Letos poprvé od dob, co jsem vdaná jsem si prosadila, že budeme mít stromeček ozdobený s předstihem. Často se stávalo, že jsme zdobili až na Štědrý den.
Zítra mám nějaké vyřizování, v úterý bych chtěla upéct vánočku a ve středu se vrhnu na výrobu bramborového salátu. Štědrý den tak bude u nás v pohodě, aspoň tedy myslím, že se ničím nenaruší vánoční atmoška a já si konečně budu užívat pohádky a koledy.
Stromeček máme už třetím rokem malý, umělý, a jsem s ním maximálně spokojená. Je mi líto všech stromečků, které poslouží na tři dny a pak je lidé vyhodí. Ještě víc je mi líto vzrostlých smrků, které zdobí náměstí. Když by se spočítalo, kolik jich každé vánoce zbytečně porazí, určitě by to vydalo na pěkně velký lesíček.
Moc je mi líto kaprů, zrovna nedávno jsem četla, jak se umírající kapři převážejí v bednách s ledem. Nejsem proti tomu, pochutnat si na kapříkovi, mně vadí to kapří předvánoční utrpení. Kapří sousta na štědrovečerním stole by mi rostla v krku. Když se člověk dozví, jak dlouho to utrpení trvá. Nejdřívě kapry vyloví a nechají je v malých sádkách několik týdnů vyhladovět. Pak ta cesta a mučení v kádích. 👎
Koláž je z loňských fotek, dnes jsem nefotila, protože je mlha mlhoucí a bez blesku by byly snímky mázlé.
Žádné komentáře:
Okomentovat