Každý den se dovídáme tolik věcí, kvůli kterým by jiné vlády musely okamžitě padnout, a premiéři by museli už dávno, hned po kauze dozimetr odstoupit. Teď je to však jiné a já upadám každý den do hlubší deprese. Nechci, abych zase skončila na psychiatrii, snažím se s tím bojovat, ale zatím se mi nedaří.
Ztrácím o všechno kolem sebe zájem, ještě že si můžu za stovku ročně půjčovat v naší knihovně knížky, bez čtení (při kterém aspoň částečně zapomínám na děsivé řádění v naší krásné republice) si svůj život už ani nedovedu představit. Vládní představitelé nestydatě lžou, ani se nezačervenají a my máme asi dělat, že je to v pořádku, že to snad dokonce schvalujeme, možná bychom měli pětikoalici ještě zatleskat?
Žádné komentáře:
Okomentovat