drobnokvěté astry

 Kdysi jsem viděla u jedné paní v ulici keřík s krásnými drobnými kvítky. Měla jsem zato, že se jedná o nějaký druh listopadky, ale jak jsem později na internetu zjistila, jsou to astry, přesněji Symphyotrichum racemosum, Aster vimineus.

Mám je už čtvrtým rokem, a vždycky to na květech hučelo, vídala jsem tolik včel a čmeláků. letos to není tak veselý pohled, hmyzu včetně motýlů u nás ubylo, ještě k tomu v posledních dnech bylo zataženo a tak asi není divu, že malí návštěvníčci zahrady nebyli na astře vůbec vidět.

fazolky s volským okem

 Dneska byly v akci mražené fazolky - fazolové lusky. Ony nejsou moc drahé, ani když v akci nejsou, no dnes byly za 9,90 a tak jsme si troje koupili.

Jen je podusím na kousku másla a udělám každému volské oko. Je zajímavé, že po takovém obědě vůbec necítím hlad. 👍

citát Phil Bosmans

 Andělé jsou lidé, kteří dostali něco z původní rajské radosti.
Kde oni jsou, tam je světlo a jasno.
Věř mi, andělé jsou bytosti z masa a krve,
které jakýmsi neviditelným způsobem udržují svět v rovnováze.
Skrze ně pociťujeme ono tajuplné dobro, kterého lidí chtějí dosáhnout.
je v nich postižitelná láska, s kterou by tě chtěli obejmout.

Máš problém, nemůžeš dál.
Nejde to, už jsi hotov, tu někdo, dík neviditelné anténě, dostane vnuknutí, jakýsi tichý a naléhavý příkaz jít za tebou, pomoci ti, potěšit tě, ukázat řešení, dát ti radu, udělat rozhodný krok. Potom řekneš: "Ty jsi anděl!" Tma se prosvětlila, starost zmizela, život je zase plný jasu.

Potkal jsem již spoustu andělů.
Často na ulici, v lidském hemžení.
Najednou tu byli, podali mi ruku, rozřešili problém a zase zmizeli,
aniž by čekali na poděkování.
Ano, na světě jsou ještě andělé, přesto by jich mělo být ještě víc,
když se tolik lidí potýká s problémy všeho druhu,
oni však nepřicházejí ani za peníze ani na objednávku.

autor textu Phil Bosmans

 Pořád se necítím dobře, ale co naplat, práci na zahrádce udělat musím. Po troškách roznáším ke stromům dešťovku. Chvíli jsem hrabala listí a po obědě mi přivezla Pošta nedávno objednanou moruši a jahodo-ostružiník. Takže jsem ještě moruši zasadila, u druhé rostliny, u toho malino, nebo někde píšou jahodo-ostružiníku si nejsem moc jistá, jestli se nebude moc rozrůstat. 

Dnes jsem si našla popis pěstování na zahraničních webech a píše se tam, že rostlina pochází z Japonska, hodně se rozrůstá, mohla by být dokonce invazivní a proto ji lidé používají i na živý plot. Nechá se však pěstovat i na balkonech a terasách, takže letos zůstane v květináči, ten zapustím do země a příštím rokem uvidím, jak poroste a podle toho se i rozhodnu co bude dál.

A teď koláž z dnešních snímků.  Jablůňka si stále drží poslední jablíčko, trávník máme plný malých houbiček, řekla bych, že jsou to špičky. Na louce za plotem vykvetly snad po pěti letech luční zvonky, zato jsem moc ráda a podařilo se mi dnes vyfotit u krmítka sýkoru babku. 💗

ŠEST LET

 Šest let od Harlana Cobena jsem si nejprve nemohla vynachválit, ovšem později jsem úplně změnila názor. Jake Fisher sice je sympaťák, ale tím, jak spisovatel  dále postupně postavu přikrášloval, jsem čím dál, tím častěji vnímala tento detektivní román jako obyčejnou telenovelu, v níž nás snad stopadesátkát, stále dokolečka Jake Fisher ubezpečoval, že Natalie je jeho jediná, opravdová láska, pro kterou je připravěn obětovat svůj život a nikdy už se tak bezhlavě do žádné jiné nezamiluje.  I to byl jeden z důvodů, proč jsem dočetla až do konce, chtěla jsem vědět, jestli mám pravdu.  Kdybych knihu do konce nepřečetla, nic tak hrozného by se nestalo, protože ten konec jsem tušila.

Hlavní hrdina byl každou chvíli bit tak moc, že by to snad žádný jiný smrtelník nepřežil, pokaždé se mu oči snad tou bolestí obracely v sloup a konec? Inu kam se na takový konec hrabe Červená knihovna, kterou měla v oblibě moje babička. Kdybych si tuto knihu koupila, asi bych litovala peněz, měla jsem ji jako e-knihu zdarma.

anotace z internetu -
Šest let uplynulo od chvíle, kdy Jake Fisher viděl, jak si Natalie, jeho jediná, osudová láska, bere jiného muže. Šest let dodržel slib, že ji nechá na pokoji, a trápil se mučivými představami, jak Natalie žije se svým manželem Toddem. Po šesti letech náhodou narazí na oznámení o Toddově úmrtí, neodolá a vydá se na pohřeb. Doufá, že tam uvidí jeho manželku – ale vdova po Toddovi není Natalie… Jakákoli snaha najít tu, co mu kdysi zlomila srdce, pro Jake znamená odhalit krutá tajemství i bolestivé lži, ale především riskovat vlastní život.

dušičky

 Památku zesnulých, neboli Dušičky jsem u nás vždycky měla spojenou s návštěvou hřbitovů. Jedny prarodiče mám uloženy na Olšanských hřbitovech. Rodiče a druhé prarodiče leží na hřbitově V Řepích, na Praze 6, což je sice podstatně blíž, přesto se za zesnulými příbuznými letos nevydám.

1. listopadu od poledne do půlnoci lze nahradit návštěvu hřbitova modlitbami, což určitě využiju.

opsáno z Wikipedie -
Na dušičky pamatujme, z očistce jim pomáhejme!
Budou na nás vzpomínat, až my budem umírat…
V dušičkový večer, rozžehneme svíčky,
modlíme se tiše, při nich za dušičky.
Poslední již svíce, zvolna dohořívá,
za duše, jichž nikdo, nikdo nevzpomíná.

Na hrob by se měly pokládat vždycky jen čerstvé, živé květiny, nehodí se ani papírové, či z umělé hmoty.

srážky říjen 2020

 Říjen mě mile překvapil, i když deště nebylo tolik, kolik by optimálně mělo být, ale pořád je to víc, než co spadlo za předchozí dva říjny.👍

3. 10. - 1 mm
5. 10. - 4 mm
7. 10. - 1 mm
10. 10. - 3 mm
14. 10. - 33 mm celodenní déšť
16. 10. - 5 mm
17. 10. - 3 mm
18. 10. -1 mm
23. 10. - 6 mm
26. 10. - 2 mm
29. 10. - 6 mm
30. 10. - 7 mm

Celkem spadlo 72 mm

říjen 2018 - celkem 27 mm
říjen 2019 - celkem 43 mm