Další knížka dočtená. Vražedná čísla od J.D. Kirka se mi četla docela dobře. Nebudu vyjmenovávat, co mě trochu rozčilovalo. Chápu, že některé stále se opakující drobnosti, jako třeba vypustil vzduch z tváří, nebo mlaskl jazykem o zadní zuby a pod. Někteří autoři tohle používají, asi aby rychleji zaplnili stránky. Mně to přijde jako blbost, ale co už nadělám. Začínám to teda přehlížet, protože jinak byla alespoň pro mne kniha zajímavá.
z přebalu - Co když nic není skutečné? Co když nikdo z nás neexistuje? A co když můžeme páchat zločiny a ubližovat lidem okolo sebe, aniž bychom se museli bát trestu? Po dvaceti letech ve službách skotské policie má detektiv šéfinspektor Jack Logan pocit, že už ho nic nemůže překvapit. To se však šeredně plete.
Když je cestou z noční směny brutálně zavražděna mladá zdravotní sestra, vydá se Jack společně s osvědčeným týmem okamžitě po stopách vraha. On ani jeho kolegové ale netuší, že mají co do činění s vyšinutým pachatelem posedlým neobvyklými představami, jež mu dovolují bez výčitek mrzačit a vraždit další a další nevinné oběti.
Pátrání po vrahovi, který o sobě tvrdí, že neexistuje, navíc ve městě, které nezná, dožene šéfinspektora Jacka Logana až na pokraj sil a k náhlému uvědomění, že i on se má stále co učit
Žádné komentáře:
Okomentovat