konečně pod sedmdesát

 Ráno jsem vyrazila do lékárny, manželovi pro prášky na tlak. Už zase se tam chodí s rouškou. Jedna starší paní roušku neměla při sobě a tak byla nucená si koupit v balíčku dvě obyčejné jednorázové za 40 Kč. Mívám u sebe v baťůžku rezervní šité roušky pro tyhle případy, no  dnes, jako na potvoru jsem měla jen tu jednu, jinak bych roušku té paní dala.

Z lékárny jsem to vzala na trh, a koupila od soukromého zemědělce něco přes 3 kg výborných přílohových brambor, přerostlé nakládačky, půl kila česneku, rajčata a cibuli a vyplázla jsem 250 kaček, jen to fiklo, ale na druhou stranu vím, že z nakoupené zeleniny nic nevyhodím, a ještě pořád mi nákup vyjde levněji, než kdybych nakoupila v supermarketu.

 Jinak u nás už zase máme sucho k zbláznění. Že před pár dny zapršelo, už neni vidět. Růže nedávno rozkvetlé uschly, aniž by opadaly a to je občas zalévám. Včera večer jsem musela zalévat to nejnutnější na zahrádce pitnou vodou a nějaké přeháňky jsou zatím v nedohlednu.

P.S. Před několika lety jsem si dala závazek, že do léta zhubnu minimálně pod 70 kg. Tehdy mi váha kolísala mezi 74 kg těsně po Vánocích a mezi 72 kg v létě. Letošní léto vrcholí, a do nedávna jsem něco málo přes 70 kg pořád měla.

Dostat se pod tu zakletou sedmdesátku se mi povedlo až minulý týden, kdy váha ukázala 69,9 kg a dneska dokonce 69,8 kg. Tak snad si to uhlídám, abych se pod tou sedmdesátkou aspoň udržela.