Poslední dny byly dost větrné, a já byla v permanentní depresi. Špatně jsem spala, neustále jsem hleděla z okna na smrk. který to chudák schytával z první ruky. Sníh, který jsme měli a nebylo ho mnoho roztál během jedné noci -  večer bílo a ráno po sněhu nebylo ani památky. 

Snažím se dosypávat krmítka, v poslední době se objevuje ptáčků jen pár, tak mám pocit, jestli už nechystají hnízdečka, protože to počasí je neuvěřitelně proměnlivé. 

Abych zaměstnala mozek a nevnímala ta zvěrstva, která se v současné době na nás hrnou, pustila jsem se na stará kolena do pletení svetru, a rovnou jsem začala raglánem. Pletu, párám a chvílemi mám chuť s tím  praštit. Pak si ale řeknu, že musím vydržet, když už se tím pletením zabývám 14 dní. Jak to dopadne, je ve hvězdách, momentálně mi přijde, že jsem to přehnala s výpočtem velikosti.