Pořád se necítím ani trochu dobře, dva dny hrabu na zahradě pozůstatky -malé větvičky z tújí, není to o tom, že by pracovníci odvedli špatnou práci, je to spíš o tom, že bych chtěla mít všechno co nejdřív zase v pořádku, ale to je prakticky nemožné. Budou se zase už nevím pokolikáté vyměřovat pozemky, protože výměra opět nesouhlasí. Pro nás to znamená, že zřejmě na jedné straně získáme cca 1 metr pozemku, zatímco na straně druhé o kus pozemku zase přijdeme, ale co naplat, pořádek dělá přátele a my to respektujeme.
Tak nějak cítím v kostech, že by letošní zima mohla začít dřív, než je obvyklé, je to jen můj pocit a ráda bych se pletla. Jenže nemám ráda nedodělanou práci a tak uklízím, hrabu, sázím.
Včera nechali majitelé pozemku pod námi posekat, přesněji doslova oholit celou louku. Kdybych to jen tušila, že začne výstavba rodinného domu tak brzy, rozhodně bych si luční zvonky vydloubla a zasadila je u nás. Jak jsme zjistili, bude tam hodně betonu, příjezdová vydlážděná plocha, obří garáž, obří dům a na zahradu moc místa nezbyde.
Žádné komentáře:
Okomentovat