Včera jsme byli na kratší procházce, chtěla jsem si zajít do nedalekého sadu.
Bylo slyšet tolik ptačího zpěvu, ani nedokážu vypsat, jak moc mě to potěšilo. Starý sad se pozvolna probouzí, přes cestu mi přeběhlo několik zajíců, ale na ty jsem moc pomalá, zajíce vyfotit neumím.
Tohle jarní probouzení mám asi úplně ze všeho nejradši, škoda, že to letošní počasí tak zlobí, dá se říct, že jsem tak dlouhou řadu mrazivých rán ještě nezažila.
Další, tedy poslední dnešní fotka, škoda, že mi uletěly před nosem všechny včely. 😋
Od dnešního poledne marně čekáme na blahodárný déšť, někde píší, že u nás prší, na jiných webech se čas, kdy by mohlo pršet neustále posouvá a stále nic...
Žádné komentáře:
Okomentovat