Počasí se totálně zbláznilo, a nebo ne? Je to divný, protože už si pomalu ani nevzpomenu, kdy naposledy jsme měli u nás bílé Vánoce. Jedno si ale vybavím docela přesně, když byl vnučce rok, koupila jsem dětem saně. Vnučce bude co nevidět 13 let, saně se pomalu, ale jistě rozklížily, a bílá zima nepřišla. Teď jsme to doma rozebírali, na těch saních se děti svezly pouze jednou.
Téměř celý únor jsme se letos budili do mrazivého rána, ale to je asi normální únorové počasí, pamatuji v únoru i -22°C. Jen mě zaráží, jak meteorologické předpovědi na amerických stránkách mohou tak dobře na téměř deset dnů předpovědět, kdy u nás začne silně foukat. Včera se to vyplnilo téměř na minutu. Dnes jsem se dívala na změny, a největší, prakticky celodenní vítr má přijít právě v sobotu 11. března, kdy Rajchl pořádá na Václaváku demonstraci s názvem Česko proti bídě. To je ale náhodička, skoro si začínám myslet, že se u mne projevuje paranoia, ale ta to rozhodně nebude, ono je nějak těch náhod v poslední době nějak víc, než dost a opět zatím za březen nespadla ani kapka, jen vítr dává o sobě vědět na můj vkus moc často. Jenže kdyby nefoukalo, tak se nedá ani větrat, protože soused pálí v kamnech všechno, co hoří a je mu jedno, co vychází z komínu.
My na demonstraci nepojedeme, stále mám pohybové problémy. Nevlastníme auto, a jen cesta od nás na autobus a pak zpátky by mi dala zabrat, protože jsou to cca 3 km, a když si představím, že bych musela celou dobu stát, tak je mi jasné, že bych to nedala.
Povedlo se mi zachytit na krmítku čtyři ptáčky, a každý z nich je jiný druh. Zleva vrabec domácí, sýkora koňadra, malý zvonek zelený a napravo kouká z krmítka dlask tlustozobý, doufám, že jsem se do těch názvů moc nezamotala.
Žádné komentáře:
Okomentovat