Dočtena knížka od Daniela Hursta - Doktorova žena. Mám po přečtení takové smíšené pocity. Očekávala bych nějaký spravedlivý konec, ale třeba je to na dobré cestě a pravda vyjde najevo. 

z přebalu - Nový thriller pro fanoušky Pomocnice Freidy McFadden! Můj manžel je lékař. Je chytrý a okouzlující a všichni mu věří. Kromě mě. Navenek to vypadá, že mám všechno – dokonalé manželství, dokonalého manžela, dokonalý život. Ale to zdaleka není pravda. Doktor Drew Devlin není tak úctyhodná postava, za jakou se vydává. Důvodem, proč jsme se přestěhovali na tuhle krásnou starou usedlost s nádherným výhledem na moře, bylo, že jsme potřebovali nechat minulost za sebou. Měl to být pro nás oba nový začátek. Až na to, že jsem zjistila, že mi manžel opět lže. Využívá moci, kterou má ve své práci, k tomu, aby si zahrával s lidskými životy a dosáhl přesně toho, co chce – bez ohledu na to, komu to ublíží. Jenže mě podcenil. V tomhle velkém, osamělém domě jsem měla spoustu času přemýšlet o všech jeho chybách. A můj manžel nemá ani tušení, co se stane příště...

Jiří Krampol

 V poslední době umírají všichni ti, které mám moc ráda. Smrt Jiřího Krampola se dala už čekat, byl opravdu hodně nemocný. Jak se dalo předpokládat, pražská kavárna a tzv. lepší lidé, či elita národa se do nebohého Jirky hned pustili. Není prý Jiřího Krampola žádná škoda, někdo se vyjádřil, že Krampol nebyl slušný člověk kvůli svým postojům vůči Ukrajině. Jak je tohle vůbec možné, ti lepšoidi se už neštítí vůbec ničeho. Snad zasáhnou Boží mlýny. 

Jiří odpočívej v pokoji. Je škoda, že nevidíš ty spousty komentářů od lidí, kteří tě milovali...

domácí hrníčkový chléb

 Používám na těsto polovinu žitné a polovinu pšeničné tmavé chlebové mouky. Objednali jsme předměřickou a jsem s ní spokojená. Přidávám semena slunečnice, dýně, lnu a sezamu. Koupila jsem si kvůli mletí semínek malý mlýnek. Vylepšuju těsto ještě velkou hrstí ovesných vloček a zadělávám místo vody čekankovou kávou, nebo meltou. 

Už jsme si zvyklí na tenhle domácí, když jsme nedávno koupili chleba v supermarketu, byl to docela nepříjemný šok. Chleba se drobil, a nešel ani namazat. O chuti radši ani nemluvím. 

podivný sen

 V posledních letech se mi moc snů nezdá, nebo nejspíš zdá, ale já je do rána zaspím a nic si z nich nepamatuju.

Na jeden zvláštní sen, který se mi zdál asi před deseti lety se ale úplně zapomenout nedá.

Vzpomínám si, že jsem někam cestovala autem - ( auto ve skutečnosti nevlastním) a musela jsem zastavit, snad byly závory dole a čekala jsem, až přejede vlak.

Vystoupila jsem z auta do absolutního ticha, nikde nikdo. Přešla jsem pár metrů na kraj silnice a najednou jsem viděla údolí a potok, nebo to spíš byla úzká říčka, po obou stranách říčky rostly obrovité stromy a ty se v korunách dotýkaly, takže vytvářely jakési podloubí.

Sluníčko akorát zapadalo, nad říčkou byl takový zvláštní zlatistý opar. V dálce se pak říčka stáčela do leva a na obzoru v tom podloubí byla vidět překrásná krajina.

Honem jsem běžela do auta pro foťák, abych tu nádheru mohla vyblejsknout. Nevím co to se mnou bylo, ale nemohla jsem prostě ten foťák vyndat z baťůžku, když se mi to podařilo, nešel otevřít a nastavit a než se to všechno povedlo, byl ten krásný výjev už pryč. Zůstala jen říčka, sluníčko mezitím zapadlo a bylo po focení.

Najednou se vedle mne objevil nějaký stařeček, a ten mi řekl, že se to tak mělo stát. Tuhle krajinu nikdo fotit nesmí. Má zůstat tajemstvím, do té doby, než se tam jednou všichni dostaneme.

Probudila jsem se tehdy celá zpocená a první, co mě v té chvíli napadlo bylo, že můj mozek asi vykonstruoval " onen svět ".

"Erotikon pro toho, kdo přijde po mně"

 Bohdan Urbanowski 

 "Erotikon pro toho, kdo přijde po mně"

 

Ta co tančí s bouří

I. 

Převeď ji přes pokoj, 

jakoby stezkou uprostřed lesa 

a na stůl dej růži, 

která bude hořet 

jako dobrá noční lampa. 

Potom ji něžně svlékej 

z obranných gest, 

ze sevřených dlaní, 

z jemného chvění v ramenou 

a přikryj ji šepotem svých slov. 

A jestli vyběhne náhle do předsíně, 

běž za ní a nedovol jí to. 

Ukryj její tvář 

ve svých velkých rukách 

a říkej slova, 

říkej hodně slov, 

na která jsem já zapomněl, 

za která jsem se styděl. 

Prosím tě, 

tebe, kterého nenávidím, 

který přijdeš po mně, 

abys z jejích nahých prsů 

zdrápal stopy po mých rukách, 

abys rozevřel její klín, 

prosím tě, 

buď na ni hodný. 

II. 

Nevíš, že budeš milovat mne, 

že ti bude říkat slova, 

která poznala se mnou, 

že v jejích vlasech 

pocítíš můj dech, 

na jejím bříšku 

za nocí potkáš moje ruce. 

A jestli si občas 

- vtahujíc tě do sebe 

až k zalknutí - 

splete naše jména, 

nemysli na mne v nenávisti: 

to jsem byl já, kdo ji naučil, 

že jméno může být pohlazením 

a pohlazení něčím jménem. 

To jsem já, kdo ještě občas mluví na tebe. 

A tehdy jsem si myslel 

že mluvím jenom k ní.

III. 

Ten stín v jejích očích 

je můj stín, 

její hlas plný neklidu 

je můj hlas 

a když ustupuje s leknutím, 

to já se vracím. 

Pamatuj si to. 

Na každé tvoje příliš ostré slovo 

na každé neupřímné gesto 

se vrátím, 

pamatuj si to. 

A když někdy sama bude plakat, 

nevcházej do jejího pokoje, 

protože dříve než ty budu u ní já.

SMRT NA VSI

 Ve Výslužbě - Smrt na vsi

Dočetla jsem další knížku Martina Goffy a musím říct, že tentokrát mě ten zbytečný balast štval ještě víc. Přitom sám autor na padesáté první stránce zmiňuje:  "Říkal že ve svých letech už dokáže odlišit věci skutečně důležité od balastu, a že ho ten balast jen čím dál vís sere."

z přebalu - Vražda na vesnici. Druhý případ v sérii s detektivem že staré školy. Smrt jednoho z místních vypadá jako vystřižená z divokých 90. let. Arno pomáhá svým bývalým kolegům při vyšetřování, brzy se ale sám octne ve smrtelném nebezpečí.

VE VÝSLUŽBĚ

 Ve výslužbě - "Zmizelá, aneb první poslední případ" Dočetla jsem první díl této úzké knížečky od spisovatele Martina Gofy. Nebylo to špatné, ale docela mě štvalo, jak si hlavní hrdina na každé stránce aspoň desetkrát podrbá pleš, promne tvář, nebo prohrábne vousy. Nebýt toho, tak je ta knížka ještě o padesát stránek kratší. 

z přebalu - Detektiv ze staré školy zasahuje. První případ ze série s Arnoštem Milotou. Arnošt Milota alias Arno je detektiv na odpočinku. Vypadá to ale, že vyšetřování zločinů je jeho osudem. Potom, co odešel z aktivní služby, vrací se do rodné vsi a řeší případy s přístupem typickým pro vyšetřovatele ze staré školy. Žádné drony, forenzní analýzy, počítačové modely nebo přestřelky... jen selský rozum, zkušenost a dokonalá znalost lidských povah. Když se v zapadlé Lhotě ztratí dívka, pouští se Arno do pátrání. Zjistí, co se za jejím zmizením skrývá?

motýli

Rozkvetla dobromysl a její vůně přitahuje motýly snad ještě víc, než komule davidova, neboli jak se u nás říká "motýlovník" 

Přiletěla ochutnat babočka paví oko....

A zastavil se i pan babočka Admirál...

HRA NA KOČKU A MYŠ

 Čtivá detektivka od Michele Campbell, drželo mě to od začátku, až do konce. Měla jsem problém knížku odkládat, tak moc mě to chytlo. 

z přebalu - PRÁCE, KTERÁ JÍ MŮŽE ZMĚNIT ŽIVOT. TAJEMSTVÍ, KTERÉ JI MŮŽE O ŽIVOT PŘIPRAVIT. Když je studentka Harvardu Madison Riverová přijata na stáž k uznávané soudkyni Kathryn Conroyové, považuje to za nejšťastnější den svého života. Taková příležitost by jí totiž mohla na začátku kariéry otevřít spoustu dveří.

Jenže Madison má tajemství, které může zničit vše, o co se dosud snažila. Její problematický bratr Danny je podezřelý ze závažného zločinu a případem se zabývá právě Kathryn. Madison by ráda Dannymu pomohla, to by ale znamenalo postavit se své nadřízené. Pak se však po Dannym slehne zem a ona musí začít jednat.

Pátrání po pravdě vtáhne Madison hluboko do Kathrynina světa. Kým její nadřízená doopravdy je? Snaží se Madison pomáhat, nebo si z ní udělala pěšáka ve velmi nebezpečné hře? Obě ženy kolem sebe krouží jako kočka s myší a jejich vzájemná nedůvěra roste. Dokážou ji překonat, nebo to celé skončí, až když jedna z nich zemře?

svatá pravda

 Začínají se objevovat slova, která by měla mnohým otevřít oči...

Mám ale strach, že tady už nepomůže vůbec nic. Mnozí říkají, že ani nepůjdou k volbám, zdá se, že spousta lidí už rezignovala...

vřetenušky

 Kdysi, když u nás bylo počasí ještě normální, byly louky plné květin a hmyzu. Tolik různých druhů motýlů a krásných vřetenušek, o kterých se říká, že pokud se někde vyskytují, je to s přírodou ještě normální. 

 A právě těch vřetenušek v našem okolí bylo každé léto k vidění opravdu hodně. A letos? Léto je v plném proudu a já zatím viděla jen spoustu bělásků a ani jednu babočku. Kvetou okrasné česneky a dobromysl, ještě loni jsem na dobromysli viděla paví oka. 

Otevřu počítač, zkontroluji, počasí a na obou webech kam chodím se píše, že v Novém Strašecí právě prší. Realita je ale taková, že neprší. Dnes vyjímečně nakrápal 1 mm srážek, a na obou těch stránkách píší, že u nás spadlo 14 mm.  

smradi

 Dostala jsem do emailové schránky...

V těchto dnech se s nimi snad roztrhl pytel a překvapilo mě, že se ozvali i ti z ANO....

VÁŽKA

 Konečně dočtená druhá kniha od Michela Busse a zároveň myslím poslední.  Do dalších knih tohoto autora se raději už pouštět nebudu. Už jsem myslela, že to vzdám. Začátek byl poměrně čtivý, a pak se pokračování nekonečně vleklo. Na můj vkus to byl neuvěřitelný, překombinovaný příběh. Zhruba posledních 100 stránek mě zase bavilo. Jinak je to z mého pohledu tak trochu vzrušující Červená knihovna. 

z přebalu - Když se ve Francii těsně před Vánoci zřítí letadlo letící z Istanbulu, vypadá to, že všichni zahynuli. Pak ale záchranáři najdou poblíž letadla živé miminko. Jenže na palubě letadla byly dvě děti v tomto věku. A protože se tak stalo v době, kdy testy DNA jsou ještě věcí neznámou, stojí policie před těžkým rozhodnutím: je miminko Lyse-Rose z bohaté a vlivné rodiny Carvilleových, nebo Emily z obyčejné rodiny Vitralových? Nakonec je dítě prohlášeno za Emily. Carvilleovi se s tím ale nechtějí smířit a najmou si soukromého detektiva, který má dokázat, že dítě patří jim. Osmnáct lét pátrá bývalý policista ve Francii i v Turecku, ale marně. Rozhodující důkaz se mu najít nepodaří. Když už chce se vším skončit, padne jeho zrak na staré noviny, kde se o případu psalo. Vše se mu náhle spojí a on pochopí, jak to bylo. Byla nalezeným dítětem Lyse-Rose, Emily, anebo bylo všechno úplně jinak a někdo celou tu dobu se všemi postavami dramatu obratně manipuloval?

srážky červen 2025

 Málem bych zapomněla dodat srážky za měsíc červen, Zpočátku to vypadalo docela slibně, ale od 23. června nespadla ani kapka. 

1.června - 5 mm

2.června - 3 mm

5.června - 7 mm

6.června - 2,5 mm

7.června - 16 mm

8.června - 2 mm

16.června - 16 mm, srážky za dva dny

23.června - 4 mm

celkem 55,5 mm

červen 2018 - celkem 70,5 mm

červen 2019 - celkem 33 mm

červen 2020 - celkem 100 mm

červen 2021 - 62 mm

červen 2022 - celkem 107 mm

červen 2023 - celkem 47 mm

červen 2024 - celkem 49,5 mm

včelka a levandule

 Právě u nás na zahradě kvetou levandule. 

A včelka se připletla k focení úplně náhodou.