Bída, svrab a neštovice, říkávala často babička, když vyprávěla nám vnoučatům o svém mládí. Narodila se ještě v předminulém století, v roce 1880, zažila dvě Světové války.
Nikdy by mne nenapadlo, že takové časy zažijí i moje vnoučata. Bída se rozjíždí každým dnem víc a víc, neštovice už tady nějakou dobu opět máme, teď se u nás šíří svrab a dokonce jsme obohaceni i o TBC. Myslím ale, že nikdy za mého mládí nebylo tak zle, jako je tomu v současné době.
Žádné komentáře:
Okomentovat