stříbrný smrk

 Stříbrný smrk se s námi loučí. Byl ozdobou naší zahrady, byl tak krásný, ztepilý, pravidelný, přímo ukázkový. Před třemi lety začal od středu usychat, jehličí při doteku opadávalo, loni už bylo jasné, že se něco závažného děje. Začala jsem mu přidávat vláhu, ale už bylo zřejmě pozdě. Když byl u sousedů na úpravu zahrady jakýsi profesionál, byla jsem se zeptat, jestli by mi něco neporadil.

Nejprve myslel, že by to mohla být sypavka, ale když byl strom okouknout, pravil, že sypavka to není, a že za katastrofálním stavem smrku je sucho. 

Začala jsem smrku přilepšovat, když nepršelo, dala jsem mu každý sen aspoň konev pitné vody, když víc pršelo, pomocí čerpadla jsem z nádrže zalévala, jak to jen šlo. Včerejší snímky ukazují, jak na tom momentálně smrk je. O špičku přišel už dávno, spodní větve byly už úplně odumřelé, tak jsme je včera ořezali. Tu a tam z kmene vyráží maličký stříbrný výrůstek, dáváme mu ještě šanci, ale vypadá to spíš na konečnou. 😒