Výlet na kole k rybníkům u Mšeckých Žehrovic se mi moc líbil, už míň se mi líbilo, že v jednom lesíku u posledního rybníku řádil nějaký šílenec, nebo možná pytlák. Hon to nebyl, to by byl slyšet větší rachot. Místo by bylo ohraničené, aby lidé nevstupovali myslivcům do rány. Nebylo slyšet ani štěkání psů, jen tu a tam rána z kulovnice.
Najednou začal ten šílenec střílet z lesa směrem k rybníku, pak mi pomalu kolem nosu prosvištěla nějaká rachejtle a tak jsem řekla manželovi, ať jedeme domů. Neuvěřitelné, co se dneska děje. Kdyby nás tam ten magor postřílel, tak mu to projde, možná by se tím v dnešní době nikdo ani nezaobíral, nemusel by se dvěma důchodcům vyplácet důchod...
Žádné komentáře:
Okomentovat