Začínám mít obavy o své duševní zdraví a moc to nezlepší ani každodenní procházky, přesně to ale nedokážu posoudit, když zatím chodíme. Jak by to se mnou bylo, to bych asi poznala až kdybychom chodit ven přestali.
Tohle je snímek ze včerejší procházky, dneska jsem foťák nechala doma. Foukal nepříjemný vítr a začaly padat drobné sněhové krupky, celé to trvalo jen pár minut a pak na chvíli ustal i ten vítr. Kdybych to tušila, asi bych foťák přidala do ledvinky, protože fotky z procházek mi nějakým záhadným způsobem taky trošku pomáhají
Smůla se nám lepí na paty, když pominu to šílené zdražování úplně všeho, tak nám odchází jedna věc za druhou. Poprskaná péra nám vylézají z pohovky a je jen otázkou času, kdy se někomu zapíchnou ehm, do zadku. Pohovku máme asi sedm let, stejně jako křeslo. U křesla pro změnu popraskala na kovové konstrukci látka a spravit to neumím, chtělo by čalouníka, ale kde ho dnes vzít. Dál nám dosloužila domácí pekárna z Lidlu, už v pořadí třetí. I když jsem někde četla, že kurvítka by se už neměla objevovat, výrobci je používají stále. No a včera jsem zjistila, že mi praskly obě podrážky u kotníčkových bot značky prestige, česky snad prestiže, tak jsem jen zvědavá, jak to všechno finančně zvládneme. 😕
Žádné komentáře:
Okomentovat