Je mi kovidově smutno. Nechci už se k té viróze vyjadřovat, každý si tím prochází, a věřím, že už toho mají všichni plné zuby. Nikdo z nás na začátku nepočítal, že to bude trvat tak dlouho.
Hodně zvláštní je, že tehdy na začátku pomáhalo nošení roušek a respirátorů. Dnes je situace údajně horší, a nepomáhá ani ta zázračná vakcinace.
Byla jsem domluvená s dcerou, že v sobotu přijedou, protože už jsme se dlouho neviděli a prý, co kdyby byl na vánoce zase lockdown. Jenže..., včera mi volala, že jsou děti v karanténě. V listopadu to byla taky karanténa, která nám zhatila plány. Školy sice zatím zavřené nejsou, ale pomalu jako by byly.. 👎
Za poslední dva roky nás dcera s rodinou navštívila jen párkrát. Nevidím vnoučata vyrůstat, a to mi vadí nejvíc. Vnuk se začíná holit, z vnučky už je pomalu slečna a já cítím, že to mezi námi není úplně optimální, tak, jak by mělo mezi babičkou a vnoučaty být. Dcera mi na to řekla: "Není se co divit, když se vidíte tak málo" a má pravdu. 😟
Vánoční hvězda je dárek od manžela...
Žádné komentáře:
Okomentovat