Kašel mě trápí nepřetržitě, kapky Stoptussin, které mi doktorka předepsala sice zabírají, ale jakmile bych je chtěla vysadit, dráždivý, záchvatovitý kašel se vrátí. Na procházku už ale chodím, nejde jen odpočívat, to bych asi ve svém věku přišla o veškeré svalstvo.
To je děs, vidět, jak jsou všichni vysmátí, spokojení s tím, co provádějí a kam nás dovedli.
Konečně u nás trošinku poprchává, od noci spadlo cca 1,5 mm, nechci to zakřiknouzt, už jsme vláhu moc potřebovali.
Líbily se mi ty krásné, jakoby nacupované mráčky. Dnes už je jasan holý a ořešák z první fotky je úplně zlatý.
No a jinak začíná můj kašel zase nabírat na síle, zdá se, že jsem ho zdaleka nepřekonala.
Kdyby to nebylo k pláči, možná bych se i zasmála...
Pomaličku se vracíme do života, aby to šlo rychleji, koupili jsme si na posílení imunity vitamín E a kombinaci vitamínů A + D. Odborníci tyto vitamíny doporučují po prodělaném covidu.
Tady je jedna fotka z krátké procházky, žluté kvítí je vratič obecný, je nejen krásný, ale je to i léčivka. No my jí k léčení používat nebudeme, ale krásně se vyjímá v suché vazbě.
Boty jsem si nekoupila, měli je jen pánské velikosti, nejmenší č.41, ale snad se dočkám, že nějaké podobné budou brzy i v dámských velikostech. Prestiže jsem si objednala, ale zatím je v obchodě nedostali.
Dočetla jsem knihu Matčina volba od autorky Samanthy Kingové. Anotace je napsaná tak, že čtenář od knížky očekává úplně něco jiného. Děj se motá kolem jedné věci a to, že matka si vyčítá smrt dcery, protože jí dal vrah na vybranou. Vždycky jsem si řekla, že už se musíme dozvědět jak to bylo, ale po pár stránkách ví čtenář zase kulový. Příběh dobrý, i zvraty byly zajímavé, ale celé se to tak nějak táhlo, donekonečna se popisovala drobounká, roztomilá dvojčátka s kudrnatými vlásky a pihovatým nosíkem, trápení matky, atd.., atd.... Místy už jsem té knížky měla plné zuby, ale byla jsem zvědavá, jak to autorka ukončí. Myslím, že kdybych knihu odložila nepřečtenou, tak by se toho zase tak moc nestalo. Naštěstí to bylo jen 320 stránek a písmo bylo poměrně velké, tak se to dalo, to jediné můžu pochválit. :-)
z přebalu -
Tehdy: Madeleine žila pro svá dvojčata, Aidana a Annabel. Vždycky byla přesvědčená, že by pro ně byla ochotná i zemřít. Jenže v den jejich desátých narozenin prošla její láska zatěžkávací zkouškou. Na dveře u nich totiž zaklepal vrah a přinutil ji učinit děsivé rozhodnutí: které z dětí přežije, a které zemře – syn, nebo dcera?
Dnes: Madeleine se zotavuje v nemocnici a zoufale se snaží přijít na to, proč se jí musel v jediném okamžiku zbortit celý svět. Postupně se jí začínají navracet bolestné záblesky vzpomínek na všechno, co k tragickému dni vedlo. A v tu chvíli pochopí, že život její rodiny stále visí na velice tenkém vlásku…
Začínáme chodit na kratičké procházky, na delší si netroufneme, protože stále nejsme v pořádku. Přetrvává kašel a hrozná únava. Naštěstí jsme doma měli nějaké potraviny, a tak nebylo potřeba chodit do obchodu, ale zítra už bychom měli něco doplnit a taky potřebuju koupit nové boty.
Dlouho jsem chodila s prasklými podrážkami, ale teď se mi u pravé boty podrážka navíc úplně drobí.
No a jinak jsem sledovala včerejší odborářskou demonstraci a zdála se mi taková neslaná, nemastná, i účast byla mnohem slabší. Jen v poklidu zopakovali něco z těch předešlých velkých demonstrací. Středula říkal, že ta demonstrace bude ukazatel k jeho prezidentské kandidatuře, tak mi z toho vyplynulo, že kdyby nekandidoval, tak by se asi na celou demonstraci vykašlal. Vždyť doteď nedělal vůbec nic.
My Středulu volit nebudeme, už i proto, že ho doporučoval prezident Zeman a ten se v poslední době tak změnil, že nad tím v údivu jen kroutím hlavou a říkám si, jestli to bylo předešlé roky jen divadlo, co předváděl, a nebo jestli už rezignoval a bude jen plnit to, co od něj bude vláda požadovat. Hodně lidí zklamal.
