nikdy neříkej nikdy

 Stěžovala si mi včera cestou z města sousedka. Neví co má dělat, chce volit Babiše, ale vnuk jí psychicky vydírá a vyhrožuje, že jestli nezvolí generála Pavla, tak k jí přestane mít rád a nikdy k ní s rodiči už nepřijedou. V slzách říkala, že si kvůli vnukovi utrhuje tak zvaně od huby, jen aby mu mohla podstrčit občas nějakou tu korunu a on na ní sprostě křičí a uráží jí. 

To je těžká rada, u nás naštěstí tenhle problém nemáme a kdyby přece jen vnuk přišel s tím, že k nám nepojede, pokud bych dala hlas Babišovi, tak mám zrovna v tomhle jasno. S klidem bych odvětila, když k nám už nikdy nepřijdeš, tak  holt od nás už nikdy neodjedeš, já si kvůli tobě nohu za krk nedám,  nenechám si od tebe radit, koho máme s dědou volit. Beztak u nás celou dobu vždycky jen čumíš do mobilu, tak o nic nepřijdeme.

Zklamal mě včera Tomio Okamura, když na otázku koho volit odpověděl, že jedna možnost je vhodit do volební schránky prázdnou obálku, další možností je, nejít k volbám. V obou případech to znamená, že posílíme vládního kandidáta Pavla. Takovou hloupost říkal i pan Rajch, nemáme chodit k volbám, máme si užít vánoční svátky a pod...

Nikdy bych nevěřila, že budu někdy volit Andreje Babiše a neuvěřitelné se stane. My s manželem, po zralé úvaze to Babišovi zkrátka hodíme. I kdyby nevyhrál prezidentské volby, tak my budeme mít čisté svědomí, že jsme udělali, co jsme mohli....