Větrné úterý a vlastně i středu jsme přežili. V úterý sněžilo a včera ráno už nebylo po sněhu ani památky. Já si zase vytrpěla své, jako pokaždé, při silných nárazech. Procházky sice byly, ale nic moc, hlavu jsem měla svěšenou, kapuci nasazenou, a koukala jsem na cestu. Foťák jsem si nebrala, protože i v rukavicích jsem měla prokřehlé prsty.
Dneska už to bylo jiné, na chvíli se dokonce protrhaly mraky a vykouklo sluníčko.
Mráčky se mi líbily, takové u nás nemáme často.
Stejně to ale foukalo, udělala jsem tři snímky a foťák zmizel v kapse. Za každou procházku, i tu sebekratší jsem ráda.
Žádné komentáře:
Okomentovat