prezidentské volby

 Z tolika kandidátů na prezidenta se mi nejvíc jeví jako úplně nejlepší pan Josef Skála. Nekandiduje za KSČM, ale za vlastence. Sleduju jeho streamy, už nejen ty středeční, protože často má v poslední době i výborné hosty.

Z našeho pohledu je to jasná volba. Dneska jsme odeslali podepsaný petiční arch, a doufáme, že těch 50 000 hlasů sežene.

POMALU HOŘÍCÍ OHEŇ

 Nějak mi teď to čtení nejde, jako dřív. Díky tomu zmatku, co se kolem nás děje se špatně soustředím. Od Pauly Hawkins jsem četla Dívku ve vlaku, a Do vody. Tenhle příběh nebyl tak silný, neskutečně se táhl, ale nakonec jsem knihu zdárně přelouskala. 

z přebalu -
Nový román autorky Dívky ve vlaku – knihy, která se stala fenoménem. Když je na říčním člunu v Londýně nalezen brutálně zavražděný mladík, v centru pozornosti se ocitají tři ženy, které ho znaly. Laura, temperamentní podivínka, o níž si leckdo myslí, že je nebezpečná, s Danielem strávila poslední noc před jeho smrtí. Jeho sousedka Miriam ví, že ačkoli Laura odcházela z místa činu s krví na oblečení, nemusí to ještě znamenat, že je vražednice – hořká zkušenost Miriam naučila, co to znamená, ocitnout se v nesprávný čas na nesprávném místě. A do třetice je tu Carla, teta zavražděného, která dosud truchlí nad nedávnou smrtí jiného člena rodiny. Nikomu nevěří – vždyť i dobří lidé mohou být schopni strašlivých činů. Tři ženy, které nemají společného nic kromě zášti, kterou k zavražděnému cítily… Jak dlouho mohou doutnat křivdy a stará tajemství, než se rozhoří v divoký plamen?

srážky srpen 2022

 Nebýt těch těch dvou přívaláků, tak jsme letos měli nejslabší srpnové srážky. Jelikož bydlíme na kopci, téměř všechna dešťovka ze srpnových přívalů stekla k sousedům, kteří bydlí pod námi.

1. srpna - 1 mm
15.  srpna - 31 mm
20. srpna - 25 mm
21. srpna - 10 mm
22. srpna - 4 mm
23. srpna - 0,5 mm
24. srpna - 2,5 mm
celkem za srpen 2020 spadlo 74 mm

srpen 2021 spadlo celkem 71 mm
srpen 2022 spadlo celkem 85 mm

nestíhám

 Nic nestíhám, v pátek jsme vykopali dva uschlé keře, já pak ještě drtila do kompostu větve. O víkendu jsme tady měli návštěvu, dnes se cítím příšerně unavená, ale tu únavu teď pociťuji často. 

Manžel jede zítra na operaci šedého zákalu a má strach, jak to dopadne. Tohle už bude druhé oko, operace toho prvního oka se nepovedla, takže logicky má teď obavy, jak dopadne s tím druhým okem a já se mu ani nedivím.

Z procházky jsem si donesla fotku téhle krásné růže. No a jinak u nás opět ani nezapršelo, přitom nejsme daleko od Prahy, vůbec to nechápu. Zeť říkal, že u nich je taky sucho, ale proti nám jsou na tom ještě dobře, protože jim propršely za sebou čtyři dny a tři noci. Pořád tady v sobotu koukal do mobilu, kontroloval radar a jen kroutil hlavou, že dešťové mraky nad námi jsou a neukápne z nich ani kapička.

konečně máme co jsme chtěli

 Často teď narážím na komentáře, že nyní máme co jsme chtěli, nebo co jsme si zvolili, to máme a nic jiného si nezasloužíme. Já pro tuhle vládu nehlasovala.

Často se setkávám i s komentáři v tom smyslu, že nynější vláda je bolševická, komunistická, že tady konečně zase máme socialismus. To může napsat někdo, kdo tehdejší dobu nezažil a nebo člověk, který za takové komentáře dostává zaplaceno. 

Já tu předrevoluční dobu zažila, vyrůstala jsem v ní, jsem ročník 1951, a nevím co bych za to dala, kdyby se ty časy vrátily...

Žasnu nad tím, kolik peněz dnes stojí školní pomůcky, např. obyčejné sešity. My jsme měli na prvním stupni nejen sešity, ale úplně všechno zadarmo, - učebnice, atlas, pero, tužky, gumu, kružítko, pravítko, zkrátka všechno, co školák potřeboval. Maminka mi koupila akorát penál, bačkory, sáček na bačkory,  a samozřejmě aktovku. Když jsem popsala sešit,  dostala jsem nový. Na druhém stupni jsme taky měli zdarma pomůcky i sešity, akorát s tím rozdílem, že když se sešit popsal, tak ten další už jsme si museli kupovat, ale tenký sešit stál tehdy 0,20 hal, silný sešit stál 1 Kčs.

nejvoňavější růže

 V pátek, ještě před tím deštěm jsem si přinesla pár fotek z procházky. I dnes jsme byli, ale nebrala jsem si ani fo´ták, je chladno, větrno a pod mrakem, navíc mám z těch prudkých změn bolesti snad všech kloubů a z toho jsem pěkně otrávená.

Tyhle růže už tady mám, ale mně se tak líbí a jejich vůni přímo miluju, že jsem neodolala a zase si je vyfotila.

Mám v plánu si o jednu růži říct, až na zahradě někoho uvidím, chtěla bych si jí zkusit namnožit.

A ještě jsem cvakla lipovou alej, už to skoro vypadá, jako na podzim. Listí začíná žloutnout, některé už padá a trávník suchem zanikl...

domeček na počasí

 Nedávno jsem viděla u známé domeček na počasí, náš český a moc se mi líbil. Kdysi jsem měla plastový domeček německé výroby a byl naprosto k ničemu. Známá říkala, že ten její funguje a protože by si měl udělat člověk v těchto dnech aspoň malou radost, tak jsem si ten stejný domeček objednala.

Docela jsem byla zvědavá, jestli ten můj domeček bude také tak spolehlivý, funkční. Po celou dobu byla vylezlá panenka, to souhlasilo, ale u nás doma se netrpělivě čekalo na změnu. Pár hodin před silným přívalovým deštěm začala panenka zalézat do domečku, asi hodinu pak byli oba, panenka i panáček na stejné úrovni a najednou nastala změna, panáček vylézal, ale pořád bylo slunečno a dusno. 

Déšť předpověděl náš domeček několik hodin dopředu a včera to bylo stejné. Odpoledne se panenka schovala,  navečer jí vystřídal partner a v noci mírně pršelo dnes prší od samého rána. Nepamatuji si, kdy jsme měli naposledy tak vydatný, dlouhotrvající déšť. Jsem šťastná jako blecha, že se příroda aspoň trochu vzpamatuje a konečně zmizí ty deprimující výstrahy před lesními požáry.