Tak už nám na zahrádce něco kvete. Teploty lítají nahoru a dolu, některým kytičkám to asi nevadí. Dnes jsem si všimla, jak napučené jsou dřevnaté pivoňky, začíná rašit i zimolez a kvést začínají sněženky a krásně žluté talovíny zimní, jen jsem je ještě nefotila, čekám, až se kvítky rozvinou do krásy.
I dneska to u nás foukalo, sice trochu míň, než v předešlých dnech, ale na můj vkus byly nárazy nepříjemné. Možná i kvůli tomu vichru mám zdá se slabší zánět dutin, čili ucpaný nos.což mi vadí hlavně v noci a taky trochu pokašlávám.
Dočetla jsem před chvílí a jsem docela ráda, že už je to za mnou. Pořád mě to popohánělo, chvílemi jsem naopak chtěla nechat knížku nedočtenou. Zvědavost byla ale silnější, než já.
z přebalu - Mrtvola s falešnou identitou. Stopy vedoucí k největšímu a nejkrvavějšímu podvodu porevoluční historie. Kdo stojí za smrtí muže, před kterým se kdysi třásl strachy celý kraj?
Ve staré chatrči na okraji města Ústí, je nalezeno mrtvé tělo zanedbaného muže. Na první pohled to vypadá, že se jen další bezdomovec upil k smrti, ovšem situace se brzy začne komplikovat. Novinář Marek Vráz, řečený Terence, je vtažen do pátrání po člověku, jehož skon je záhadný skoro tak, jako byl záhadný celý jeho život. Proč přijel do města A.? Kvůli komu se skrýval pod cizí identitou? Co vedlo patologa k tomu, aby při pitvě jeho těla udělal u jedné z položek výrazný otazník? Na to všechno se Terence snaží najít odpověď, i když tuší, že odkrýt pravdu někdy znamená zaplatit až příliš vysokou cenu.
Už několikátý den nás sužuje silný vítr, teda nejen nás, ale prostě každý den hodně fouká a já jsem z toho už totálně vyklepaná.
Třetí snímek je z dnešní procházky a je škoda, že nejde přidat doprovodný zvuk, to příšerné hučení v korunách stromů, znělo to příšerně, mně se vybavilo bombardování, které jsem slýchala při sledování válečných filmů...
Sedm zákonů Jak se civilizace rodí, rostou a upadají od autora Miroslava Bárty mi doslova vzala dech. Asi nejvíc mě však upoutala kapitola Jsme první, co to nedokáží. Píše se v ní o recyklaci nejen plastů. Vybrala jsem jen krátké úryvky...
V recyklaci, ať chceme nebo ne, jsme první civilizací, která nedokáže navrátit do přírody a nebo zrecyklovat většinu toho, co vyrobí. Hodně z těch předmětů nebo staveb, které každý den používáme a které nás obklopují mají také tak velký poločas rozpadu v přírodě, že se nám mohou zdát věčné. Ať již jde o sklo, plasty, betonové, či cihlové stavby, kovové konstrukce a výrobky nebo v neposlední řadě hliníkové obaly, či v detailu kapsle na kávu z téhož materiálu. Nemluvě o textilu, papíru, či gumových výrobcích. Jeden ze zákonů současného iracionálního trhu velí vyrábět a prodávat vesměs pouze stěží opravitelné výrobky, kdy je mnohem jednodušší kupovat stále nové a nové. Mí rodiče (píše autor) používali donedávna mixér značky ETA z osmdesátých let minulého století.
A z čeho mě samotnou jímá naprostá hrůza je třeba toto o plastech -
Hrubé odhady hovoří o tom, že každoročně skončí v mořích a oceánech 8 milionů tun plastů, přičemž nadpoloviční většina z nich má hustotu menší, než voda, tedy se drží na hladině a neusazuje na dně. Na povrchu oceánů se tak vytvářejí obrovské plochy nakumulovaných plastů. Západně od Kalifornie, v Pacifickém oceánu existuje plocha pokrývající území o velikosti tří Francií (1,6 milionů km čtverečních)- jde o takzvaný Great Pacific Garbage Path (velkou plastovou skvrnu).
Tak bych mohla pokračovat, ale píšu pomalu a času není nazbyt, jen nechápu, proč se mluví třeba o tom, že skončí vyrábění vatových jak my říkáme uchošťourů na plastových tyčkách a proč se například prodávají léky a potravinové doplňky úplně zbytečně v několikanásobně větších plastových obalech. Koupila jsem si Biotin v plastové lahvičce, která by klidně pojala 200 i více tabletek a je jich po dně pouze 30!! Stejné je to např. u tělového mléka, kde po otevření zjistím, že je těžký, hutný plastový obal naplněný jen z poloviny. Když si představím, jaké množství plastů se vyrobilo jen kvůli kovidu! Miliardy roušek, respirátorů, plastových oděvů a rukavic, běhá mi z toho mráz po zádech!
Říká se na Hromnice o hodinu více. U nás se ta hodina navíc zatím ani neprojevuje, protože mámě většinou zataženo. Sluníčko se ukáže jen chvílemi a pak se rychle schová za mraky.
Včera jsme byli vracet do Lidlu tepláky a noční košili, protože zboží bylo vysloveně partiové, kdežto cena odpovídala spíš zboží luxusnímu. Úsměvné bylo, když paní pokladní ohrnula nos s tím, že tepláky jsou přece na doma a noční košile do postele. Co na tom, že jedna nohavice u tepláků byla téměř o 10 cm kratší a šev košile se podivně kroutil, podle pokladní jsou to jen prkotiny.
Když už jsme v obchodě byli, koupili jsme nějaké ovoce a mě zaujala maličká toulitka, protože byla na slevě. Přišlo mi jí líto, jak tam tak sama čekala, jestli si jí někdo odnese domů.
4. ledna - 5 mm
5. ledna - 2 mm
6. ledna - 2 mm sníh
9. ledna - 2 mm sníh
10. ledna - 2 mm déšť se sněhem
18. ledna - 4 mm déšť
20. ledna - 2 mm sníh
22. ledna - 2 mm
29. ledna - 2 mm /srážky za dva dny/
31. ledna - 4 mm /srážky za dva dny/
Celkem za leden 2022 spadlo 27 mm
pro zajímavost
leden 2019 - celkem 44,5 mm
leden 2020 - celkem 13 mm
leden 2021 - celkem 73 mm
