad ochráním, přihrnu zeminou a obložím je chvojím.

NEKLIDNÉ ZLO

 Vím, že jsem už další díly nechtěla číst, přesto mi to nedalo. Doma mám půjčený ještě jeden a to Svíčka za mrtvého. Ten si ale nechám na jindy, abych se Ann Grangerovou nepředávkovala. Připadá mi, jako bych četla novodobější a méně povedené díly se slečnu Marplovou, ale knihy od Agathy Christie mě rozhodně braly víc.

z přebalu-
Nový případ Alana Markbyho a Meredith Mitchellové Když jsou ve stoveyském lese v srdci Cotswoldsu nalezeny lidské kosti, detektivu superintendantovi Markbymu přeběhne mráz po zádech. Před dvaadvaceti lety totiž krátce po svém nástupu k policii pátral po brutálním sériovém násilníkovi, který přepadal zdejší ženy. Po pátém znásilnění s tím útočník přestal a poté už o něm nikdo neslyšel. Teď se ovšem může objevit nová stopa. Vzápětí je v kostele zavražděna jedna z místních obyvatelek… Mohou spolu oba případy souviset?

švestkový koláč

 Sice už se dneska nedají koupit ty správné pravé švestky, ale i tak byl dobrý. Nepeču moc často, protože pořád nejsem se svou váhou spokojená. Lepší už to asi nikdy nebude, podstatné je, abych nepřibírala.

Těsto jsem udělala stejné, jako ba fofr koláč - zde nechtělo se mi dělat těsto kynuté a ani jsem neměla droždí. Mák jsme koupili mletý v Lidlu, protože nemáme mlýnek a oni ho tam mají mletý moc na hrubo, ale povařila jsem ho v mléce dost dlouho a tak to šlo.

poupátko a krásný sen

 Současný ráz počasí se mi líbí, dům se pomaličku prohřívá. V posledních dnech ty chladné noci a studená rána způsobily, že doma bylo jen 18°C. Někteří sousedé už topí, nebo možná spalují odpadky, já nevím, ale na to topení by měl být ještě čas. 

Teploučko se líbí nejspíš i růžím, tohle krásné poupátko se dopoledne začalo otvírat a odpoledne už bylo rozvinuté do pěkné růže. 

No a já se po obědě pustila do pečení švestkového koláče, a když byl upečený, rozplácla jsem se venku na dece a půl hodiny jsem chytala bronz. 

Kdyby trochu třeba v noci zapršelo, byla bych šťastná jako blecha, ale to je jen moje zbožné přání. 

Radost mi udělal krásný sen, těsně před probuzením se mi zdálo o naší dávno zemřelé fenečce Ťapince. Byl to tak živý sen a já si v něm uvědomila, že už tady přece není a tak jsem se ptala v tom snu manžela, jestli Ťapinku taky vidí a on odpověděl, že ano, že jí vidí. V závěru snu jsem si Ťapinku ještě i pochovala na klíně. 

budu se za vás rvát, ani jednoho migranta

 Babiš rozjel peklo? Výživný článek na parlamentkách.

Opět hlásá ani jednoho migranta! Budu se za vás rvát! Průměrný důchod do roku 2025 bude 20 000 korun! To znamená, že se z toho průměru nikdy nevymotáme, zase přidá nejvíc na vysoké důchody, a těm lidem s nízkou penzí přidá pár korun. Ať jde s tím průměrem už do háje!!! 

Kdyby se za nás chtěl rvát, mohl to udělat už dávno, co Vrbětice, pane premiére a co pan Koudelka? Co referenda  např. o vystoupení z EU, a z NATO? Co referendum o přijetí, či nepřijetí eura?  Co dostavba jaderné elektrárny? Co vaše sliby, že se musí udělat konečně něco s dvojí kvalitou potravin, protože Česko musí mít zdravé potraviny. Všechno jsou to jen plané sliby! A přidat na důchodech se musí tak, jako tak, když se neustále, takřka den ze dne zdražuje, taková je inflace. Zdá se, že neposloucháte lidi, jen kopírujete pana Okamuru, a po volbách bude stejně všechno jinak. Sliby chyby..

Jsem zvědavá, kolik důchodců mu na to skočí, já tedy ne!

srážky srpen 2021

 Letošní srpen byl srážkově horší, než srpen 2020 a naopak mnohem lepší, než srpen 2019, kdy spadlo jen 13 mm.

1. srpna - 10 mm
2. srpna - 3 mm
4. srpna - 2 mm
5. srpna - 14 mm
7. srpna - 11 mm
8. srpna - 4 mm
16. srpna - 1 mm
17. srpna -1 mm
20. srpna - 4 mm
22. srpna - 4 mm
24. srpna - 5 mm
26. srpna - 4 mm
27. srpna - 4 mm
30. srpna - 4 mm
srážky srpen 2021 celkem 71 mm

srpen 2020 celkem 85 mm