Konečně přestal silnější vítr, takovou jsem měla radost, ale v předpovědi jsou zase silnější nárazy na příští tři dny.
V pondělí večer jsem se rozhodla k držení jednodenního půstu a zkusila jsem přemluvit i manžela, abych v tom nebyla sama. Docela jsem se divila, že na to přistoupil a na rozdíl ode mne on vydržel nejíst 36 hodin, já ostuda jen 24 hodin, ale i tak jsem zírala na váhu, že byla téměř dvě kila dole. Musela jsem se navečeřet, protože mě rozbolela šíleným způsobem hlava, potřebovala jsem si vzít prášek a na lačno jsem ho brát nechtěla.
Chtěla bych ten jednodenní půst zařadit aspoň dvakrát do měsíce, já jsem se tedy nedopracovala k pocitu, že bych neměla hlad, ale manžel dnes ráno říkal, že by býval už ani nemusel snídat, jen se cítil poněkud unavený
Žádné komentáře:
Okomentovat