houby rostou i u nás

 Včera jsme byli v lese, ne přímo u nás, ale u Mšeckých Žehrovic. Chtěla jsem ještě vidět starý modřín, a taky se podívat, jestli opravdu ty houby rostou. 

Vyrazili jsme odpoledne a i když bylo v lese houbařů hodně, i my jsme měli úspěch. Les byl doslova plný klouzků, ale našli jsme i dvě bedly a několik krásných, úplně zdravých hřibů.

Modřín je zatím v pořádku, bála jsem se o něj, protože v jeho okolí se hodně kácelo. Netroufnu si ani odhadnout, jak může být starý. Jeho kmen neobejmou ani dva lidé.

Loni, předloni, ani před předloni nerostlo v lese vůbec nic, už jsem si myslela, že se jen tak podhoubí neobnoví, a jak je vidět, stačilo pár deštivých dní a les se vzpamatovává. 

ANONYMNÍ DÍVKA

 Autorky jsou tentokrát dvě - Sarah Pekkanen a Greer Hendricks, uvedeno jako thriller pro ženy. Mně se kniha nelíbila, a musela jsem se docela nutit, abych neměla na kontě další nedočtenou. Všechny postavy se v knize chovaly divně, možná za to může i jak byla kniha přeložená, či že za napsáním stojí dvě autorky. Každou chvíli jsem se v příběhu ztrácela, než jsem pochopila, kdo kapitolu vypráví. Kdybych měla hodnotit hvězdičkami, byly by s bídou dvě...   

z přebalu - Podvodně se přihlásit do studie o morálce a etice možná nebylo správné – ale Jessice finanční odměna přišla vhod. Její anonymní dotazník zaujal, a tak následovaly další důvěrné otázky i setkání, pokusy v reálném životě… A Jess začne váhat, zda bylo moudré prodat svá důvěrná tajemství. Hranice mezi skutečností a experimentem se stírá; už neví, kdy je sama sebou a kdy pokusným subjektem

festival jídla a volby

 V sobotu jsme šli k volbám, nechávám to vždycky až na druhý den, aby nebylo možno s tím přes noc nějak manipulovat. Na náměstí bylo plno stánků, vyhrávala hudba, později se slova ujal moderátor a říkal, že dnes nemáme vařit, protože jídlo zajistí stánky. 

Lidé ale neměli zřejmě o předražené laskominy a pití zájem. Malá zmrzlina 120 korun, velká, která ani moc velká ale nebyla přišla na 170 korun. Říkala jsem si, že ochutnám aspoň plátek štrúdlu, byl dobře naplněný, ale..., ten malý plátek byl za 70 korun a po štrúdlu pochodovala hejna much, tak mě chuť okamžitě přešla. Bramboráček za 80 kaček mě taky odradil, stejně jako základní langoš za 150...

I tady měli všechno drahé, ani jsem se u stánku nezastavila. 

A tady už máme odvoleno a míříme domů. 

Moderátor řval, že se festival jídla postaral o snídani a stejně tak se postará i o oběd a večeři. Já jsem raději uvařila oběd doma. 👍😊

hledíky

 Stále ještě kvetou ocúny, a začínají opět kvést hledíky. 

Mám je ráda, jsou to vděčné, odolné kytičky. ❤️

lískové oříšky

 Na jaře namrzly v našem městečku všechny květy vlašským ořešákům. Vyrašily nové větvičky a listy, ale podruhé nekvetly. Neurodily se ani třešně, višně, meruňky a broskve. Mám radost, že budeme letos mít nějaká jablíčka. 

Teď se objevují na kroucené lísce oříšky, sice jich není moc, ale snad stačí na vánoční vanilkové rohlíčky. 

ocúny

To byl pančku skok z léta do podzimu, ale ocúny byly zdá se připravené. Ještě na začátku minulého týdne nebylo po ocúnech ani památky, už jsem si říkala, že cibule asi v zemi uschly a najednou takový fofr.

Doma už by bylo potřeba zatopit, z 28°C máme najednou v domečku 18°C, i když jsem na takovou teplotu byla v zimě zvyklá, tak rychlá změna mě poněkud zaskočila a momentálně sedím u počítače v teplákovce. Napršelo u nás za těch pár deštivých dní tolik, co jindy nenaprší ani za čtvrt roku.

prší

 Konečně jsme se po několika letech dočkali vydatného deště. Jsem si ale na druhou stranu vědoma toho, že v mnoha krajích, městech a obcích takovou radost nemají a nemůžou mít. My bydlíme na kopci,  řeka, ani potok v blízkosti není, takže se nemá co u nás rozvodnit. 

Snad mi nikdo nebude mít za zlé tu radost, kterou cítím, že se u nás konečně příroda trochu napije, že možná po mnoha letech dokonce porostou třeba i houby.  Že snad nebudou usychat už další stromy na naší zahradě i kolem nás. Obrázek jsem našla na netu, a hned mě napadlo, že kdybych to uměla a nebyla tak stará, tak snad budu taky takhle tančit v dešti. 

NA KOPCI

 Autorem této knížky je Jiří Březina. Četla jsem od něho i další krimi, tahle není špatná, ale pro mne se děj neskutečně vleče. Téma je opravdu zajímavé, ale zdlouhavé,  popisovaní i docela nezáživných věcí, mi přišlo jako zbytečné natahování děje. V momentě, kdy začne být děj opravdu zajímavý, se to zase otočí někam úplně jinam a mě tohle docela vadilo. 

z přebalu - Malá dívenka zažije něco nadpřirozeného. Na kopci nad řekou se jí zjeví anděl. O více než deset let později už je místo zjevení mezinárodním cílem poutníků. Jenže Marie, dívka, která mluvila s andělem, už o svém zážitku nechce mluvit. Proč jí v duši pořád hlodá strach a proč jsou vzpomínky na zázrak tak nejasné? Proč odešla z Výtoně a ztratila víru?

Odpovědi hledá mladý novinář Milan. Odhalování nových skutečnosti otevírá temnou propast. Jak do ní nespadnout? Jak potrestat zlo, které mělo zůstat zapomenuto

začíná podzim

 Snad se ještě dočkáme krásného, babího léta. Momentálně je u nás hodně chladno a vítr to chladno ještě umocňuje. 

Jablíčka ještě potřebují zůstat na stromě aspoň 14 dní, a já váhám, když má přijít v sobotu ještě silnější vítr. 

Slunečnice si u nás letos zasadili ptáčci. Chodili louskat semínka na stříbrný smrk, když jsme suchý strom letos odstranili, tak za pár dnů na tom místě začaly klíčit slunečnice. Vypadá to, že semínka uzrají. 

odkvétající hortenzie

 Včera jsme ještě měli vedro k zbláznění, nad ránem už konečně začalo pršet a pršelo až do oběda. 

Však už jsme tu vláhu potřebovali, zahrada ožila, některé uvadající květiny už asi nezachráním, ale ne všechno je snad ztraceno. Je dojemné vidět za plotem jablůňku a třešeň, obě jsou to pláňky, jak napřimují už tak dlouho svěšené listy. 

kešu z Penny

 Manžel přišel s tím, že bychom si občas měli dopřát taky něco zdravého, když se pořád v jídle uskromňujeme. Napadlo ho koupit kešu oříšky.

Co nás čekalo po otevření sáčku, to vidíte, ale nemůžete to cítit. Byl to odporný plísňový puch a na pohled jsou kešu taky odpudivé. Tak si říkám, co všechno si u nás ti Němci dovolí prodávat a to už neřeším rozdíly v kvalitě potravin, na to už jsem si zvykla, a nikdo z našich mocných to stejně neřeší.  

My, teda ne přímo my, čeští občané, ale vláda naši republiky jim všemožně vycházíme vstříc, elektřinu mají levnou, teď se něco proslýchá, že od nich budeme přijímat i migranty, které si madam Merkel pozvala a oni nám na oplátku za vyšší ceny prodávají toto.  

srážky srpen 2024

1. srpna - 8 mm

2. srpna - 12 mm (přívalový déšť)

4. srpna - 16 mm (srážky za dva dny)

18. srpna - 33 mm

15. srpna - 1 mm

celkem 70 mm

Letos byl ten srpen nejteplejší a dá se říct i nejsušší, oproti srpnům.

srpen 2020 74 mm

srpen 2021 71 mm

srpen 2022 85 mm 

srpen 2023 - 96 mm

kaktus

 Předevčírem rozkvetl už letos po čtvrté kaktus. 

A květy byly tentokrát taky čtyři, škoda, že nekvete déle, i tak mi udělal obrovskou radost.