sobota 30. ledna 2021

covid, necovid

 V noci na dnešek jsem měla pořádně nahnáno. Spát jsem šla brzy, něco po jednadvacáté hodině, protože jsem pociťovala takovou zvláštní únavu. Usnula jsem, jako když mě do vody hodí, a spala přibližně dvě hodiny.

Probudila jsem se s totálně ucpaným nosem, a tak jsem si kápla Sanorin a znovu zalehla do postele. Po chvíli, než jsem stačila znovu usnout se mi udělalo špatně od žaludku, téměř na zvracení, rozbolela mě hlava, zimnice se střídala s návaly horka. Hlava mi třeštila jako střep, k tomu mě rozbolely snad všechny svaly a spánek byl totálně v nenávratnu. 

Pustila jsem si inernetové rádio a poslouchala jednu pohádku za druhou, abych se nějak zabavila. Znovu jsem usnula nad ránem, něco po čtvrté hodině a spala do půl sedmé, po probuzení jsem se cítila podstatně líp. Přiznám se, že tak divně mi dlouho nebylo, příznaky to byly jako u nějaké virózy, ale je mi divné, že to tak rychle skončilo. Kdyby to byla počínající chřipka, bylo by mi teď asi mnohem hůř, tak nevím, co se zase děje, ale špejli do nosu si strkat nenechám.

Ráno byl u nás celkem silný vítr, déšť se sřídal se sněžením, momentálně sněžení ustalo a vysvitlo dokonce sluníčko, tak je mi hned líp i po psychické stránce.


Leden pomalu končí, co mi dělá radost, to jsou srážky. Za dva dny napršelo a nasněžilo cca 15 mm, tak snad bude ten letošní rok pro přírodu příznivější.

Žádné komentáře:

Okomentovat