Tedy s touhle detektivkou jsem měla fakt problém, pořád jsem čekala, že se do příběhu začtu, a čekala jsem až dokonce, protože začtení se nekonalo. Dočetla jsem, to ano, ale dá se napsat, že s obrovským sebezapřením.
Stránek ve čtečce bylo 228, ale to jen díky tomu, že autor všechno tak detailně rozváděl do nejmenších a podle mne až naprosto zbytečných podrobností, určitě nejsem sama, kdo měl podobné pocity...
Na zimu zavřeno napsal Jørn Lier Horst. Tak mě to znechutilo, že další knihy tohoto autora už číst nebudu, možná je to škoda, možná se o něco ochudím, ale je mi to jedno...
z přebalu -
Idyla na chatě v létě, eldorádo pašeráků v zimě – tak to vypadá na řadě míst podél norského pobřeží. Malé chaty se choulí mezi ohlazenými skalisky a ve vzduchu ještě slabě voní grilované maso. Ale zima se neúprosně blíží. Krajina se noří do podzimní mlhy a v oknech prázdných chat se zrcadlí šedomodré moře. Jorn Lier Horst popisuje opuštěné chatové oblasti tak zručně, že čtenářům běhá mráz po zádech. Po přečtení této knihy už podzimní víkend na chatě nikdy nebude jako dřív.
Pobřežní krajinu halí hustá podzimní mlha. Ove Bakkerud se chystá strávit poslední klidný víkend na chatě předtím, než ji na zimu zabední. Dorazí však na místo, které zloději vyrabovali a obrátili vzhůru nohama. A ve vedlejší chatě leží zavražděný muž.
Vrchní inspektor William Wisting už se s hrůznými vraždami setkal, ale zoufalství, jehož je tento podzim ve Stavernu svědkem, je pro něj nové.
Tato kniha potěší všechny vyznavače tradičních detektivních románů, které velmi přesně a věrně popisují průběh policejního vyšetřování. William Wisting však nepatří do řady detektivů alkoholiků s problémy v osobních i profesních vztazích. Je to prostě jen naprosto normální, zkušený a empatický policista plně oddaný své práci.
