sobota 2. dubna 2022

strakapoud na krmítku

 Ochladilo se nevídaně, jako by to bylo načasované. Příroda se probouzela, ovocné stromy začaly kvést a najednou taková ťafka. Vypadá to, že nás někdo tím počasím chce trestat. Když jsem byla malá, říkalo se poručíme větru dešti. Od té doby uteklo víc než 60 let a je dost možné, že tomu větru a dešti už skutečně někdo poručit umí.. Někdo, kdo nechce, aby Česká republika byla hrdým soběstačným státem. 

Takovou radost jsem měla, když nám u plotu rozkvetla zlatice. Poslední dny jsem té radosti moc neměla, byly pro mne spíš samé špatné dny, nebylo mi dobře, tlak jsem měla stále vysoký a to člověka napadají opravdu nehezké věci a spekuluje o tom, jestli to náhodou není už konečná. K tomu několikadenní nespavost, absolutní nechutenství, nepříjemná parestézie a je zaděláno k vysokému tlaku ještě i na panickou poruchu.


Tady máme našeho pana doktora Strakapouda. Tohle je myslím sameček a chodí k nám i jeho družka.

Hrdlička zahradní také přišla na krmítko. Vrabci bordeláři loupají a zobou slunečnici přímo v krmítku a tak jsem zjistila, kolik jim toho odpadne od zobáku a právě těmi drobečky se živí hrdličky a strakapoudi. 💕

Žádné komentáře:

Okomentovat