Musela jsem si pospíšit, aby mi neodkvetly konvalinky pžed nosem. Ráno to nejde, to bych fotila proti sluníčku. Odpoledne to taky nejde, to v těch místech málo světla. Teprve pozdě odpoledne jsem to zkusila.
Miluju vůni konvalinek, vrací mě do minulých časů. Jako děti jsme s bráškou mamince kupovali toaletní vodu s názvem Živé květy, občas s karafiátem, ale nejčastěji se snítkou konvalinek. A z konvalinek jsem měla i svatební kytičku.
Předloni jsem si koupila přes internet konvalinky růžové. Kvítky jsou trochu menší, mají trochu jiný tvar, jakoby naondulované konečky a ani tak intenzivně nevoní, ale chtěla jsem je, aby měla dušička pokoj.
Žádné komentáře:
Okomentovat